„Je to návrh velmi problematický. Prolomila by se ním ústavní ochrana domovní svobody a umožnilo by to, aby jacísi kontroloři vám mohli přijít do baráku a říct, vy tady topíte PET lahvemi a vyměřit pokutu,“ odůvodnil na středečním jednání vlády premiér Jiří Rusnok zamítnutí návrhu zákona o ochraně ovzduší z pera zastupitelů Moravskoslezského kraje. Kraj je znečištěním ovzduší zatížen nejvíce ze všech, a tak chtěl kontrolami kotlů v domácnostech snížit alespoň znečištění pocházející z lokálních topenišť.
Rusnokovy obavy jsou na první pohled pochopitelné.Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy, v prvním oddílu, článku 12 skutečně stanovuje, že:
(1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.
(2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.
To je sice pravda, nicméně bod tři však zmiňuje výjimky, při kterých tuto svobodu prolomit lze. Jednou z nich je ochrana života či zdraví:
(3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.
Z hlediska zdravého rozumu: Pokud soused místo paliva hází do kotle PET lahve naplněné olejem a pilinami, omezuje tím právo druhého na zdraví a život. Jediný člověk dokáže svým chováním ohrožovat celou vesnici. A není to rozhodně problém jen Moravskoslezského kraje.
Právo na zdraví váží víc než domovní svoboda
Muselo by být zajištěno, aby se domovní svoboda neprolamovala zbytečně či neodůvodněně
Takového názoru je i ústavní právník Jan Kysela. „Ano, tento bod, chránící zdraví a život lidí, je v Listině základních práv a svobod uveden jako výjimka z práva na nedotknutelnost obydlí a podle mě je na tuto situaci aplikovatelný. Když se například zjistí, že nějaký region či mikroregion je postižený smogem a je důvodné podezření, že situaci zhoršuje určitá konktétní domácnost, mělo by být možné ji zkontrolovat,“ uvedl Kysela pro ČESKOU POZICI s tím, že by muselo být zajištěno, aby se domovní svoboda neprolamovala zbytečně či neodůvodněně.
Zamítnutí návrhu Moravskoslezského kraje považuje Kysela za nešťastné. „Už se o tomto mluvilo zhruba před rokem a půl a spolu s dalšími kolegy právníky jsme byli přesvědčeni, že návrh zákona umožňující tyto kontroly se připravuje a vstoupí v platnost. Neustálé odkládání není podle mě vhodné,“ dodal.
Zcela u ledu návrh zatím není, což potvrzuje pohled hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka. „Kromě práva na ochranu domovní svobody a soukromí existuje i jiné ústavního právo, a to na právo každého z nás na kvalitní životní prostředí. Jsem přesvědčen o tom, že pokud je porušováno jedno ústavní právo, může být s určitými omezeními vyloženo ústavní právo jiné,“ uvedl v reakci na rozhodnutí vlády.
S ministrem životního prostředí bude o návrhu dále diskutovat a zákon navíc již dříve postoupil do Poslanecké sněmovny, která o něm bude bez ohledu na názor vlády brzy rozhodovat.
Arnika: Lze to řešit i bez zákona
S návrhem Moravskoslezského kraje naopak nesouhlasí vedoucí Havířovské pobočky Arnika Jan Nezhyba. V komentáři pro páteční MF DNES se vyjádřil v tom smyslu, že hejtman Novák by místo represe měl lidi motivovat, aby své emise snižovali. Východisko vidí například v dotacích na nové kotle nebo na bezemisní technologie jako je třeba solární ohřev vody.
Program výměny neekologických kotlů v MS Kraji již funguje. Nezhyba si však posteskl, že zatímco velcí průmysloví znečišťovatelé získají pět miliard, domácnosti na nové kotle pouhých 80 milionů. Výhodou investic do výměny kotlů v domácnostech je podle něj také to, že součástí udělení dotace je poskytnutí souhlasu s kontrolou užívání jen povoleného paliva. Problém s prolomením domovní svobody by tak dle Nezhyby mohl být vyřešen i bez zákona.
