Maďarsko-chorvatský spor o uprchlíky: A co sjednocená Evropa?

Poté, co Maďarsko ukončilo stavbu plotu na hranicích se Srbskem a od 15. září zpřísnilo své zákony, přestalo v podstatě přijímat jakékoli uprchlíky a uprchlický proud se zastavil na srbské hranici u města Horgoš. Uprchlíci se sice pokusili probít do Maďarska násilím, což se jim však podle očekávání nepodařilo.

Protože to nejsou uprchlíci, kdo rozhoduje, kam se jejich proud obrátí, ale Srbsko, které organizovaně dopravovalo uprchlíky na maďarskou hranici, vyvstala otázka, jak na to Srbové zareagují. Měli několik možností: například pokračovat v převážení uprchlíků k maďarské hranici, což by mělo za následek koncentraci jejich velkého počtu na jednom místě a zcela jistě vytvořilo velmi napjatou situaci, která by vyústila v násilí na obou stranách. To se ostatně už stalo i s mnohem menším počtem uprchlíků.

Srbsko tuto možnost nezvolilo, přestože by zřejmě krátkodobě vedla k tomu, že by se uprchlíkům podařilo hranici překonat a pokračovat do Röszke. Jakmile by ovšem nahromadění uprchlíci hranici přešli, Maďaři by ji opět zavřeli a celá situace by se opakovala. Vina za eskalaci by sice stejně padla na Maďarsko, ale destabilizace by se zřejmě dotkla i Srbska. Chorvatsko však s touto alternativou počítalo, protože se předem na uprchlický proud nepřipravilo, chorvatský premiér Zoran Milanovič pouze ohlásil „plán B“, který v případě krize použije.

Převoz k maďarské hranici

Další možností pro Srbsko bylo převážet uprchlíky, kam to pro ně bylo nejvýhodnější – k dálničnímu přechodu do Chorvatska (ne přímo na dálniční přechod, protože už všichni viděli, jak uprchlíci umějí zastavit provoz na jakékoli dálnici). To se také stalo. Večer 15. září vyměnily první autobusy v srbském Preševu na hranicích s Makedonií nápisy „Horgoš“ za „Šid“ a vyjely tímto směrem.

Chorvatské úřady přijaly tuto zprávu překvapivě klidně, s uprchlíky si prý poradí. To ovšem trvalo pouze jeden den, pak oznámily, že mají naplněné kapacity a že si s nimi neporadí, a nastoupil onen „plán B“ – dost překvapivý a elegantně jednoduchý.

Chorvatský premiér Milanovič na tiskové konferenci ohlásil, že Chorvatsko uprchlickou vlnu nezvládne, protože nikdo není schopný ji zastavit a chorvatské ubytovací kapacity už jsou vyčerpané. Na rozdíl od Maďarska ale bude Chorvatsko používat humánní metody, a protože uprchlíci nechtějí v Chorvatsku zůstat, nebude jim v průjezdu bránit. Na otázku, jestli bude uprchlíky převážet ke slovinské hranici, Milanovič odpověděl: „Myslím, že Maďarsko je mnohem blíž.“ Maďarsku, které si už myslelo, že má uprchlickou krizi za sebou, tím zasadil těžkou ránu.

Chorvati místo aby uprchlíky registrovali, ubytovali v přechodných táborech a vozili na hranici se Slovinskem, nebo vraceli do Srbska, je začali zadarmo převážet v autobusech a vlacích k maďarské hranici. Nejdříve k Beremendu, který je mnohem blíže než Slovinsko, ale mezitím se uprchlíci začali objevovat na různých místech po celé chorvatsko-maďarské a částečně i slovinské hranici.

Provizorní plot

Zřejmě neexistuje ani žádná dohoda mezi Chorvatskem a Maďarskem. V neděli 20. září ráno čekalo 40 autobusů v Beremendu, ale žádní uprchlíci se neobjevili – místo toho nečekaně v mnohem severnějším Zákány. Chorvatsko sice čekají parlamentní volby, ale ani to zcela nevysvětluje jeho pozici. V pátek 18. září Milanovič prohlásil, že je všechno s Maďarskem domluvené, ale v sobotu to popřel výrokem: „Domluva s Maďarskem nebyla. Přinutili jsme je a budeme to dělat nadále.“

Maďarská reakce mnohé pozorovatele dost překvapila. Po nekompromisním zásahu u Röszke se čekalo, že bude chtít uprchlíky z Chorvatska stejným způsobem zastavit, ale stal se pravý opak. Maďaři spořádaně přistavili desítky autobusů a uprchlíky začali vozit do sběrných táborů ve Vámosszabadi na severu u Győru a do Szentgotthárdu u rakouské hranice. Tam by se uprchlíci měli registrovat, ale ve skutečnosti jedou nebo jdou do Rakouska.

Maďarskou reakci vysvětluje jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó tím, že na chorvatské hranici nebyl dosud postaven plot, takže se na ni nové zákony nevztahují, a uprchlíky by tam nebylo možné vracet, jinak by nastal chaos. Tato situace ovšem nemusí trvat dlouho, protože Maďaři okamžitě začali stavět nový plot.

Jejich hranice s Chorvatskem je sice dlouhá 329 kilometrů, ale většinu tvoří řeky Dráva a Mura a na zbývajících 41 kilometrech už je provizorní plot téměř hotový. Výstavba opravdového plotu bude ovšem trvat několik měsíců, protože terén je složitější než na srbské hranici.

Další vývoj

Další vývoj bude bezesporu zajímavý. Chorvati ukázali Maďarům, že stavět ploty v Evropě se nevyplatí, za což si jistě vysloužili chválu Evropské unie. Na druhé straně se Evropská komise ohradila vůči tomu, že Chorvatsko nechává uprchlíky projít bez jakékoli snahy o registraci nebo zachycení a v podstatě otevřelo své hranice komukoli, kdo jde zrovna kolem.

Uprchlíci se zatím nechávají odvézt do Maďarska, ale mnoho z nich vůbec netuší, kde jsou, a myslí si, že jedou do Slovinska. Maďarsko bude asi chtít chorvatskou hranici uzavřít, ale stále není jasné, jestli to udělá hned po dokončení provizorního plotu, nebo bude čekat na nový třímetrový. Chorvatsko prý už ale připravuje „plán C“, pokud Maďarsko svou hranici uzavře. Uprchlíky pak na maďarskou hranici nebude vozit organizovaně ve velkých skupinách, ale nechá je, aby si sami našli cestu. Pak prý bude pro Maďarsko mnohem těžší je zastavit a vracet.

Co se mezinárodních vztahů týče, Maďarsko se rozhádalo s Chorvatskem a Rumunskem, naopak nachází společnou řeč se Slovinskem a Srbskem, které chorvatský postup rovněž kritizují. Evropská komise ohlásila, že přerozdělí dalších 54 tisíc uprchlíků z Chorvatska, protože Maďaři se svého kontingentu vzdali. Rakousko už má dvanáct tisíc uprchlíků a uvažuje o tom, že je začne vracet do Slovinska a Chorvatska. Chce ještě někdo mluvit o sjednocené Evropě?