Michal Semín je jedním ze zakladatelů Akce D.O.S.T., kterou lze označit za středobod sílícího názorového proudu, v Evropě nijak ojedinělého. Tento proud charakterizují konzervativní pravicové myšlenky s důrazem na národní zájmy, silně kritizující Evropskou unii a například zdůrazňující nutnost redukce přistěhovalectví. Z jeho lůna by v nedaleké budoucnosti mohlo vzniknout v Česku zatím nespecifikované politické uskupení.
Nemuselo by nutně jít o úplně novou stranu, ale alianci již existujících subjektů, jakými jsou například Suverenita či Strana svobodných občanů. Motorem integračního procesu tohoto názorového proudu by mohla být právě Akce D.O.S.T., jež nachází inspiraci i v zahraničí. Takovým příkladem je takzvaná Tea Party v USA.
Michal Semín vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, z níž byl za činnost v protikomunistickém hnutí v roce 1989 vyloučen. Patřil k signatářům iniciativy Hnutí za občanskou svobodu a byl zakladatelem Studentské sekce Demokratické iniciativy. Po převratu založil Občanský institut, jehož ředitelem byl do roku 2003. Patří mezi průkopníky domácího vzdělávání v České republice, stál v čele první svépomocné organizace doma vzdělávajících rodičů. V současné době je ředitelem Institutu sv. Josefa. Je spoluvydavatelem časopisu Te Deum. Často přednáší a publikuje doma i v zahraničí. Je ženatý a má osm dětí.
Spolupráce Akce D.O.S.T. s Tea Party je v budoucnu možná
ČESKÁ POZICE: Jste prvním signatářem Manifestu D.O.S.T. a jedním ze zakladatelů Akce D.O.S.T. Jde o názorový proud, ke kterému neskrývají sympatie například prezident Václav Klaus, předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková či poradce současného premiéra Roman Joch. Označujete se za konzervativní hnutí. Ve Spojených státech amerických existuje takzvaná Tea Party. Je pro Akci D.O.S.T. toto americké hnutí inspirací? Do jaké míry hraje v tomto hnutí roli náboženství?
Jsme znepokojeni tím, jak za českých levicových i pravicových vlád narůstá faktická moc státu
SEMÍN: Jistou inspiraci nelze popřít, i když iniciativa D.O.S.T. nevznikla s myšlenkou na kopírování cizích modelů. Jedním z hlavních cílů Tea Party je omezení moci federálního státu a také my jsme znepokojeni tím, jak za českých levicových i pravicových vlád faktická moc státu narůstá. Pokud jde o roli náboženství ve veřejném životě, Tea Party je příliš neakcentuje, i když je pravděpodobné, že většina členů a stoupenců se rekrutuje z řad konzervativního a křesťanského proudu ve společnosti. Tea Party upozorňuje, stejně jako iniciativa D.O.S.T., na ohrožení občanských svobod. Děje se tak například prostřednictvím diktátu politické korektnosti ve veřejné sféře či státních programů zaměřených na podporu menšin.
ČESKÁ POZICE: Činnost Tea Party vychází hlavně zdola. Je vůbec myslitelné, aby na takovém principu fungovalo v České republice hnutí podobné Tea Party? Češi jsou známi spíše svojí politickou pasivitou…
SEMÍN: Organizačně je Tea Party sdružením relativně nezávislých lokálních protestních iniciativ. V tomto aspektu je Tea Party jedinečná a do českého prostředí nejspíš nepřenositelná. Ovšem i nám se podařilo pod hlavičkou iniciativy D.O.S.T. shromáždit na podporu svých stanovisek řadu občanských sdružení i politických stran.
Tea Party se více méně překrývá s křesťansko-konzervativním proudem v Republikánské straně. Nelze zatím jednoznačně říci, zda jde o hnutí úspěšné, či nikoli, vždyť existuje teprve několik let. Hraje mu však do karet, že se Republikánská strana s Demokratickou od sebe v praxi příliš neliší, čímž vzniká prostor pro vytvoření skutečné alternativy.
ČESKÁ POZICE: Čím se Akce D.O.S.T. podobá americké Tea Party?
SEMÍN: Manifest D.O.S.T. je z listopadu 2007 a poukazuje na podobné hrozby, jako o dva roky později založená Tea Party. Při tvorbě Manifestu D.O.S.T. jsme vycházeli z reality české politiky a vývoje v Evropské unii, pohled do USA byl pro nás v daný okamžik nepodstatný.
ČESKÁ POZICE: O jaké hrozby v českém případě jde?
SEMÍN: Strana zelených tehdy prosazovala, podotýkám, že v Topolánkově údajně středopravicové vládě, radikální antidiskriminační legislativu, která měla za cíl kriminalizovat konzervativní myšlenky a postoje, zejména v oblasti mezilidských vztahů. Dalším podnětem k sepsání Manifestu D.O.S.T. a sběru podpisů pod jeho text byl náš ostrý nesouhlas s Lisabonskou smlouvou a s ní související demontáží posledních zbytků české státní svrchovanosti.
ČESKÁ POZICE: Plánuje Akce D.O.S.T. navázat s americkým hnutím Tea Party spolupráci?
SEMÍN: To rozhodně nevylučuji, jsem ostatně v kontaktu s blízkými spolupracovníky Rona Paula (kandidát Republikánské strany s podporou Tea Party v amerických prezidentských volbách v roce 2012 – pozn. red.). Když jsme psali protestní dopis proti letošnímu pochodu homosexuálů a leseb, adresovaný americkému velvyslanci v Česku, jehož úřad se na organizaci festivalu podílel, informoval jsem senátora Paula o tom, jak se jejich velvyslanec nemístně vměšuje do vnitropolitických záležitostí České republiky (13 velvyslanců v České republice, včetně amerického velvyslance Normana Eisena, vyjádřilo podporu srpnovému pochodu gayů a leseb – pozn. red.). Jeho zahraniční tajemník nám vzkázal, že máme svým stoupencům v České republice vyjádřit senátorovu plnou podporu. K bližší či formalizované spolupráci mezi Akcí D.O.S.T. a Tea Party však dosud nedošlo, ale jak jsem již řekl, rozhodně ji nemohu pro futuro vyloučit.
ČESKÁ POZICE: Kdo jsou sympatizanti Akce D.O.S.T.? Jaký je ideový fundament tohoto hnutí?
Někteří novináři vytvářejí dojem, že iniciativa a z ní vzešlá Akce D.O.S.T. existují na popud či z vůle „Hradu“. Tak tomu vůbec není.
SEMÍN: Nejprve bych rád vyvrátil jeden mediální mýtus. Někteří novináři vytvářejí dojem, že iniciativa a z ní vzešlá Akce D.O.S.T. existují na popud či z vůle „Hradu“. Tak tomu vůbec není. Iniciativa vzešla zdola, z popudu dlouhodobě občansky aktivních a konzervativně smýšlejících osob. Vznikla mimo existující politické strany, i když se k jejímu manifestu přihlásili mnozí lidé z ODS, Suverenity, Strany svobodných občanů či Koruny české. Také ovšem z TOP 09, kde to má nepříjemnou dohru v právě probíhajících stranických čistkách.
Ideová spřízněnost s Ladislavem Bátorou
ČESKÁ POZICE: Říkáte, že podpora Akce D.O.S.T. vychází zdola od „obyčejných“ lidí. Takto přece ale nelze interpretovat pozici Ladislava Bátory, předsedy Akce D.O.S.T., na ministerstvu školství. Nemá pan Bátora zastání z Hradu?
SEMÍN: Nikdo nepopírá, že pan Bátora byl ministru školství doporučen. Na tom není nic divného, žádný ministr si svoje spolupracovníky nevybírá bez konzultací s lidmi, ke kterým má názorově blízko. Pan Bátora byl ministru školství pouze doporučen, nikoli vnucen. Kdyby s ním ministr Dobeš nesouhlasil, tak by jej určitě do tak vysoké funkce nejmenoval jen proto, že si to přeje pan prezident.
ČESKÁ POZICE: Nebyl ale Bátora do funkce na ministerstvu školství instalován například kvůli tomu, aby pomohl zajistit prostory na Senovážném náměstí pro případnou vysokou školu Václava Klause mladšího?
SEMÍN: Pan Bátora o takovém úmyslu v životě neslyšel. Když jsem se jej na tuto věc ptal, pouze se trpce usmál a prohlásil, že toto je jedna z mnoha lží, proti kterým se nelze bránit. Jak chcete vyvrátit, že máte nějaký skrytý úmysl? A kdyby se navíc na ministerstvu o něčem takovém uvažovalo, navzdory tomu, že pan ředitel Klaus popřel, že by chtěl onu údajnou vysokou školu vůbec zakládat, nepotřebovali by na to pana Bátoru, nemyslíte?
ČESKÁ POZICE: Takže panu Bátorovi důvěřujete, že za pochybnostmi nad jeho působením na ministerstvu školství nestojí takovýto „melouch“?
SEMÍN: Ano, jednoznačně. Mezi panem Bátorou, Akcí D.O.S.T., prezidentem Klausem či ministrem Dobešem spřízněnost existuje, je ovšem výlučně ideová, rozhodně ne finanční či majetková.
ČESKÁ POZICE: Od kdy vaše hnutí prezidenta Klause podporuje?
SEMÍN: Poprvé jsme prezidenta otevřeně podpořili v situaci, kdy na něj byl vyvíjen zcela brutální vnitropolitický i mezinárodní nátlak, aby podepsal Lisabonskou smlouvu. Pod pláštíkem tehdy ještě Iniciativy D.O.S.T., která byla jen volným sdružením signatářů jejího manifestu, se podařilo k akcím na podporu prezidenta Klause shromáždit řadu organizací a politických stran – například Machovu Stranu svobodných občanů, Suverenitu Jany Bobošíkové, Nezávislé demokraty Vladimíra Železného, konzervativní platformu v Koruně české, Hnutí pro život a podobně. Nebýt té naší „dosťácké“ platformy, jsem přesvědčen, že by se něco takového nemohlo vůbec podařit.
Momentálně nemáme konkrétní politické cíle. Přesto nelze vyloučit, že se z lůna našeho hnutí politická strana zrodí.
ČESKÁ POZICE: A co návrat Václava Klause do stranické politiky? Neplánuje nyní Akce D.O.S.T., že by vytvořila „stranické zázemí“ pro Klausův návrat?
SEMÍN: Momentálně nemáme konkrétní politické cíle. Nelze však vyloučit, že se Akce D.O.S.T. v politickém boji angažovat bude. Sbor signatářů se sám o sobě v politickou stranu proměnit nemůže, nakonec jsou mezi nimi členové již existujících politických stran. Přesto nelze vyloučit, že se z lůna našeho hnutí politická strana zrodí.
ČESKÁ POZICE: Jakou podporu by takto zaměřená politická strana mohla v příštích sněmovních volbách získat? Paní Bobošíková v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedla, že Suverenita by v příštích volbách do Poslanecké sněmovny mohla obdržet až 15 procent hlasů.
SEMÍN: Nemám takové odhady rád. V souvislosti s takzvanou bátoriádou (příznivci Akce D.O.S.T. takto označují údajně účelovou aféru kolem osoby Ladislava Bátory, šéfa tohoto sdružení – pozn. red.), mne ovšem zaujalo, že různé průzkumy, zveřejněné v médiích, vyzněly pro pana Bátoru docela příznivě. Tak například 17 procent tazatelů uvedlo, že by měl pan Bátora ve svém úsilí vydržet a na ministerstvu školství zůstat. To samozřejmě neznamená, že by nová politická strana v čele s Bátorou automaticky získala 17 procent hlasů. Považuji však za téměř jisté, že by tato případná nová pravicová strana s národně-konzervativní orientací představovala skutečnou konkurenci pro již etablované strany.
Věci veřejné se staly štikou starých struktur
ČESKÁ POZICE: Jsou podle vás současné spory mezi prezidentským táborem a TOP 09 již stranickým soubojem o budoucí pozice na pravici?
SEMÍN: Jednoznačně. Miroslav Kalousek se pokouší vyvolat, nejpozději na přelomu let 2012/2013, předčasné volby. Do té doby totiž bude mít Václav Klaus svázané ruce prezidentským mandátem. Nedivil bych se proto, kdyby se Kalousek pokusil vytvořit dočasnou vládu se sociální demokracií, nebylo by to ostatně poprvé. Mám jej za bezvýhradně pragmatického člověka, pro něhož jsou ideové otázky či hodnoty v politice nepodstatné. Jakkoli se poslední dobou rád staví do pozice svědomí národa, tak jako nyní, kdy tak statečně bojuje za očistu státní správy od údajných extremistů, zatímco jeho vlastní strana má ve vládě bývalého komunistu. Kalousek a jeho pseudokonzervativní TOP 09 chtějí jen více moci, bátoriáda je jen vhodné beranidlo.
ČESKÁ POZICE: Jak chápete prezidentův vzkaz na adresu Věcí veřejných? Je podle vás Vít Bárta, který je nyní policií trestně stíhán, šikovný a bystrý politik, takzvaný homo politicus?
Někdo velmi stál o to, aby se shromáždily kompromitující materiály na osoby, jež nepatřily k existujícím mocenským strukturám
SEMÍN: Nejsem obhájcem Víta Bárty a netvrdím, že je vždy vzorem či příkladem k následování. Ale útok proti němu se mi od počátku jevil jako účelový. Někdo velmi stál o to, aby se shromáždily kompromitující materiály na osoby, jež nepatřily k existujícím mocenským strukturám. Hrozilo, že tato nová štika v rybníce některé tučné kapry nechá vylovit.
ČESKÁ POZICE: Praktiky ABL jako sledování politiků a odposlechy patří mezi konzervativní hodnoty?
SEMÍN: Ne. Nemyslím si však, že se ostatní strany chovají nějak zásadně odlišně.
ČESKÁ POZICE: Přinesly Věci veřejné do politiky morálku?
SEMÍN: To ne. Ale byla to nová formace, u které „hrozilo“, že se odmítne podílet na udržování zájmových vazeb vzniklých za předchozích vlád. Názorově mi VV příliš blízké nejsou, jakkoli neskrývám sympatie k osobě i politice ministra školství Dobeše. Vámi zmíněný prezidentův výrok vnímám jako vzkaz do strany Věci veřejné, že i v ní jsou politici, kteří by nemuseli mít ke konzervativnějšímu vidění světa, blízkému tomu „hradnímu“, daleko.
ČESKÁ POZICE: Není ale po dosavadních zkušenostech s Věcmi veřejnými pro prezidenta trochu ošidné se této upadající strany tímto způsobem zastávat? Vzpomínám si na prezidentovu kritiku na adresu Věcí veřejných po volbách…
SEMÍN: Dle mého názoru lze prezidentovo prohlášení vnímat i jako určitý výraz solidarity s těmi, na něž je pořádán mediální hon. Což je situace ne nepodobná té jeho. Také možná považuje za důležité Věci veřejné podpořit, aby Nečasova vláda, přes všechny její nectnosti, vydržela vládnout až do řádného termínu. Budou-li VV vytlačeny z vlády, naplní se tím přání Miroslava Kalouska změnit mocenské rozložení sil výrazně ve svůj prospěch.
ČESKÁ POZICE: Jedna zavedená a historická politická strana, která má ve svém programu křesťanské a rodinné body, tu existuje. Je jí KDU-ČSL. Plánuje Akce D.O.S.T. navázat s touto stranou nějakou spolupráci?
SEMÍN: Je to strana, která bohužel nedokázala získat na svoji stranu konzervativně smýšlející část pravice. Zejména kvůli tomu, že byla tak bezvýhradně europeistická. Navzdory tomu, že právě z EU přicházela a stále přichází řada pokynů a direktiv, jež odporují křesťanskému světonázoru. Diktát politické korektnosti, liberální postoje v oblastech manželství a rodiny, tlak na kolektivizaci výchovy dětí, tyto aspekty evropské integrace lidovci dlouhodobě bagatelizovali. Právě proto se nikdy nedokázali vyprofilovat jako konzistentní konzervativní strana.
ČESKÁ POZICE: Předsedou Mladých křesťanských demokratů je Petr Jurčík. Ten například vystoupil s příspěvkem na semináři Hovory na pravici, které Akce D.O.S.T. pořádá. Tématem tehdy byla takzvaná bátoriáda.
SEMÍN: Kdyby na tom lidovci byli ideově tak jako Petr Jurčík, jsou přirozeným spojencem Akce D.O.S.T. Ostatně myslím, že nové vedení KDU-ČSL má k námi zastávaným hodnotám rozhodně blíže než bývalé vedení za předsednictví Cyrila Svobody. Potenciál k jednání a budoucí spolupráci tu tedy nesporně je.
Liškova kulturní neomarxistická revoluce
ČESKÁ POZICE: Jste ředitelem Institutu svatého Josefa, který se též podílí na propagaci domácího vzdělávání. O co se jedná?
SEMÍN: S fenoménem „domácí školy“ jsem se ještě jako ředitel Občanského institutu seznámil v Americe a v první polovině devadesátých let jsme tuto myšlenku přenesli do Čech. U nás začali rodiče legálně učit svoje děti v roce 1997. Tehdy byl ministrem školství Jan Sokol. (Jan Sokol byl ministrem školství v takzvané podúřednické vládě Josefa Tošovského v roce 1998 – pozn. red.) Do experimentu se tenkrát zapojily čtyři školy, šlo o první stupeň a do domácí výuky nastoupilo zhruba 150 dětí.
ČESKÁ POZICE: Jak obstojí tito žáci v konkurenci s ostatními žáky základních škol?
SEMÍN: Statisticky je prokázáno, že tyto děti jsou velmi úspěšné v přijímacích řízeních na střední školy, v průměru výrazně úspěšnější než děti vzdělávané ve školách. Dnes už je možnost vyučovat doma i na druhém stupni a výsledky jsou rovněž velmi dobré.
Fakticky hrozí, že stát zneužije svého dominantního postavení k ideologické indoktrinaci dětí proti vůli rodičů
ČESKÁ POZICE: Předpokládám, že Akce D.O.S.T. takovouto formu vzdělávání podporuje…
SEMÍN: Jde nám obecně o podporu pravomocí rodičů v procesu vzdělávání svých dětí. Cílem je, aby si rodiče mohli svobodně vybírat, jakým způsobem budou jejich děti vzdělávány. Fakticky totiž hrozí, že stát zneužije svého dominantního postavení k ideologické indoktrinaci dětí proti vůli rodičů.
ČESKÁ POZICE: Na co narážíte?
SEMÍN: Je smutnou skutečností, že v posledních vládách, včetně těch takzvaně pravicových, bylo ministerstvo školství v rukou levice. Bylo tak zneužito k prosazování školských programů zaměřených k rozbíjení ustálených a věky ověřených společenských vztahů a morálních postojů. Povinná, liberálně a konzumně zaměřená sexuální výchova, genderová výchova, popírající přirozené rozdíly mezi mužem a ženou, boj proti takzvané homofobii, který útočí na přirozenost jako takovou. Proto se dnes konají demonstrace za odvolání Ladislava Bátory. Jeho údajné a stokrát vyvrácené „extremistické“ názory tu slouží jen jako zástěrka k boji proti Ondřejem Liškou pociťovanému nebezpečí, že se ministerstvo školství vydá jinou cestou, než je ta, po níž se valí kulturní neomarxistické revoluce. Jemu jde ve skutečnosti o to, aby na ministerstvu školství neměl vliv někdo, kdo zastává a prosazuje tradiční a konzervativní hodnoty.
ČESKÁ POZICE: Co je „hodnotového“ na tom, že byl pan Bátora v roce 2006 kandidátem Národní strany?
SEMÍN: Za ideově závadnou a extremistickou považuji spíše Stranu zelených – a to bez ohledu na to, zda ji vede Bursík nebo Liška. Strana, která podporuje zrovnoprávnění homosvazků s přirozeným a lidský život předávajícím manželstvím a požaduje kriminalizaci svých názorových odpůrců, je o poznání nebezpečnější, než kdy byla počtem členů i politickým vlivem zcela marginální Národní strana.
ČESKÁ POZICE: Takže vám nevadí téma „konečné řešení otázky cikánské“, které Národní strana před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 propagovala? To je absolutně nepřípustné.
SEMÍN: Ale asi vadí, i když bych si ho měl nejprve přečíst, když už se o něm takto vyjadřuji. Samozřejmě, že stranu, která by navrhovala násilné řešení vztahu mezi Čechy a Romy, bych nevolil. Ovšem v roce 2006, kdy za Národní stranu pan Bátora kandidoval, takto konkretizovaný program, pokud vím, neexistoval. Hovoříme o době, kdy se s předsedkyní Národní strany, mající dobré vztahy s některými známými ekonomy z okruhu VŠE či ČNB, scházel Mirek Topolánek k hovorům o možné budoucí spolupráci a kdy se v českém prostředí dobře známý konzervativní britský myslitel Roger Scruton domlouval s Petrou Edellmanovou, že mu Národní strana vydá v českém překladu jeho poslední knihu.
ČESKÁ POZICE: Nejvyšší správní soud letos v srpnu Národní stranu rozpustil. Pan Bátora by si měl být vědom, že s puncem kandidatury za zločineckou stranu ho značná část veřejnosti na ministerstvu školství uvidí velmi nerada. To přece není žádné spiknutí.
SEMÍN: Činnost Národní strany jsem příliš nesledoval ani tehdy, a nesleduji ji ani dnes. Přesto pochybuji o správnosti vašeho tvrzení, že ji Nejvyšší správní soud rozpustil. Opravdu ji NSS označil za zločineckou? Rozhodnutí NSS jsem si přečetl, a nic takového se v nálezu nepraví. Pokud vím, nebyla ani rozpuštěna, jak tvrdíte, její činnost byla pouze pozastavena. Z médií vím, že již delší dobu fakticky neexistuje, a že tudíž nepředložila finanční zprávu. Ze stejného důvodu byla pozastavena činnost DEU, tvořící svého času partnera Unii svobody. Jistě nebudete tvrdit, že pozastavením činnosti této strany se DEU stává bandou zločinců.
ČESKÁ POZICE: Ano, to máte pravdu. Ale je správné, že Národní strana už aktivně nepůsobí.
Pro mě je rozhodující, že pan Bátora s násilným řešením vztahu Čechů a Romů principiálně nesouhlasí. Jeho tehdejší kandidatura za Národní stranu byla výrazem protestu proti ODS v době, kdy se z původně umírněné konzervativní strany začala stávat strana liberální a europeistická. A protože Národní strana odmítala další přesouvání kompetencí národních států na úroveň Evropské unie a legalizaci homosexuálních svazků, dvou témat, na kterých se tehdy lámala česká politická pravice, rozhodl se ji jako nezávislý kandidát podpořit.
Podívejte se, kolik bývalých aktivních komunistů je v současnosti na vrcholných pozicích ve státní správě. Třeba takový ministr kultury Besser!
ČESKÁ POZICE: To ale přece Bátorovu kandidaturu nijak neomlouvá.
SEMÍN: Kandidatura za Národní stranu pro něj byla zcela epizodní záležitostí, spíše jakýmsi politickým happeningem než vážně míněnou aktivitou, srovnatelnou s jeho předchozím působením v ODA. A když už se tu věnuje taková pozornost osobě, jež kandidovala za údajně extremistickou stranu, tak proč se všem českým politikům neměří stejným metrem? Podívejte se, kolik bývalých aktivních komunistů je v současnosti na vrcholných pozicích ve státní správě. Třeba takový ministr kultury Besser! Proč se o tom nepíše? Asi proto, že teď je povinný hon na Bátoru.
Dobeš je skutečně nejlepší ministr školství
ČESKÁ POZICE: Vraťme se ještě k tématu domácích škol. Který ministr školství byl tomuto tématu nejvíce nakloněn?
SEMÍN: Řekl bych, že z ideového hlediska ministr Dobeš. Plná legalizace domácího vzdělávání však proběhla za ministryně Petry Buzkové, která nám – na rozdíl od jiných sociálně demokratických ministrů – překážky do cesty nekladla.
ČESKÁ POZICE: Souhlasíte s prezidentem Klausem, podle něhož je Dobeš nejlepším ministrem školství za posledních dvacet let?
SEMÍN: Ano.
ČESKÁ POZICE: Proč si to myslíte?
SEMÍN: Ministr Dobeš chce být zastáncem konzervativních hodnot. Zrušil platnost sporných ministerských příruček o sexuální a genderové výchově a nařídil školám, aby v hodnotových otázkách respektovaly stanoviska rodičů. Obecně se zasazuje o to, aby rodiče mohli více ovlivňovat průběh vzdělávání svých dětí. V tom je naprostým opakem ministrů za Stranu zelených.
