Když nedostavíme jadernou elektrárnu v Temelíně, je skoro jisté, že budeme muset prolomit limity těžby uhlí, říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI stínový ministr průmyslu ČSSD a šéf sněmovního hospodářského výboru Milan Urban. Kdyby se Temelín kvůli ekonomickým rizikům nestavěl, bylo by podle něho každopádně nutné hledat alternativu. Urban ale reálně uvažuje také o variantě, že by nové bloky nefinancoval ČEZ, ale nová firma, stoprocentně vlastněná státem.
Sociálnědemokratický poslanec odmítá, že by se jeho strana příliš barvila do zelena. Je ale otevřenější zeleným debatám. Samotnému Urbanovi je blízká představa budování kreativního průmyslu včetně zelených technologií, které by Češi vyváželi do světa.
Za velkou chybu ministrů průmyslu za ODS považuje jejich předchůdce z dob minulé vlády ČSSD válku s Černínským palácem, kdo bude řídit ekonomickou diplomacii. „Kdysi jsem chtěl také vyhlásit válku ministerstvu zahraničních věcí, a zjistil jsem, že to k ničemu nevede. Hrajeme prostě všichni za ‚nároďák‘ a nějak se dohodnout musíme,“ říká.
Agentura CzechInvest by měla do země nejen lákat nové investice, ale i vyjednávat se současnými investory, aby tady část zisku dál investovali. A Urban je také pro jasný termín zavedení eura, byť poznamenává, že je to dost individuální názor i v sociální demokracii.
Zelený odstín ČSSD
ČESKÁ POZICE: Nedávno jste se vrátil do stínové vlády ČSSD – v době, kdy se stále častěji setkávám s názory, že se sociální demokracie zbarvuje do zelena. Vy nejste považován za zastánce zelené linie v ČSSD, nemůžete s tím mít trochu problém?
URBAN: Jak se to vezme. Jsem zastáncem jednoho výroku profesora (Milana – pozn. red.) Zeleného, který tedy není příliš nakloněn sociální demokracii…
ČESKÁ POZICI: A asi ani není zelený…
„Je mi blízká představa budování kreativního průmyslu, tedy i zelených technologií, které bychom vyváželi do celého světa“URBAN: A ani není zelený. Nedávno řekl, že žijeme v 21. století, které je jiné než to minulé, a kdo to nepochopí, nemůže v dnešní době uspět. Z toho pohledu si myslím, že stojí za to přemýšlet o moderní ekonomické koncepci, a přitom nepodléhat ideologiím. Nevidím svět tak, že prosperita spočívá v uhlí a oceli. Záběr českého průmyslu musí být samozřejmě rozmanitější, prosperita se rýsuje v různých oborech. A je mi blízká představa budování kreativního průmyslu, tedy i zelených technologií, které bychom vyváželi do celého světa.
ČESKÁ POZICE: Mohl byste uvést příklad zelené technologie, kterou bychom mohli vyvážet?
URBAN: Existuje mnoho věcí, ve kterých už jsme dobří a jež je třeba inovovat a rozvíjet. Například vodní elektrárny. Ale mohou to být samozřejmě i bioplynové stanice nebo výroba metanu z bioplynu. Vidím tady příležitost pro vědce, výzkumníky, ale i pro průmysl, abychom vyráběli takové technologie, po kterých je poptávka v Evropě i mimo ni. A abychom v tom byli úspěšnější než teď.
ČESKÁ POZICE: Předpoklad, který jsem uvedl v první otázce – tedy že ČSSD zelená –, je podle vás správný?
URBAN: Myslím, že ČSSD nezelená. Sociální demokracie je možná otevřenější zeleným debatám a je ochotná přemýšlet o některých alternativách. Ale neznamená to, že by se oranžová barva měnila na zelenou. Možná nějaký malý odstíneček tam může být znát.
ČESKÁ POZICE: A s tím problém nemáte…
URBAN: Nemám problém o tom diskutovat. Více naslouchat určitě není na škodu.
ČESKÁ POZICE: Nedávno jste měli v sociální demokracii diskusi, jestli by se Česko mělo inspirovat britským zákonem o snižování emisí skleníkových plynů. Předseda Bohuslav Sobotka souhlasil. Znamená to, že by vaše strana podpořila zákon o závazných cílech pro snižování emisí?
URBAN: To je, myslím, hodně daleko. Jednání, které jsme o tom vedli, považuji za začátek debaty. Pokud bychom měli takový zákon někdy přijmout, musíme mít jistotu, že neohrozíme ani český průmysl, ani domácnosti nějakými zvýšenými náklady na energii. Takže musíme vidět, jakými nástroji bychom chtěli snížení emisí dosáhnout. Zatím ta iniciativa zní takto – přijměme zákon, a pak už stát bude hledat vhodné nástroje. Myslím, že to je málo. Musíme vědět, jakou půjdeme cestou.
Temelín versus limity
ČESKÁ POZICE: Máte teď na mysli jaderné elektrárny, dostavbu Temelína?
URBAN: Mám na mysli například energetickou koncepci. Je tam spousta otazníků. Temelín dostavět chceme, protože si myslíme, že 50procentní podíl jádra na výrobě elektřiny je do budoucna odpovídající. Na druhou stranu vnímáme ekonomická rizika. A pokud nebudeme stavět Temelín, musíme mít alternativu. Prolomíme limity a budeme dál využívat uhlí? Budeme stavět nějaké další uhelné elektrárny? Budeme jako v Německu otvírat další doly?
ČESKÁ POZICE: Tím bychom emise nesnížili…
URBAN: Samozřejmě. Takže potřebujeme vážnou debatu o aktualizaci energetické koncepce. Jestli výsledek povede k tomu, že jsme schopní snižovat emise, pak se o takovém zákoně dá přemýšlet. Ale v této chvíli je to jenom nějaký nadpis. Podepsat se pod něj formou zákona, to bych teď neuměl.
ČESKÁ POZICE: Zdá se, že jste skeptičtější než váš předseda.
URBAN: To je možné. Ale i na těch jednáních jsem řekl, že je považuji za začátek debaty a že nejdříve musíme najít nástroje ke snižování emisí.
ČESKÁ POZICE: Jste považován za zastánce prolomení limitů těžby uhlí, dokonce jste byl před lety kvůli jednomu výroku ohledně limitů nominován na Zelenou perlu. Jak to s tím prolomením vidíte teď?
„Troufl bych si říct, že když nedostavíme Temelín, je skoro jisté, že limity těžby uhlí budeme muset prolomit“URBAN: Troufl bych si říct, že když nedostavíme Temelín, je skoro jisté, že limity budeme muset prolomit. Když postavíme Temelín, může to být předmětem nějaké debaty. Musíme vědět, kolik bude uhlí nejen pro výrobu elektřiny, ale hlavně pro výrobu tepla. Dnes máme asi tři miliony lidí závislých na dálkovém topení, které je zase z větší části surovinově závislé na uhlí. Takže musíme znát alternativu pro případ, že by uhlí nebylo. Předěláme kotle na plynové? Nebo lidem přispějeme, aby si pořídili vlastní topení? Nejsem ortodoxní v tom, že bych chtěl za každou cenu prolamovat limity.
ČESKÁ POZICE: Jedna aktualizace energetické koncepce už hotová je a po posouzení vlivu na životní prostředí ji má schvalovat vláda.
URBAN: Mám velkou obavu, že to tahle vláda nestihne. Vidím tam malou ambici dokončit projednávání této aktualizované koncepce.
ČESKÁ POZICE: Máte na mysli postoj ministerstva průmyslu, nebo nedostatečnou vůli ve vládní koalici?
URBAN: Jednak není vůle v koalici, cítím tam disharmonii, jednak nevím, jak dlouho bude trvat posuzování vlivu na životní prostředí.
ČESKÁ POZICE: Ze signálů, které zaznívaly z ČSSD, jsem měl pocit, že strana je téměř jednoznačně proti prolomení limitů. A že to jen možná neplatí v případě Severočeských dolů, kde by ale prolomení nebylo natolik kontroverzní.
URBAN: Myslím, že to tak není. Je to jeden z názorů, který zaznívá z Lidového domu. Bral bych jej jako alternativní návrh, ale žádný závěr. Jasná pozice sociální demokracie zatím neexistuje.
ČESKÁ POZICE: Nejde jen o limity. Ministerstvo průmyslu uvádělo, že chce do horního zákona vrátit v nějaké modernější formě ustanovení o možnosti vyvlastňování kvůli těžbě surovin. Hodně se o tom mluví právě v souvislosti s těžbou uhlí.
URBAN: Ministr Martin Kuba slíbil při projednávání malé novely horního zákona, kterou se institut vyvlastňování zrušil, že přijde s modernizovaným paragrafem v květnu, pak v červnu. Nic takového tady není. Myslím, že bychom se na to měli dívat stejně jako v případě liniových staveb, u stavby silnic. Musí to být vyvlastnění na základě veřejného zájmu, o kterém rozhodne vláda. Rozhodnutí musí být přezkoumatelné soudem a vyvlastnění musí být za náhradu, která odpovídá tržní ceně navýšené o určitý bonus. Před takovým rozhodnutím je samozřejmě nutné využít všechny možnosti dohody. A samozřejmě musíme přemýšlet o tom – tady máme s Martinem Kubou stejný názor –, že je nutné schválit systém určitých odvodů z výnosů těžby do státní pokladny. Uhlí je národním bohatstvím.
Temelín bez garancí
ČESKÁ POZICE: Už jste zmínil otazník nad ekonomickou stránkou dostavby Temelína. Také mluvíte o tom, že by vaše vláda kvůli dostavbě elektrárny neposkytovala společnosti ČEZ žádné garance.
URBAN: Je to tak. Neumím si představit, že bychom garantovali cenu elektřiny z budoucích bloků Temelína tak, aby byla investice návratná. Neumím si představit ani garanci za úvěry. Musíme pečlivě posoudit všechny ekonomické aspekty. A také co to znamená, když nebudou nové bloky Temelína. Rozhodnutí to bude velmi vážné, protože energetika je klíčová pro fungování státu – obzvlášť takového, který má velký podíl průmyslu jako Česká republika. Nemůžeme udělat chybu. Na druhou stranu mi připadá neodpovědné v této chvíli říkat, že Temelín nedostavíme.
ČESKÁ POZICE: Jak byste to tedy řešil? Teď běží tendr, do konce roku má být vyhlášen vítěz. Co s tím?
URBAN: Nechal bych teď běžet vše podle časového plánu…
ČESKÁ POZICE: Takže byste vyhlásil i vítěze tendru?
„Neumím si představit, že bychom garantovali cenu elektřiny z budoucích bloků Temelína. Neumím si představit ani garanci za úvěry.“URBAN: Pravděpodobně ano, ale to ještě samozřejmě neznamená začít stavět. Tedy vyhlásit, ale s nějakou podmínkou. V nějaké aktuální chvíli bude nutné rozhodnout. Uvidíme, jak se bude v příštím roce vyvíjet evropská ekonomika. Jestli zahlédneme světýlko na konci tunelu – tedy konec recese. To může znamenat i jiný pohled na investici do Temelína.
ČESKÁ POZICE: Nyní se vám zdá dostavba Temelína ekonomicky nevýhodná, ale předpokládáte, že to za rok může být jiné? Není rok příliš krátká doba?
URBAN: Je to relativně krátká doba. Na druhou stranu jde o natolik vážné rozhodnutí, že hned vystřelit od pasu – okamžitě zmáčknout červené nebo zelené tlačítko – by bylo nezodpovědné. Musíme o tom ještě hodně přemýšlet.
ČESKÁ POZICE: Uvažujete o tom, že by Temelín stavěla jiná společnost než ČEZ? Tedy zcela státní společnost?
URBAN: To je samozřejmě legitimní debata. Neumím si představit, že budu hájit tuto investici, když bude podíl českého průmyslu na dodávkách pro Temelín nižší než 50 procent. To se politicky hájit ani nedá. A vzhledem k tomu, že se má stavět podle zákona o zadávání veřejných zakázek, v nynějším tendru nemůže být zakotvena povinnost dosáhnout určitého podílu českého průmyslu. Bylo by to v rozporu s evropskou legislativou. Takže samozřejmě přichází legitimní debata, jestli by generálním dodavatelem neměl být někdo jiný, než se předpokládá teď. A zda by jím neměla být například Škoda Praha nebo přímo ČEZ. Subjekty jako Westinghouse, MIR.1200 nebo Areva by pak byly třeba subdodavateli.
ČESKÁ POZICE: Provozovatelem a finančním investorem by byla nová státní společnost?
URBAN: Přesně tak. Ale to by pravděpodobně znamenalo tendr zrušit a celý jej vypsat znovu. Znovu říkám, že se na to všechno můžeme za rok dívat nějak úplně jinak.
ČESKÁ POZICE: Asi by to ale bylo složité z hlediska hospodářské soutěže. Kdyby byl dodavatelem buď ČEZ, nebo jeho dceřiná společnost Škoda Praha, nešlo by o skutečný tendr.
URBAN: Podívejte, neznám žádný jiný případ na světě, kdy by se jaderná elektrárna stavěla podle podobného zákona o zadávání veřejných zakázek. Vždy o takové stavbě rozhoduje vláda. Důvodem toho, abychom to v České republice udělali podle tohoto zákona, byla obava z korupce. Tomu rozumím. Teď nám ale komplikuje život jak celosvětová recese, tak to, že nemůžeme vyžadovat závazný podíl českého průmyslu. A trochu nám komplikuje život i to, že ČEZ ze sta procent nevlastní stát, a proto je nutné myslet na minoritní akcionáře. To je jinak v pořádku a určitě to měnit nechceme. Ale limituje to proces rozhodování o dostavbě Temelína.
Navzdory ČEZ?
ČESKÁ POZICE: Je vám vytýkáno, že máte příliš blízko ke společnosti ČEZ. Co si o tom myslíte?
URBAN: To jsou nálepky, které musím odmítnout. V současné době přemýšlím o jednom velkém projektu – propojení české a slovenské přenosové soustavy. Nemusí jít přímo o vlastnické propojení, ale o vytvoření společného centrálního dispečinku. Využili bychom synergií a výhod toho, že v Česku máme při výrobě elektřiny stabilní základ a že Slováci zase mají větší možnosti ve špičkách. To zcela jistě není projekt, který by byl v souladu s uvažováním ČEZ. Některé kapacity v obou zemích by mohly být odstaveny. Ale můžeme dosáhnout úspor v řádech miliard korun. Byl bych rád, kdybychom ušetřené prostředky využili na snížení nákladů na obnovitelné zdroje.
ČESKÁ POZICE: Působil jste v hospodářském výboru parlamentu v době solárního boomu v letech 2009 a 2010. Mluví se o tom, že jsou za něj odpovědní politici z celého politického spektra. Cítíte podíl viny na tom, že se to nezastavilo včas?
„Podíl na solárním boomu mají politické veletoče – konec Topolánkovy vlády, nástup úřednické vlády, která tady měla být tři měsíce a byla tady rok“URBAN: Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů za to nemůže…
ČESKÁ POZICE: Nemám na mysli ani tolik samotný zákon. Spíše to, že se včas nezměnil.
URBAN: To je ale věc vlád, které tady byly. Svůj podíl na tom pravděpodobně mají tehdejší politické veletoče – konec Topolánkovy vlády, nástup úřednického kabinetu, který tady měl být tři měsíce, a byl tady rok. V té době měla přijít iniciativa exekutivy na urychlenou změnu zákona. Ale bohužel přišla pozdě. Parlament neměl podrobné informace, kolik tady bylo postaveno solárních elektráren.
ČESKÁ POZICE: Pokud se nepletu, Energetický regulační úřad o tom informoval někdy v polovině roku 2009.
URBAN: Návrh změny zákona přišel do sněmovny v listopadu 2009 – po vydání cenového výměru regulačního úřadu. Ceny na rok 2010 už jsme změnit nemohli. A ten návrh odsud odešel někdy v polovině února, sněmovna jej tady nijak nezdržovala. To je na poměry legislativního procesu docela standardní.
Seškrtat a přesměrovat
ČESKÁ POZICE: Co byste jako ministr průmyslu dělal jinak než Martin Kuba?
URBAN: Především bych se snažil obnovit hospodářský růst. Usiloval bych, aby se co nejrychleji změnila struktura rozpočtu – nikoliv navyšování dluhu, ale změna jeho struktury. Prostředky, které jdou na provoz, bych se snažil s velkou odvahou a brutálně seškrtat a přesměrovat do investic s vysokým multiplikačním efektem – ať je to masivní zateplování veřejných budov po celé republice, což může přinést práci obzvlášť malým a středním firmám, nebo třeba dopravní infrastruktura. Potřebujeme dobudovat moderní síť, protože nedostatečná dopravní infrastruktura je velkou brzdou rozvoje a zvyšování konkurenceschopnosti země.
ČESKÁ POZICE: Předpokládáte, že byste se zároveň stal ministrem dopravy? A že tedy současná vláda skutečně dotáhne spojení ministerstev průmyslu a dopravy?
„Ministerstvo průmyslu a obchodu by se mělo přejmenovat na ministerstvo hospodářství a stát se nositelem všeho prorůstového v České republice“URBAN: To netvrdím. Myslím, že ministerstvo průmyslu a obchodu by se mělo přejmenovat na ministerstvo hospodářství a stát se nositelem všeho prorůstového v České republice. To neznamená, že musí mít automaticky ke všemu kompetenci a že ji nemůže mít ministerstvo dopravy, ministerstvo zahraničních věcí z hlediska podpory exportu nebo ministerstvo školství z hlediska vývoje, výzkumu a inovací. Hlavním úkolem ministerstva hospodářství by mělo být vytváření podmínek pro růst.
ČESKÁ POZICE: Znamená to, že na ministerstvo průmyslu by se měla zcela vrátit agenda konkurenceschopnosti, která je dnes částečně pod Úřadem vlády?
URBAN: Ta agenda by měla být z hlediska věcného obsahu v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Z hlediska politické odpovědnosti by měla spadat pod premiéra a ministra hospodářství nebo průmyslu a obchodu. Měl by to neustále v tašce a premiér by se jednou za 14 dní zeptal ministrů – nejenom hospodářství, ale také školství, zahraničí, dopravy: Co jste, hoši, udělali pro to, abychom ten hospodářský růst obnovili? Bez toho to fungovat nemůže, protože premiér velí i ostatním resortům. A kromě mobilizace zdrojů je nutné hledat další příjmy. Teď mám na mysli omezování daňových úniků u paliv, cigaret a šedé ekonomiky jako takové zavedením registračních pokladen.
ČESKÁ POZICE: Bývalý náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa, který měl konkurenceschopnost na starosti, by se na ministerstvo vrátil?
URBAN: Nikdo nevíme, kdo bude na ministerstvu, ani já nevím, jestli tam budu. Ale mohu říct, že Martin Tlapa je výborný odborník a že takových lidí zase v České republice moc neběhá.
Žádný personální skleník
ČESKÁ POZICE: Jedním z vašich hlavních záměrů je podpora exportu. Jak byste vyřešil kompetenční spor ministerstev průmyslu a zahraničí?
URBAN: Chceme k tomu společně s Lubošem Zaorálkem (stínový ministr zahraničí – pozn. red.) zveřejnit memorandum. Budeme prosazovat, aby na zastupitelských úřadech zůstali obchodní radové a aby vláda přijala materiál o hospodářských zájmech České republiky v zahraničí. Takový materiál nikdy nebyl schválen, přestože jsem o to v minulosti hodně usilovat. Vždy byl schvalován jen materiál o zahraničněpolitických zájmech, který se od těch hospodářských bohužel dost liší. Když se podíváte na prioritní země, tam se skoro nikde nepotkáte.
ČESKÁ POZICE: Pod které ministerstvo by spadali obchodní radové?
„Kdysi jsem chtěl také vyhlásit válku ministerstvu zahraničních věcí, a zjistil jsem, že to k ničemu nevede. Hrajeme prostě všichni za ,nároďák‘.“URBAN: Pod ministerstvo zahraničí, tak jak to je. Myslím, že to je správně, protože musejí mít diplomatické krytí. Ale obchodním radům je nutné vytvořit v rámci zastupitelských úřadů autonomní rozpočet, jako to mají vojenští přidělenci. A na výběru obchodních radů by se podílela rovným dílem obě ministerstva. Nebyl by to jen takový personální skleník ministerstva zahraničí, ale mohli bychom tam dostat i lidi z reálného hospodářského prostoru – například ty, které doporučí Svaz průmyslu a dopravy nebo Hospodářská komora.
ČESKÁ POZICE: Nynější spory se už tedy opakovat nebudou?
URBAN: Ze strany ministerstva průmyslu to bylo vlastně vyhlášení války, jakási revoluce. Vyhlásil ji bývalý ministr Martin Kocourek a já jsem ani Martinovi Kubovi nedoporučoval, aby v ní pokračoval. Kdysi jsem chtěl také vyhlásit válku ministerstvu zahraničních věcí, a zjistil jsem, že to k ničemu nevede. Hrajeme prostě všichni za „nároďák“ a nějak se dohodnout musíme.
Válka se ukázala jako špatné rozhodnutí. Ministr Kuba chtěl posílit agentury CzechTrade a CzechInvest tím, že budou přímo řízeny ministerstvem a zaměstnanci získají diplomatický pas. Podle mne jej nezískají. A když bude ministerstvo průmyslu vysílat své lidi bez diplomatického krytí, nedá se to zvládnout.
ČESKÁ POZICE: Agentury CzechInvest a CzechTrade by měly zůstat oddělené?
URBAN: Je zbytečné, aby obě agentury měly v zahraničí kancelář v jednom městě. Ale jinak by měly zůstat oddělené. Jestli něco chci po CzechInvestu, pak aby se v nějakém moderním kabátě vrátil k podpoře investic, nejenom těch nových. CzechInvest by měl také vyjednávat se současnými investory, aby tady část zisku dál investovali. Samozřejmě k tomu musejí být nějak motivovaní – z hlediska zdanění dividend, možná nějakými pobídkami.
Výrobní kapacity firem, které už tady jsou, je třeba doplňovat o vývojové a výzkumné kapacity. Příkladem může být škodovka, která se i bez motivačních prvků rozhodla postavit výzkumné centrum v Česaně pro celý Volkswagen. Získávání nových investic je mnohem složitější než před deseti lety, kdy jsme vstupovali do EU. Nemáme totiž euro. Pro Čechy je sice na jedné straně vlastní měna výborná, pevná, ale na druhé je to méně atraktivní při pohledu ze zahraničí.
ČESKÁ POZICE: Jste zastáncem jasného časového horizontu, kdy bychom měli euro zavést?
URBAN: Myslím, že bychom se měli pokusit to datum stanovit. Ale to je jen můj názor, dost individuální i v rámci sociální demokracie.
