Stamiliony korun utopili dva matadoři tuzemského byznysu v lukrativně vyhlížejícím obchodu s mákem a ořechovou směsí. Jenže pak miliardáři Karel Komárek a Marek Čmejla zjistili, že se nechali zatáhnout do podvodu, který LN poprvé popsaly již před dvěma lety.
Nyní však Komárkova skupina KKCG, která je nejznámější tím, že vlastní na Moravě naftové doly, slaví na trestné výpravě proti těm, kdo ji o stamiliony připravili, první úspěchy.
Komárek vrací úder
V rukou má totiž podle zjištění LN několik prvoinstančních soudních rozhodnutí, jež KKCG přisuzují alespoň část z odsátých milionů. Právníkům se zatím podařilo vymoci zpět jednotky milionů korun z celkových 240. Díky předběžnému opatření má plombu na majetku podnikatel Petr Kraus, který na investice do máku podnikatele lákal.
KKCG tak dostála svým slovům z konce roku 2013, kdy vrcholilo trestní řízení se strůjci a organizátory podvodu. Tedy že „bude konat takové kroky, aby byly potrestány všechny osoby podílející se na trestné činnosti a uhrazeny veškeré škody, které vznikly“.
Čmejla pod drobnohledem
Čmejla svou aktivitou upozornil na velké množství peněz, které začalo zajímat finanční experty ministerstva financí. Vyšetřovatelé nyní zjišťují, odkud Čmejlovy proinvestované miliardy vlastně pocházely. |
Marek Čmejla je v boji s makovou pavučinou trochu pozadu. Již v březnu roku 2012 podali jeho lidé trestní oznámení, vyšetřování však dosud neskončilo. Ale vzhledem k tomu, že Čmejlovi zmizely dvě miliardy korun, rozhodně nehodlá za KKCG zaostat. Dokonce se zkouší svých stamilionů domoci na státu hrozbou arbitráže.
Zároveň však Čmejla svou aktivitou upozornil na velké množství peněz, které začalo zajímat finanční experty ministerstva financí. Vyšetřovatelé nyní zjišťují, odkud Čmejlovy proinvestované miliardy vlastně pocházely.
Makový super nápad
Příběh modrého máku se začal psát v roce 2005. Tehdy manželé Marcela a Josef Stavjaníkovi dostali nápad, že zkusí zbohatnout na obchodu s „mimořádně chuťově hodnotným olejnatým semenem“. Ve světě byla tehdy po máku poptávka, neboť v Afghánistánu probíhala válka, která jeho vývoz brzdila. Český mák byl navíc v té době vyhlášený.
Aby mohli ambiciózní obchodní plán spustit, potřebovali sehnat movité finančníky. Vybrali si Libora Laichmana z investiční společnosti Newton Management, s nímž v té době již několik let spolupracovali. Hlavní tváří firmy Newton byl uhlobaron Petr Kraus, kterého před dvěma lety švýcarský soud nepravomocně poslal do vězení kvůli tunelování Mostecké uhelné společnosti.
Laichmanovi se nápad Stavjaníkových zalíbil a oslovil Krausova kolegu uhlobarona-miliardáře Marka Čmejlu ze skupiny Appian. Ten zprostředkoval kontakt s nizozemskou firmou Fynerdale Holdings, která terén českého byznysu znala díky zkušenostem z podnikání v tuzemském zdravotnictví, a ta se rozhodla makový projekt podpořit. Vyčlenila na to úctyhodnou částku 1,8 miliardy korun. Pražská kriminálka má ale podezření, že čmejlovci do oběhu napumpovali ještě dalších 1,4 miliardy. Nelze však vyloučit, že jde o virtuální peníze, které se točily v imaginárním kruhu neexistujících transakcí.
Základním stavebním kamenem struktury výše uvedeného „byznysu“ bylo vytvoření společnosti Ytrix, jež měla skupovat mák od tuzemských dodavatelů – zejména společností AIDA Export-Import a Bohemia Profiinvest. |
Základním stavebním kamenem struktury výše uvedeného „byznysu“ bylo vytvoření společnosti Ytrix, jež měla skupovat mák od tuzemských dodavatelů – zejména společností AIDA Export-Import a Bohemia Profiinvest, kontrolovaných Josefem Stavjaníkem a zemědělským podnikatelem Josefem Pospíšilem. V orgánech Ytrixu usedli Stavjaníková, Laichman a jako reprezentant Fynerdale i advokát Marek Stubley (dříve působil v advokátní kanceláři MSB Legal, spolupracující s Ivem Rittigem, v současnosti má blízko k finanční skupině CPI miliardáře Radovana Vítka). Následně měla mák od Ytrixu nakupovat firma Poppyseed Limited, do které kvůli obchodu s touto komoditou nalévala Fynerdale stovky milionů korun. Mák se pak měl pročistit, uskladnit a připravit k prodeji v zařízeních firmy Agrobyškovice, patřící zemědělci Pospíšilovi. Prodej do zahraničí měla mít na starosti společnost Tadorna, již vlastnil tentýž Pospíšil.
Podle policie podvodný systém založený na principu tzv. letadla fungoval do roku 2009, pak se zhroutil. Vzhledem k tomu, že všechny důležité články řetězce – nákup, sklady, prodej - kontrolovala skupina Stavjaníková-Stavjaník Pospíšil, neměli investoři dle detektivů o obchodech přehled.
Po stopách Appianu
V březnu roku 2012 advokát Stubley podal na trojici podvodníků trestní oznámení. Frustraci v podnikatelské skupině kolem Čmejly v současnosti posiluje skutečnost, že šetření nedospělo ke konkrétnímu rozsudku. Uhlobaron navíc usilovně pátrá, kde jeho peníze mohly skončit.
Zatím je nenašla ani policie. Podle několika zdrojů LN blízkých vyšetřování se o zmizelé miliardy korun aktivně zajímá policie i státní zástupci. Snaží se spojit dosud nashromážděné poznatky z vyšetřování, kterému se nekoordinovaně věnovalo několik policejních orgánů najednou.
Finanční analytický útvar na ministerstvu financí zjistil, že bezmála dvě miliardy do zmiňované firmy Fynerdale (investor do máku) dorazily z účtů skupiny Appian. |
Na rozdíl od podnikatelů, kteří hledají své peníze, detektivové pátrají, odkud peníze Čmejly a jeho společníků pocházely. Finanční analytický útvar na ministerstvu financí totiž zjistil, že bezmála dvě miliardy do zmiňované firmy Fynerdale (investor do máku) dorazily z účtů skupiny Appian. Ta sehrála klíčovou roli v divoké privatizaci MUS a ovládnutí plzeňského obra Škody. Z toho důvodu policie šetří, jestli nakonec maková pavučina neměla posloužit jen jako pračka na špinavé peníze z temné éry české privatizace.
Tím, kdo makový podvod manželů Stavjaníkových objevil, byla firma Ravileta Estates, za níž stál miliardář Karel Komárek ze skupiny KKCG. Právě jejich kontrola v roce 2011 zjistila, že desetitisíce tun máku ve skladech chybí. „Letadlo“ předstíraných investic do máku se zřítilo.
Komárkovy myší bobky
Princip spolupráce Ravilety se Stavjaníkovými byl podobně jako ve Čmejlově větvi jednoduchý – investor, zmámený snadným výdělkem, nalil do obchodu peníze. Ty se sítí firem protočily a část se mu vrátila jako „výdělek“. Ten ho měl navnadit k další finanční injekci.
Nejdřív se „vydařil“ obchod s ořechy za asi 200 milionů korun, které Raviletě připutovaly ze sítě firem kolem Stavjaníkových zpět. Pak přišel větší obchod s 6000 tunami máku. Tam společnost poslala přes čtvrt miliardy korun, kdy ale část dodal ještě Pospíšil, v jehož firmě Agrobyškovice se měl mák skladovat.
Část peněz pak putovala do společnosti Azura, která měla makové obchody provádět. Právě při jejich kontrole se ale ukázalo, že jde o fingované transakce a fyzická kontrola Pospíšilových skladů byla šokem. Za pár pytli s kvalitním mákem už byly jen napytlované piliny a myší bobky.
Princip byl jednoduchý: investor, zmámený snadným výdělkem, nalil do obchodu peníze. Ty se sítí firem protočily a část se mu vrátila jako „výdělek“. Ten ho měl navnadit k další finanční injekci. |
Tím se spustil kolotoč soudních řízení. V trestněprávní rovině za podvod ve výši 240 milionů korun, o něž přišla Ravileta, byla trojice Stavjaníkovi plus Pospíšil odsouzena. Stavjaníková skončila v roce 2013 ve vězení kvůli již předešlému odsouzení na osm let, Pospíšil dostal pětiletý trest (podle dostupných informací do výkonu trestu vězení pro zdravotní potíže dosud nenastoupil). Stavjaník vyvázl s podmínkou.
V civilním řízení se pak podařilo Raviletě na Stavjaníkovy uvalit exekuci. Civilních řízení je ale více. Třeba proti společnosti Azura a jejím společníkům. Kromě Stavjaníka tam figurovali Petr Kraus, Libor Laichman a Petr Šedý. Vzhledem k tomu, že šlo o veřejnou obchodní společnost, ručí všichni celým svým majetkem. Přes Krause, Šedého a Laichmana se příběh propojil právě i s uhlobaronem Čmejlou.
Do firem skupiny Newton přitom putovaly i peníze z firmy Azura. Pak se již stopa ztrácí v kyperských offshorech. A právě proti Azuře, jejím dnes už bývalým společníkům a také proti firmám ze skupiny Newton, kudy protékaly makové miliony, vedou právníci Ravilety civilní spory o navrácení téměř čtvrtmiliardy korun.
