I v rámci kampaně Miloš Zeman zdůrazňoval roli „zrádců“, kteří mu znemožnili stát se prezidentem už o deset let dřív. V jeho Životním příběhu rozeslaném do českých domácností stojí, že „v roce 2003 nebyl zvolen prezidentem vzhledem k tomu, že proti němu hlasovalo 27 poslanců ČSSD“. Zeman na staré křivdy nezapomíná a je mu jedno, že realita byla trochu jiná. Na koho padne hněv nové hlavy státu?
Jak se zrazovalo při volbě v roce 2003
Miloš Zeman tehdy sám oznámil, že do prezidentské volby půjde až v momentě, kdy nebude nikdo zvolen na první pokus. Do prvního kola první volby 15. ledna 2003 tedy ČSSD jako svého kandidáta vyslala Jaroslava Bureše. Ten ovšem dostal skoro o polovinu méně hlasů, než kolik měla ČSSD poslanců, a hned šel „z kola ven“ – což byl jasný signál sociálních demokratů směrem k vlastnímu předsedovi Vladimíru Špidlovi, že jeho pozice ve straně je slabá. Poslanci ČSSD nerespektovali přání šéfa, a aby mohl kandidovat Zeman, potopili vlastního kandidáta. I proto dnes za „zrádce“ naopak označuje Zemana Špidla. Do druhého kola postoupil díky hlasům poslanců Václav Klaus, za Senát Petr Pithart, ani jeden z nich pak ale nezískal potřebnou většinu.
Ve druhé volbě 24. ledna nastoupil proti Klausovi a Jaroslavě Moserové Zeman. Ovšem překvapivě nepostoupil ani z prvního kola a ještě před vyhlášením jeho výsledků opustil Pražský hrad zadním vchodem. Není ale pravda, že nebyl zvolen kvůli sedmadvaceti sociálním demokratům, kteří pro něj nehlasovali – i s jejich hlasy by měl jen šanci na postup do druhého kola druhé volby. Ani v ní nikdo nezvítězil.
Dne 28. února pak byl zvolen Václav Klaus; jeho protikandidátem ve třetí volbě byl Jan Sokol.
Hlavní „vrazi“ takzvané Operace důchodce byli známí bezprostředně po Zemanově fiasku. Tehdejší předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla, předseda sněmovny Lubomír Zaorálek a v pozadí operující Stanislav Gross. Seznam „zrádců“ si Miloš Zeman na Vysočině celá léta cizeloval a rozhovořil se o něm i ve své zatím poslední knize z loňského podzimu – Zpovědi informovaného optimisty. „Protože se v Čechách všechno vykecá, máme dnes seznam kompletní,“ pochlubil se publicistovi Petru Žantovskému.
Mezi Zemanovými „zrádci“ figurují vedle Špidly, Zaorálka a předsedy strany Sobotky i Milan Urban nebo šéf pardubické ČSSD Miroslav Váňa „Se zrádci se nevyjednává, dokonce bych řekl, že se zrádci se nemluví,“ říká v této knize na dotaz, zda se se Špidlou někdy k okolnostem volby 2003 vrátili. Sám Špidla je dnes mimo vrcholové stranické funkce. Mezi Zemanovými „zrádci“ však figurují i výše postavení sociální demokraté, než je bývalý český eurokomisař. Kromě již zmíněného Zaorálka je to především současný předseda strany Bohuslav Sobotka. Podle zpráv z médií v něm figurují i předseda hospodářského výboru Milan Urban nebo, jak uvádí iDnes.cz, šéf pardubické ČSSD Miroslav Váňa.
Během euforie po zvolení prezidentem 26. ledna měla ve štábu Miloše Zemana zaznít slova, že po porážce konkurence jsou teď na řadě zmínění sociální demokraté. A varuje před tím i Zemanův protikandidát, místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier, jenž se vůči expremiérovi v kampani silně vyhraňoval: „Snažil se rozbíjet sociální demokracii a v tomto bude pokračovat i nadále,“ řekl iDnes.cz mezi oběma koly prezidentské volby.
Hlavně se tvářit nebojácně
Zemanovi emisarové vysílají dovnitř sociální demokracie nejrůznější vzkazy, což mimo záznam potvrzují i zdroje z vedení ČSSD. Stejně jako obavu, že s bývalým předsedou na Hradě je čekají krušné časy. Navenek se ale předáci ČSSD snaží budit dojem, že nejde o žádný problém.
„Miloš Zeman určitě nekandidoval proto, aby rozvracel ČSSD,“ řekl minulou středu Sobotka MF Dnes. „Pokud bychom nedokázali zvládnout ani tohle, tak by ta strana neměla ani vládnout. To je stokrát těžší než tohle, tam budeme mít stokrát vážnější problémy,“ sdělil ČESKÉ POZICI Zaorálek.
Místopředseda ČSSD si navenek nepřipouští ani to, že by mu mohla Zemanova pomstychtivost (na kterou v rozsáhlém portrétu sepsaném pro deník Insider upozorňuje třeba Karel Hvížďala nebo v komentáři pro Právo Petr Pithart) způsobit nějaké problémy. „Nepřikládám tomu zas takový význam. S nepřízní Miloše Zemana jsem žil dlouho,“ soudí Zaorálek. „Sociální demokracie nepochybně najde nějakou formu kohabitace s Milošem Zemanem,“ sdělil ČESKÉ POZICI Špidla.
Rétoriku pár dní po volbách mírní i místopředseda strany Dienstbier. „Miloš Zeman řekl, že zasahovat nebude, chci tomu věřit. A kdyby chtěl zasahovat, tak musíme být dostatečně silní, abychom si to nenechali líbit. Jsme svébytná strana a sami si určujeme, kdo nás vede a jakým způsobem do toho zasahuje někdo zvenčí,“ řekl ČESKÉ POZICI.
Síla zemanovců ve straně prý klesá
Varování nevidí socialisté ani v předobrazu Václava Klause, který díky fanouškům v ODS dlouhodobě ostřeloval oba své nástupce – jak Mirka Topolánka (jehož vláda padla za nemalé účasti Klause), tak Petra Nečase. „To byl problém ODS a nikoli síly Václava Klause. ODS byla prázdná, a proto s tím mohla jedna osoba zahýbat. ČSSD rozhodně není ODS a rozhodně je v lepší kondici, než kdy ODS byla,“ tvrdí Špidla a podobná slova volí i Zaorálek.
„Dokázali jsme léta třeba se Škromachem nebo s Foldynou vyjít i přes tyto jiné názory,“ říká Zaorálek
Příznivci Miloše Zemana mají v ČSSD nemalé zastoupení. Ať už jde o členy vedení Zdeňka Škromacha a Marii Benešovou, senátorku a bývalou hejtmanku Miladu Emmerovou nebo šéfa děčínské ČSSD, poslance Jaroslava Foldynu. Ani v tom ale „zrádci“ problém nevidí. „Nemám pocit, že by chtěli dělat Zemanovu pátou kolonu. Máme jiný názor, ale dokázali jsme léta třeba se Škromachem nebo s Foldynou vyjít i přes tyto jiné názory,“ říká Zaorálek.
ČESKÁ POZICE už napsala, že například Benešová stejně jako Dienstbier by mohli mít s obhájením místopředsednické funkce na březnovém sjezdu problém. Přílišnou revoltu zatím nepřipouští ani zřejmě nejsilnější Zemanův spojenec Škromach, který vyhlásil, že na březnovém sjezdu má být zvolen stávající tandem Bohuslav Sobotka a Michal Hašek. (Ostatně i sám Škromach na posledním sněmu ČSSD před dvěma lety prošel do vedení strany až napotřetí.)
I proto mohou nejviditelnější „zrádci“ vydávat silná prohlášení, že se Zemana nebojí. Přesto bude zajímavé pozorovat, nakolik se jejich sny splní – a nakolik naopak nový prezident uplatní svou sílu.
