Další příběh dnes už bývalého detektiva protikorupční policie, který odešel do civilu. Miroslav Drahota ukončil služební poměr již k poslednímu říjnu loňského roku. Příčiny, proč se tak rozhodl, popsal svým nadřízeným v dopisech. Ty má redakce ČESKÉ POZICE k dispozici.
Jeho story je dalším dokladem, že odchody zkušených vyšetřovatelů z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) mají určitou zákonitost. A že je tedy s podivem, že premiér i vedení ministerstva vnitra a policie začali výpovědi detektivů řešit až letos začátkem října, kdy byly medializovány. Až do té doby bylo možné charakterizovat přístup všech zainteresovaných jako laxní. Právě i to dokládají reakce policejních špiček na informace, jež uvedl v dopisech Miroslav Drahota.
V mnoha ohledech se Drahotovy důvody odchodu od policie shodují s těmi, které vylíčil v exkluzivním rozhovoru pro ČESKOU POZICI bývalý vyšetřovatel ÚOKFK Zdeněk Ondráček (vyšetřoval například kauzu Opencard), který u útvaru skončil posledního října letošního roku. Otevřeně přiznal, že finance byly jen jedním z důvodů, proč policii po více než 23 letech opustil. A to nikoli důvodem hlavním.
Rozhovor se Zdeňkem Ondráčkem jsme publikovali pod názvem Vyšetřovatel korupčních kauz, kterému došla trpělivost.
Miroslav Drahota i Zdeněk Ondráček pracovali ve druhém oddělení na odboru korupce a ochrany zájmů Evropské unie. Toto oddělení vyšetřovalo kauzy jako
- Promopro,
- Opencard,
- záležitosti týkající se prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala,
- kauzy bývalého starosty Prahy 5 Milana Jančíka
- poslankyně Kristýny Kočí,
- bývalého starosty Brna - Žabovřesk Aleše Kvapila,
- případ Bono Publico Čechy.
Tento výčet samozřejmě zdaleka není kompletní. Oddělení přitom dle jmenného seznamu z loňského roku čítalo jen 19 zaměstnanců. Dle informací ČESKÉ POZICE z nich od jara loňského roku do současnosti odešlo osm (!) buď do civilu, nebo na jiný odbor. Drahota s Ondráčkem byli dva z nich. Vedoucím tohoto odboru je plukovník Leopold Černý, jeho zástupcem plukovník Václav Němec.
Specialista na fondy EU
Miroslav Drahota nastoupil k ÚOKFK v roce 2008 po absolvování výběrového řízení. „Do civilu jsem odešel i přes to, že jsem de facto přišel prakticky o celé odchodné. To si zaměstnavatel, dle zákona, vyúčtoval za náklady na studium na vysoké škole, protože jsem neměl za sebou ještě odpovídající část služby, kterou zákon v tomto případě požaduje,“ vyvrací Drahota případný argument , že by odešel kvůli odchodnému.
Bývalý vrchní komisař opustil protikorupční policii na vlastní žádost po více než 23 letech služby. U protikorupčního útvaru se specializoval na vyšetřování trestné činnosti související se strukturálními fondy Evropské unie. Jeho nejznámějším případem je Bono Publico Čechy související s případem Budišov. „Ve spolupráci s dozorujícím státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze se mi podařilo zdokumentovat poměrně složitou kauzu týkající se dotačního podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti. Obžalováni byli čtyři pachatelé, zajištěn nemovitý majetek v hodnotě 22 milionů a ve stejné sumě také akcie,“ přibližuje Drahota.
Stejně jako dnes už bývalý vyšetřovatel Ondráček, také Drahota informoval své nadřízené o tom, proč se chystá odejít do civilu. Důvody popsal v dopise, který zaslal tehdejšímu řediteli ÚOKFK Liboru Vrbovi.
Na vedlejší koleji
Vyšetřovatel v dopise tvrdí, že během svého působení na ÚOKFK navázal mnoho kontaktů na různých ministerstvech a dalších orgánech státní správy, které mají co do činění s financováním z fondů EU. Absolvoval též kurzy a školení týkající se problematiky unie a fondů EU. Poté, co získal tuto kvalifikaci, však zjistil, že se problematika týkající se ochrany zájmů EU dostala v ÚOKFK „na vedlejší kolej“ a není jí věnována patřičná pozornost.
Z útvaru, postupně odešli bez náhrady vysoce specializovaní odborníci na fondy EU, upozorňuje Drahota
„Z útvaru, potažmo z našeho odboru, postupně odešli bez náhrady vysoce specializovaní odborníci na fondy EU, mezi nimi například podplukovník Hajíček, podplukovník Krbec či kapitánka Tučková,“ vyjmenovává Drahota. V době, kdy od protikorupční policie odcházel Drahota, tedy v říjnu loňského roku, podali výpověď, nebo žádost o přeřazení na jinou část útvaru, další tři lidé z odboru korupce a ochrany zájmů EU, včetně vedoucí oddělení Uhrinové.
„Zbývající část pracovníků oddělení je zatěžována mnohdy bagatelními věcmi, které nejsou ani věcně příslušné na náš útvar a potažmo odbor, ale pro mne z neznámých důvodů se na odboru zpracovávají a zatěžují zbytečně lidi,“ konstatuje Drahota. (Připomeňme, že i bývalý detektiv Ondráček v rozhovoru připustil, že „administrativa a další úkony, které nejsou přímo spojeny s vyšetřováním, zaberou zhruba dvě třetiny času“.)
Bývalý detektiv připouští, že na problematiku fondů EU byli vyčleněni dva pracovníci z jiného oddělení. Jenže na stůl se od nich údajně vyšetřovatelům nedostávaly adekvátní informace, které by mohli použít. „Nevím, zda jde o neznalost problematiky, nebo nechuť něco dělat,“ píše v dopise Drahota.
A poukazuje na to, jak záležitosti, které by měl zpracovávat právě odbor specializovaný na fondy EU patřící pod ÚOKFK, úspěšně řeší jinde. Například kauzu související s dotacemi Regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Jižní Čechy vyšetřuje expozitura v Českých Budějovicích.
Kritika vedení
V dalším dopise adresovaném počátkem letošního roku policejnímu prezidentovi Petrovi Lessymu mimo jiné Drahota kritizuje zástupce vedoucího odboru plukovníka Němce. (Němec se podílel například na vyšetřování kauzy okolo poslankyně Kristýny Kočí, jež ve svém bytě objevila odposlouchávací zařízení. Dle informací ČESKÉ POZICE se uvažovalo, že Němec by měl převzít vyšetřování kauzy Tatra po odchodu detektiva Petra Krömera.)
O svém bývalém nadřízeném: Nepřipouští jiný názor na věc než svůj a podřízené vede spíše ke slepému vykonávání jeho vůle
Drahota v dopise konstatuje, že Němec místo, aby se snažil vytvořit přijatelné podmínky pro práci podřízených, vyhledává jakékoliv důvody k jejich postihování. „Nepřipouští jiný názor na věc než svůj a podřízené vede spíše ke slepému vykonávání jeho vůle než k jejich vlastní aktivitě a zapálenosti pro práci,“ uvádí bývalý detektiv. „Jeho styl jednání s podřízenými byl pro mne někdy přinejmenším zarážející.“ Poukazuje též na to, že chování Němce vůči dozorujícím státním zástupcům, zejména pak vůči Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, poškozuje všechny členy útvaru, kteří s dozorujícími státními zástupci spolupracují na konkrétních případech.
Ne nepodobný je i závěr zmíněného Drahotova dopisu šéfovi ÚOKFK. „Setkal jsem se spíše s tím, že jako příslušník elitního útvaru nemám právo samostatně myslet, ale jsem nucen slepě vykonávat vůli někoho, kdo si myslí, že jenom on má na věc správný názor.“
Reakce?
Takže můžeme shrnout:
- Drahota uvádí, že se snažil vysvětlit důvody odchodu do civilu exšéfovi ÚOKFK Vrbovi osobně. Nedostal však prý možnost. A nedočkal se ani odpovědi na dopis.
- Koncem minulého roku informoval Drahota, v té době již v civilu, i ministra vnitra Radka Johna. Bezvýsledně.
- Ve zmíněném dopise policejnímu prezidentovi Lessymu mimo jiné sdělil, že pokud by byl zájem, k policii se vrátí. Odezva žádná. Lessy pověřil vyřízením záležitosti současného ředitele ÚOKFK Tomáše Martince.
Spravedlivě řečeno, Martinec zaslal na konci května Drahotovi dopis. Co obsahuje jediná reakce, které se bývalý vyšetřovatel od bývalých nadřízených dočkal? Martinec se stručně vyjádřil pouze ke kritice plukovníka Václava Němce: „Na podkladě provedeného šetření bylo zjištěno, že Vámi vytýkané jednání plukovníka Václava Němce nebylo v rozporu s platnou legislativou a interními akty řízení. Na podkladě provedeného šetření vyhodnocuji Vaše podání jako nedůvodné,“ konstatuje stroze Martinec. K dalšímu obsahu třístránkového dopisu se nevyjádřil.
