Nájezd štěnic. Deratizátorům chybí účinná látka na likvidaci

Nedávno se v diskusním příspěvku paní Barbora svěřila: „Bydlíme v pátém patře a sousedé nad námi mají doma štěnice. Jejich dcera je poštípaná. Teď ty bestie nalezly i k nám do bytu. V domě s tím zatím nikdo nic nedělal.“ Nejen v tomto karlovarském činžovním domě čelí v poslední době nájezdu štěnic. Deratizátoři mají týdně desítky poptávek na likvidaci tohoto rychle se množícího hmyzu, který lidem bez nadsázky pije krev. „Protože nejde o ojedinělý problém a lidé se tohoto škůdce chtějí rychle zbavit, nestydí se již tolik a volají nám o pomoc,“ říká Michal David z deratizační společnosti Adera.

Ministerstvo zdravotnictví i hygienické stanice o problému přemnožených štěnic vědí. Mnoho s ním ale dělat nemohou. „Podle platné legislativy totiž jejich výskyt nepodléhá ohlašovací povinnosti vůči orgánu ochrany veřejného zdraví. Obecně je známo, že výskyt tohoto druhu hmyzu je rozšířen po celém světě,“ vysvětluje Zdeněk Boublík, mluvčí pražské hygieny. Mylně se mezi lidmi traduje, že se tento noční hmyz objevuje hlavně v zaneřáděných domácnostech. Lidé si ho totiž mohou přinést z obchodu s novým nábytkem nebo z městské hromadné dopravy.

Signály napadení

Štěnicím se daří hned z několika důvodů. „Lidé hodně cestují a není výjimkou, že si je přivezou i z čtyřhvězdičkového hotelu. Potíž je i v tom, že momentálně neexistuje látka, která by pořádně účinkovala. Proti některým jsou již rezistentní,“ řekl Miloš Růžička, majitel deratizační firmy. Deratizátoři narážejí na zákaz DDT neboli organochloridového insekticidu, který se v 50. a 60. letech minulého století hojně používal na likvidaci vší, komárů a právě štěnic.

Vystrnadit parazita z bytu proto není vůbec snadné. Podle profesionálů je důležité vystříkat místo dvakrát. Zásadní je zaměřit se na matrace a povlečení. Ne nadarmo se totiž tento hmyz označuje jako štěnice postelní – přitahuje jej totiž lidské teplo. Cena za postřik se pohybuje okolo čtyř tisíc korun. Kdo chce ušetřit a vsadí na dostupné přípravky z drogerií, si podle hygieniků štěnice jen roznese po bytě. K tomu, že nebude vyrábět a používat DDT, se Česko zavázalo v rámci Stockholmské úmluvy v roce 2002. Celkem tuto úmluvu ratifikovalo 179 zemí světa a Evropská unie.

Za život naklade samička štěnice až 500 vajíček, tedy i pět denně. Rozpoznat, že se u někoho ubytovala, vyžaduje náročnou průpravu. Štěnice je totiž spíše noční hmyz. Když se do člověka zakousne, vstříkne mu do těla anestetikum, a ten tedy nic necítí. Přisátá vydrží být v průměru deset minut. Pokud zrovna nenachází žádnou lidskou oběť, o hladu vydrží dokonce až 35 týdnů.

Jisté signály, že domácnost napadly štěnice, patrné ale jsou. Pokud obyvatelé domu nacházejí na podlaze nebo i jinde malé černé tečky, jde o trus štěnic. Na zemi mohou ale vidět i průsvitné „svlečky“ různých velikostí, které zůstávají po štěnicích vždy při přechodu na další vývojová stadia. Kdo si stále není jistý, může použít takzvanou lepovou past, která je napuštěna látkami, které štěnice nalákají.

Nákaza nehrozí

Štěnice sice dokážou pořádně ztrpčit život, lidé se ale podle zdravotníků nemusejí obávat, že se od nich nakazí nějakou nemocí. „Přenos choroboplodných zárodků na člověka nebyl u štěnice prokázán,“ uklidňuje Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva zdravotnictví. Až během dne začne kousnutí svědit, projevuje se tedy jako klasická alergická reakce. Červené flíčky se lidem objevují hlavně tam, kde nebyli zakryti peřinou nebo pyžamem. Zarudlá místa se také často objevují v řadě podle toho, jak štěnice po těle cestovala.

Někdy pokousaní navštíví kožního lékaře s tím, že doma mají blechy. „Často se to plete. Lidé ale příliš často s tímto problémem k lékaři nechodí, stydí se,“ shodují se dermatologové, které LN oslovily. Pokud má navzdory tomu člověk podezření, doporučuje mu hygienická stanice informovat hlavně vlastníka nebo správce domu. Ten by měl objednat dezinsekci u odborné firmy, která vlastní osvědčení k výkonu speciální DDD (dezinfekce, dezinsekce a deratizace),“ napsal LN Zbyněk Boublík z pražské hygieny.

Potíž je ale v tom, že v domech nezřídka dochází k postřiku pouze jednoho bytu. „Je chybou, pokud se dezinsekce provede pouze v okolních bytech a ohnisko výskytu hmyzu se vynechá. Musí se ošetřit celý dům, včetně všech bytů,“ upozorňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Většinou skutečně lidé volají odborníky, aby štěnice zlikvidovali.

Podle majitele deratizační firmy Miloše Růžičky se navzdory tomu stává, že je to některým majitelům zamořené domácnosti jedno. „To už by ale musel být kalamitní stav, aby štěnice prolézaly stoupačkami, jak se také říká. Když ale někdo třeba vyhodí na chodbu gauč nebo matraci, ve kterém štěnice jsou, může je roznést všude,“ připouští Růžička.

Tuhý život

Pokud člověk zasáhne včas, nemusí vybavení domu vyhazovat. Nejčastěji deratizátoři volí chemickou likvidaci. Kromě sprejů sahají i po dýmovnici. „Je to nejlepší možnost vzhledem k poměru výkonu a ceny,“ řekl k chemické likvidaci Michal David ze společnosti Adera. Takový postřik na místě zůstává a nakonec podle něho štěnici usmrtí. V době, kdy postřik probíhá, musejí lidé opustit své domácnosti. „Ochranná lhůta bývá okolo osmi hodin,“ vysvětluje David.

Zaručit, že likvidaci nepřežije ani jedna štěnice, je ale nemožné. Někdy mají lidé na nějakou dobu klid, ale pak volají odborníky znovu. Existuje ale několik doporučení, jak se štěnicím alespoň trochu vyhnout. Rozhodně by si lidé neměli všímat nábytku, který stojí u popelnic. Někdo jej mohl vyhodit právě kvůli tomuto hmyzu. Riskantní je také kupovat nábytek v bazarech nebo na inzerát. A pokud člověk cestuje, pro jistotu si nemá ukládat kufr pod postel.