Jde o první veřejnou stavbu v Praze po téměř devadesáti letech. Jenže místo toho, aby byla Národní technická knihovna v Praze 6 symbolem pýchy, budí rozpaky. Závěr šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jak probíhala stavba a zda nedošlo k plýtvání peněz, je tristní. Ředitel knihovny Martin Svoboda však se zprávou kontrolorů naprosto nesouhlasí. Dle jeho názoru by stavba sice pravděpodobně vyšla levněji, pokud by se nefinancovala ze soukromých zdrojů, ale ze státního rozpočtu či úvěrem od Evropské investiční banky, jenže to, jak dodává, byla jen teoretická varianta.
Vláda schválila výstavbu knihovny v roce 2000. Uznala, že je nevyhovující, aby si Státní technická knihovna (od 30. června 2009 Národní technická knihovna – pozn. red.) pronajímala prostory od Národní knihovny v Klementinu, ve kterém se navíc plánovala rekonstrukce. Náklady na stavbu objektu byly v roce 2000 odhadnuty na bezmála 1,5 miliardy korun. Jenže překážkou zahájení stavebních prací se ukázal nedostatek financí.
Strategickým partnerem se stala společnost Sekyra GroupMinisterstvo školství s vedením knihovny následující dva roky jednalo o způsobu financování. První možností byla platba ze státního rozpočtu, druhou pak dodavatelský úvěr. Nakonec byla zvolena druhá varianta, přestože kalkulace vycházely dráž. MŠMT totiž nemělo na stavbu ve své kapitole prostředky. Na začátku roku 2004 vzala tehdejší vláda na vědomí Aktualizovaný harmonogram výstavby nové budovy Národní technické knihovny (NTK).
Materiál zpracovaný MŠMT počítal s tím, že bude vybrán strategický partner schopný stavbu dokončit do června 2006 a poskytne dlouhodobý úvěr, který mu bude splácen do roku 2010 ve splátkách po 300 milionech. Celkové náklady vypočítal resort školství na 1,8 miliardy korun.
Náklady vzrostly o tři čtvrtě miliardy
První kolo výběrového řízení na strategického partnera bylo vyhlášeno již v roce 2004, jenže kvůli odvolacímu řízení a přípravě projektové dokumentace se na druhé kolo čekalo až do března 2006. Bylo zřejmé, že původně plánovaný termín dokončení, červen 2006, se nemůže dodržet. Z pěti uchazečů ve druhém kole tendru byl vedením knihovny a ministerstvem školství vybrán strategický partner, společnost Sekyra Group, s cenovou nabídkou ve výši 2,1 miliardy korun včetně DPH. Knihovna byla zkolaudována v listopadu 2008.
Ve zprávě z konce února 2011 NKÚ konstatuje, že zvolený systém financování se při výstavbě Národní technické knihovny neosvědčil. „Celkové náklady stavby byly v průběhu její realizace navýšeny formou dodatků (…) na celkovou částku 2 377,634 milionů korun, včetně výdajů na přípravu akce od roku 2000,“ tvrdí NKÚ. Stavba byla dokončena až v roce 2008 a termín splácení byl prodloužen do konce roku 2013.
„Od samého počátku bylo jasné, že knihovna nebude levnou záležitostí. Snažili jsme se ale o to, aby byly co nejlevnější případné budoucí úpravy, proto v knihovně například nejsou příčky. Navíc jsou velmi nízké provozní náklady,“ konstatoval pro ČESKOU POZICI ředitel NTK Martin Svoboda. „Není pravda, že se cena v průběhu výstavby navyšovala,“ dodává. Dle jeho tvrzení dala bývalá ministryně školství Petra Buzková a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka souhlas s tím, že bude knihovna soukromým partnerem dodána na klíč za zhruba 2,1 miliardy korun. „NKÚ zahrnuje do nákladů i výdaje na přípravu projektu od roku 2000,“ vysvětluje Svoboda, proč jsou sumy ve zprávě kontrolorů vyšší.
Do celkové ceny se promítlo i značkové vybavení interiérůNKÚ poukazuje na to, že do celkové ceny knihovny se promítlo mimo jiné značkové vybavení interiérů. Čtenářská židle vyšla na více než osm tisíc korun, kancelářské sezení na bezmála 35 tisíc korun, cena čtenářského stolu se pohybovala od téměř 32 tisíc korun po 450 tisíc. „Nábytek do veřejné části knihovny dodávala společnost Vitra. Chtěli jsme kvalitní nábytek, který dlouho vydrží a bude i za dvacet let stejný,“ tvrdí Svoboda s tím, že v administrativní části knihovny je zařízení levnější, a to od firmy Techo.
Zřejmě nejzávažnějším zjištěním NKÚ je fakt, že ministerstvo školství neporovnalo výstavbu a financování knihovny strategickým partnerem s klasickou veřejnou zakázkou. Teoretické srovnání je, jak konstatuje NKÚ, povinné při využití modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Předem se totiž ukáže, zda je varianta skutečně optimální. „Celkově se předpokládané náklady na realizaci stavby zvýšily o 786,634 milionů korun, avšak akce nebyla urychlena. Kontrolní akce prokázala nevhodnost a nevýhodnost MŠMT zvoleného způsobu financování výstavby,“ konstatuje zpráva NKÚ.
Rolls Royce mezi knihovnami
Dle informací ČESKÉ POZICE existuje ještě další důvod, proč byl projekt tak nákladný. „Architekty nikdo nekorigoval, a tak si navrhli pomník bez ohledu na to, jaká bude pořizovací cena a jaké budou provozní náklady. Také technologie byla něco jako Rolls Royce mezi knihovnami,“ tvrdí zdroj ČESKÉ POZICE. Ředitel NTK ale říká, že se knihovna nevymyká z cen, za které se stavějí podobná zařízení v zahraničí. „Knihovna v Estonsku byla levnější, ve Francii zase dražší,“ dodává Svoboda.
Šéf NTK připouští, že projekt mohl vyjít levněji. Je však otázkou, zda tato možnost nebyla ve skutečnosti jen teorií. „Evropská investiční banka nabízela půjčku s úrokovou sazbou 3,5 procenta. Jenže požadovala státní záruku. Tu vláda neposkytla. Navíc by se tento úvěr projevil ve vyšším státním dluhu,“ vysvětluje Svoboda.
Zvolený způsob výstavby a financování knihovny se ukázal jako nešťastnýČlen kolegia NKÚ Pavel Hrnčíř říká, že během kontroly se nepřišlo na taková porušení, aby bylo podáno trestní oznámení. „Výsledek šetření jsme odeslali na Úřad vlády. Pokud vláda přijme určitá opatření, NKÚ následně kontroluje jejich dodržování,“ vysvětluje Hrnčíř. Dodává, že zvolený způsob výstavby a financování knihovny se ukázal jako nešťastný. „Kdyby byl projekt financován ze státního rozpočtu, bylo by možné sledovat plnění smlouvy. Jenže v případě NTK bylo vše v režii strategického partnera,“ konstatuje Hrnčíř.
V době, kdy se připravovala výstavba Národní technické knihovny, kolovaly prý zvěsti, že si tehdejší premiér Vladimír Špidla staví pro sebe dům, kam si sedne, až ve funkci skončí. Dnes může být zpětně rád, že mu vyšel job v Bruselu.
