Cenové nabídky uchazečů o dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín vlastník tají, ale výše investice se odhaduje na 200 až 300 miliard korun. V poločase finálové bitvy dvou účastníků tendru údajně vede americko-japonská firma Westinghouse před česko-ruským konsorciem společností Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. O vítězi tendru se má rozhodnout už letos na podzim.
Místo aby ruský prezident Vladimir Putin leštil kliky na Malé Straně anebo za tím účelem vyslal do Prahy alespoň svého roztomilého premiéra Dmitrije Medvěděva, přispěchal do Ruska naopak český předseda vlády, aby věrchušku ubezpečil, že se drží kremelské linie ve věci „humanrightismu“ a „pussyriotismu“.
Než se Petr Nečas vypravil do Soči poklonit Putinovi, sešel se v Moskvě se svým protějškem Medvěděvem. Od něho si vyslechl nabídku, že výměnou za přiklepnutí temelínského tendru Rusům by do České republiky přitekly ruské investice ve výši až 156 miliard korun. Koketování Prahy se „šlechetnou“ ruskou nabídkou by však mohlo být koketováním s arbitráží, neboť jak Westinghouse pohotově upozornil: „Takové postupy jsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže v ČR i v EU a navíc nemají nic společného s požadavky tendru, jehož cílem je vybrat nejbezpečnější a nejefektivnější jadernou elektrárnu.“
Jak hluboko jsme klesli
Rusům se však v poslední době dostalo více důvodů předpokládat, že mají podlézavé Čechy v kapse. Současné české hlavě státu bylo například přednější „neurazit“ hostitele recepce na ruské ambasádě v Praze než neudělat národu celosvětovou ostudu notorickou „virózou“ během slavnostního ceremoniálu vynášení korunovačních klenotů z krypty svatovítské katedrály. Politický comeback prvního přímo zvoleného českého prezidenta ostatně v prostorách téhož velvyslanectví údajně zpunktovaly kádry bývalého režimu nastoleného ruskými okupanty.
Poníženou úslužností si Češi respekt Rusů nevydobyjí
Prakticky ihned po nástupu do úřadu se prezident Zeman jal do čela české ambasády v Moskvě protlačovat Hrdinu Sovětského svazu Vladimíra Remka. Nynější europoslanec za KSČM si nejvyšší vyznamenání SSSR vysloužil za svůj part v propagandistické etudě na palubě ruské kosmické lodi u příležitosti 10. výročí okupace v roce 1968.
(Z hlediska národů s větším smyslem pro čest si dnes Češi v podobně zvrácené symbolice zjevně libují. Když si Remkův spolustraník nedávno přivlastnil památku protiokupační lidské pochodně Jana Palacha, bez újmy mu to prošlo. Deník Referendum, který se prohlašuje za tribunu „moderní české levice“, jeho nestoudná slova dokonce souhlasně přetiskl v plném znění.)
Vedle ministerského předsedy a prezidenta se do přízně Moskvy v poslední době vetřela také opoziční ČSSD, jejíž poslankyně Vladimíra Lesenská vystoupila v ruské Státní dumě s příspěvkem poplatným kremelské tezi o neziskovkách financovaných ze zahraničí coby „cizích agentech“.
Češi ovšem dovedou Kremlu dělat radost také inertně, jako když „omylem“ vydali ke stíhání ruského podnikatele Alexeje Trubarova, aniž by nejprve vyřídili jeho žádost o azyl. (Zjevně byla důvodná: Ani několik týdnů po příletu do Moskvy k němu nepustili jeho právníka.) Při vzpomínce na zoufalý český pokus vydání na poslední chvíli zastavit nastražením cisterny na ranveji ruzyňského letiště se v Kremlu smíchy možná ještě teď plácají do stehen. Jenže poníženou úslužností si Češi respekt Rusů také nevydobyjí.
Nabídka a poptávka
Ani zatvrzelí rusofobové nepopírají, že k odstranění přílišné (80procentní) závislosti ČR na trzích Evropské unie je třeba diverzifikovat český export a že 140milionové Rusko je v tomto ohledu obrovskou příležitostí. V roce 2012 se český vývoz do Ruska zvýšil o 17,5 procenta a přesáhl šest miliard dolarů; mimo EU se Rusko stává českou exportní jedničkou.
Na stabilní, jazykově příbuznou průmyslovou zemi lázní a piva by Rusové nejspíše nezanevřeli, ani kdyby v Brdech stál americký radar
Bylo by fajn, kdyby se například brněnské firmě OHL ŽS podařilo dotáhnout 40miliardovou zakázku na dostavbu někdejší „mrtvé trati“ budované vězni z gulagu na Urale. Česká práce by však měla být na ruském trhu žádaná pro svoji profesionalitu, nikoli kvůli Nečasovu lacinému strefování se do vězněných punkových aktivistek.
Ruské investice do ČR přiláká mnohem spíše vymahatelnost práva než vydávání Kremlu nepohodlných podnikatelů ruské justici. Ponižující chování českých představitelů naopak navozuje dojem, že jakost české nabídky je všelijaká, a proto je třeba Rusům nádavkem přihodit ještě trochu medu kolem pusy.
Rusové přitom mají pro Česko slabost: Český konzulát v Moskvě udělil jen za měsíc duben rekordních 51 tisíc víz, což je více než kterýkoliv jiný konzulát na světě za celý rok. Na stabilní, jazykově příbuznou průmyslovou zemi lázní, piva a příznivých cen za slušnou kvalitu by Rusové nejspíše nezanevřeli, ani kdyby v Brdech stál americký radar.
Škoda jej. Na případné ruské vítězství v temelínském tendru by s ním byl hezčí pohled.
