Za čtyři miliony korun si v roce 2015 mohl kupující pořídit v Praze byt 2+kk a ještě mu zbylo na zařízení. Dnes mu stejná suma vystačí na 1+kk a na nábytek už nevyjde. Nové byty razantně zdražují, jen za loňský rok téměř o pětinu. Kupujících podstatně ubývá. A nejen v hlavním městě. Platí to i o regionech, přestože tam vyjde metr čtvereční na polovinu sumy, která se platí v Praze.
Podle údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group bylo na konci loňska v Praze k mání 5400 nových bytů, což znamená téměř padesátiprocentní meziroční nárůst.
Optimismus zájemců ale není namístě. Z nabídky totiž téměř vymizely levnější byty. Nejvíce jich spadá do kategorie nad 100 tisíc korun za metr čtvereční. Což je částka, která se před pár lety platila v luxusních bytech. Dnes v průměru stojí metr čtvereční v novém pražském bytě 101 tisíc.
Trigema exkluzivně poskytla LN údaje mapující cenové kategorie všech nových bytů, které byly na konci minulého roku v Praze na prodej. V cenové hladině 40 až 50 tisíc korun za metr měli potenciální kupující na výběr z pouhých třinácti bytů, dalších patnáct bytů bylo v hladině 50 až 60 tisíc korun za metr čtvereční.
„Byty v těchto cenových kategoriích tvořily pouze 0,5 procenta nabídky,“ upřesňuje Marcel Soural, předseda představenstva Trigemy. Přitom ještě v roce 2015 tvořily byty do 60 tisíc korun za metr čtvereční polovinu nabídky, v roce 2016 pak necelou třetinu.
Zdůraznit je navíc potřeba to, že metr čtvereční vyjde v malých bytech, o které je největší zájem, na více než v těch větších. Nejpestřejší výběr je mezi byty, v nichž vyjde metr čtvereční na více než sto tisíc korun. Ty tvoří přes 45 procent nabídky.
Byty v nejnižších cenových segmentech nabízí v Praze společnost Ekospol. I u ní lze zaznamenat nárůst cen. V posledních třech letech jde zhruba o deset procent ročně. Situaci ilustruje na projektu Panorama Kyje. „Před třemi lety jsme zahajovali prodej s průměrnou cenou 63 tisíc korun za metr čtvereční,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva Ekospolu.
U bytů, které byly zařazeny do prodeje nakonec, se průměrná cena vyšplhala zhruba na 80 tisíc korun, což představuje více než čtvrtinový nárůst za dva a půl roku. Aktuálně nabízí Ekospol nejlevnější byty v projektu Michelské zahrady. Nejnižší průměrnou cenu za metr čtvereční, a to 91 tisíc korun, má byt s dispozicí 3+kk. Nejlevnějším bytem je pak 1+kk téměř za 3,8 milionu.
Opačný trend v regionech
Kupující mimo hlavní město zaplatí za metr čtvereční v průměru 53 570 korun. Na rozdíl od Prahy zamířily ceny nového bydlení v řadě regionů dolů. Z údajů Trigemy vyplývá, že v posledních třech měsících loňského roku v porovnání s předchozím čtvrtletím zlevnily nové byty nejvíce v Jihomoravském kraji – o více než čtvrtinu, v Pardubickém kraji o čtyři procenta, v Plzeňském kraji o tři procenta a ve Zlínském o pět procent. V Olomouckém kraji míří ceny dolů již od loňského léta a klesly o 6,5 procenta. Ukazuje se, že pro stále se zvětšující skupinu lidí je kvůli vysokým cenám vlastní bydlení nedostupné. A to jak v Praze, tak v regionech. Kupujících proto ubývá.
Zatímco v regionech se jako hlavní důvod upadajícího zájmu o nové byty uvádí přísnější podmínky na hypotečním trhu, kvůli nimž část potenciálních kupujících úvěr na bydlení nedostane, v hlavním městě to jsou enormní ceny tažené hlavně pomalým a komplikovaným povolováním připravovaných projektů. |
„Zatímco před dvěma roky se v Praze prodalo 5500 nových bytů, loni to bylo už jen pět tisíc,“ tvrdí Marcel Soural z Trigemy. Méně zájemců o nové bydlení je i mimo Prahu. Loni se v krajích dohromady prodalo 4535 nových bytů, o rok dříve to bylo 6100. V Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji se v posledních třech měsících 2018 neprodal ani jeden nový byt. Dlouhodobě mizivý počet bytů se prodává také ve Zlínském kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji.
Zatímco v regionech se jako hlavní důvod upadajícího zájmu o nové byty uvádí přísnější podmínky na hypotečním trhu, kvůli nimž část potenciálních kupujících úvěr na bydlení nedostane, v hlavním městě to jsou enormní ceny tažené hlavně pomalým a komplikovaným povolováním připravovaných projektů.
„Ve skutečnosti by bylo třeba, aby se v Praze nabízelo osm až deset tisíc nových bytů. Tedy minimálně o třetinu více, než je tomu nyní,“ tvrdí Soural.
Jeho slova potvrzuje Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města. Důležitá je dle něho ale kromě počtu bytů i jejich struktura. „Již dnes zbývá v cenících developerských projektů poměrně velká nabídka velkých a luxusních bytů, ale ty menší či středně velké, které jsou relativně finančně dostupnější, bývají vyprodány velmi rychle po uvedení na trh,“ dodává.
