Zní to jako z hollywoodského sci-fi. V roce 2008 publikoval anonymní japonský programátor používající pseudonym Satoši Nakamota bílou knihu s názvem Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. V autoritativní zprávě tajuplný muž lidstvu představil koncept virtuální měny bitcoin. O pár měsíců později poskytl internetové komunitě počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Nová digitální měna byla na světě.
Hackerské peníze existují teprve tři roky, a už je lze směňovat, nakupovat s nimi, a dokonce je vyrábět. Podle některých expertů změní kryptoměna peníze stejně, jako e-mail změnil poštu. Již počátkem tohoto roku nové platidlo dosáhlo parity s dolarem, dnes má jeden bitcoin cenu přibližně tří dolarů. S popularitou však rostou i obavy. Je bitcoin nebezpečný projekt, jenž by mohl svrhnout vlády a destabilizovat světové hospodářství, anebo krok k větší nezávislosti na bankách a vedeních států? O digitální měnu se už zajímá i CIA. A někteří lidé díky ní stihli pekelně zbohatnout.
Kryptoměna – co to vlastně je?
Bitcoin je měnový systém. Na rozdíl od ostatních dnešních měnových systémů ale nemá žádnou centrální autoritu, centrální banku, která by bitcoiny vydávala, spravovala a starala se o ně. Veškeré finanční operace probíhají v P2P síti (peer-to-peer neboli klient-klient je označení typu počítačových sítí, v nichž spolu komunikují přímo jednotliví uživatelé; opakem je síť klient-server, ve které jednotliví klienti komunikují vždy s centrálním serverem) a jsou chráněny silnou kryptografií. Odtud název kryptoměna (cryptocurrency).
Získat kryptoměnu může člověk tak, že se připojí do sítě Bitcoin a nechá ve svém počítači běžet speciální aplikaci, která slouží jako jeden z uzlů, za jejichž pomoci dochází k šifrování a přes kterou pak probíhají transakce. Mimo to však v počítači dochází ke složitým matematickým výpočtům. Právě výpočetní výkon určuje hodnotu měny, podobně jako u klasických měn určuje hodnotu výše rezerv národních bank a státních garancí. „Mince“ existuje pouze elektronicky ve formě digitálního řetězce. Každá transakce se stane součástí kódu. Tímto způsobem nelze peníze falšovat.
„Technologie Bitcoin má obrovský potenciál změnit budoucnost. Umožní vám peníze posílat z vašeho počítače do počítače kohokoliv jiného, aniž by například vláda tuto transakci mohla nějakým způsobem kontrolovat. Představte si to jako hotovost, se kterou můžete platit na dálku,“ popsal kryptoměnu v exkluzivním rozhovoru s ČESKOU POZICÍ zakladatel pirátské strany Rick Falkvinge.
Dle něj si banky dnes z každé transakce berou až pět procent a kouzlo digitálních peněz pochopíme až v momentu, kdy někomu v Indii v neděli ráno poprvé pošleme částku v hodnotě šálku kávy, jemu se ty peníze okamžitě objeví na internetovém účtu a bankovní poplatky tu malou částku cestou neznehodnotí. „Banky nás brzdí, protože používají technologie ze sedmdesátých let minulého století. Jenže bankovní průmysl v příštích deseti až patnácti letech zkolabuje stejně, jako se dnes hroutí nahrávací průmysl,“ podotkl Falkvinge, jehož tento týden zvolil magazín Foreign Policy mezi stovku nejvlivnějších myslitelů roku 2011.
Digihavíři
Díky bitcoinu tak vnikla i nová profese. Čím dál tím víc nadšenců se živí takzvaným miningem, tedy dolováním kryptoměny. Vysokokapacitní počítače – takzvané Bitcoin Rigs, které si lze pronajmout či rovnou koupit – novodobých horníků dnem i nocí kontrolují síť a garantují tak její stabilitu a zároveň vypočítávají náročné matematické funkce. To sice spotřebovává procesorový čas a peníze za elektrickou energii, jenže algoritmus na síti je nastavený tak, že každých zhruba 10 minut se uvolní blok s 50 bitcoiny, který obdrží jeden z digihavířů.
Dolování bitcoinů skončí kolem roku 2033 a dále se už nevyplatí. V ten moment by na světě mělo být 21 milionů bitcoinů.Vzhledem k tomu, že výpočet je bitcoin od bitcoinu složitější, se předpokládá, že se současným výpočetním výkonem bude dolování ukončeno někdy kolem roku 2033 a dále se už nevyplatí. V ten moment by na světě mělo být 21 milionů bitcoinů. Vypočítat další bude téměř nemožné. Po přiblížení k tomuto číslu se předpokládá, že dojde k deflaci a hodnota bitcoinu poroste. Účastnické počítače už nebude platit výnos z těžby, ale jiná odměna. Třeba poplatky za správu a ověřování transakcí. Například v červnu 2011 zaznamenala měna raketový růst své hodnoty. V jeden moment měl bitcoin dokonce hodnotu třiceti dolarů. Kdo již tehdy doloval, může dnes být něco jako bitcoinový Donald Trump.
Čím víc lidí a samozřejmě hlavně počítačů je do sítě připojeno, tím rychleji jsou jednotlivé výpočty dokončeny a tím hodnotnější pak měna bitcoin je. Tento princip je často kritizován, protože připomíná pyramidové hry.
Systém je natolik komplexní, že ho laik pochopí jen stěží. Proto se tématu dnes věnují stovky internetových stránek. Existují bitcoin blogy, stránky, které radí, jak vydělat bitcoiny, bitcoin burzy, diskusní fóra, vlastní wikipedie, statistické weby i digitální tržiště. Podnikatel v oboru IT a novinář Jason Calacanis hackerské peníze nedávno nazval „nejnebezpečnějším projektem“, který lidstvo kdy spatřilo. Nová měna má prý potenciál zcela destabilizovat zajeté systémy a vytvořit gigantické globální trhy s kradeným či ilegálním zbožím.
Výpočty namísto zlata
Nakupovat bitcoiny lze na serverech, které tuto platbu umožňují, v současnosti hlavně e-knihy a videohry. Dá se o ně hrát on-line poker anebo s nimi v nejrůznějších internetových aukčních síních dražit mobilní telefony či počítače. Organizace jako Free Software Foundation či Electronic Frontier Foundation v nich přijímají sponzorské dary. Bitcoiny lze převádět i na klasickou měnu, jako je dolar nebo euro. Jen platforma Mt. Gox měsíčně provede transakce v hodnotě několika milionů dolarů. Hodnotu bitcoinu pak zvyšuje samozřejmě i fakt, že ho používá čím dál víc uživatelů, čímž zároveň vzrůstá jeho směnitelnost.
Fakt, že se bitcoiny vypočítávají a nejsou kryté reálnými hodnotami, experti za problém nepovažují. „To dnes platí pro každou měnu. Hodnota dnes vychází z důvěry v to, že peníze budou akceptovat i ostatní,“ uvedl pro německý týdeník Spiegel profesor z univerzity v německém Řeznu a expert na měny Gerhard R?sler.
„Ekonomicky vlastně není důvod, proč by to nemohlo fungovat. Všechno bude řízeno na základě nabídky a poptávky. V současnosti investovat do podobné měny je ještě velmi riskantní. Já osobně bych do toho nešel. Nicméně je možné, že ta měna dlouhodobě přežije a v budoucnu to bude mít smysl,“ komentoval v minulosti Bitcoin například hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Nakonec ani dnešní měny již nejsou kryté zlatem. Jejich hodnota závisí právě na důvěře, že s nimi nakoupíme zítra stejně jako za rok. S tím na stránkách ČSOB souhlasí i dřívější první finanční arbitr České republiky Otakar Schlossberger, dle nějž bude pro úspěch virtuálních peněz stěžejní ochota lidí podložit je reálným zbožím a službami.
V hledáčku CIA
Podle mnohých expertů není krypotměna o nic nebezpečnější než obyčejná hotovost. „S hotovostí můžete také platit anonymně, a přitom ne každý, kdo platí hotovostí, je zločinec,“ míní expert R?sler.
Nedávno uvalené sankce na Írán by nefungovaly, pokud by Teherán začal platit bitcoinyJenže pokud popularita nové měny nadále poroste, mohlo by to znamenat i obrovské problémy. Bitcoinová ekonomika připomíná Divoký západ, kde neplatí žádná pravidla. Převody bitcoinů by mohly posloužit teroristům nebo podpořit například severokorejský jaderný program. Nedávno uvalené sankce na Írán by nefungovaly, pokud by Teherán začal platit bitcoiny.
Röslerův názor má již dnes své oponenty. Zákaz nové měny žádá v Německu Spolkový svaz digitální ekonomiky. Internetový platební systém PayPal již s obchodníky s bitcoiny přerušil veškerou spolupráci. O novou měnu se začíná zajímat i CIA.
Současný šéf vývojářského týmu Bitcoin Gavin Andersen internetovou komunitu nedávno informoval o své plánované návštěvě americké zpravodajské služby. Informaci prý zveřejnil, aby nedošlo ke spikleneckým teoriím. Přejeme hodně štěstí.
