Nejvyšší správní soud nezrušil registrace. O Hrad válčí devět mužů

Počet kandidátů, kteří se v lednu utkají o post prezidenta, se nemění. Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl podnět neúspěšné kandidátky Terezie Holovské, která se domáhala zrušení registrace pěti kandidátů kvůli duplicitním podpisům zákonodárců na nominačních listinách. Podle NSS nebyla Holovská v postavení, aby mohla jejich registrace napadat. NSS ale zdůraznil, že ministerstvo vnitra postupovalo špatně, když kandidátky s duplicitními podpisy akceptovalo. Holovská napadala registraci Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka.

Všichni se do boje o post hlavy státu dostali díky podpisům minimálně 20 poslanců nebo desíti senátorů. Obsahem stížnosti Holovské byla duplicita i triplicita podpisů některých zákonodárců. Největší počet „nečistokrevných“ podpisů takto nashromáždil Petr Hannig. Dvanáct z 26 poslanců, kteří mu kandidátku podepsali, podpořilo i některého z jeho konkurentů. „Motivací poslance nebo senátora, který právo vykoná, by neměla být větší pestrost této soutěže. Tím, co činí, by měl vážit, zda reprezentuje vůli svých voličů,“ uvedl Josef Baxa předseda NSS.

Žádný důvod k odchýlení od kontinuity

Návrh na zrušení registrace Holovské byl soudem odmítnut z formálních důvodů. Pouze ve fázi odmítnutí podání NSS ale věc nenechal. Ostře se ústy svého předsedy a zároveň soudce zpravodaje v této věci opřel do ministerstva vnitra. To totiž v minulých volbách tvrdilo, že zákonodárci mohou podpořit pouze jednoho kandidáta. Krátce před uzávěrkou kandidátek současné volby, ale ministerstvo otočilo. Najednou v duplicitě podpisů problém nevidělo. Tím vznikl chaos. Holovská uváděla, že jí zákonodárci odmítli kandidátku podepsat, protože už podpořili jiného kandidáta.

„Soud rozhodně nesouhlasí s postojem, který ministerstvo postupně zaujímalo. Jestliže senátor nebo poslanec podpoří jednoho kandidáta, je jeho právo vyčerpáno,“ vysvětlil Baxa, který svůj postoj opřel i o historickou praxi prezidentské volby. Podle NSS dosud nikdy žádný zákonodárce nepodpořil více než jednoho kandidáta. A to ani v přímé, ani nepřímé volbě. K odchýlení se od kontinuity proto podle NSS není důvod. Naopak by podle Baxy mohl vést k absurdním důsledkům, kdy by počet kandidátů mohl šplhat do astronomických výšin.

NSS místo zásahu do lednových prezidentských voleb narýsoval mantinely těch následujících. Za ministerstvo vnitra duplicitu podpisů hlasitě hájil jeho náměstek Petr Mlsna. „Jsme rádi, že soud návrh odmítl, protože paní Holovská není aktivně legitimována, v tom se shodneme. Všechny ostatní úvahy sám soud označil za nezávazné právní úvahy,“ komentoval rozhodnutí Mlsna. Proti verdiktu není přípustný opravný prostředek, Holovská se ale hodlá obrátit na Ústavní soud. Ten má podle informací LN již pro tento případ předběžně rezervovaný termín 3. ledna.

Cár papíru

Zájemci o kandidaturu do prezidentských voleb to přitom měli letos jednodušší než kdy dřív. Díky sněmovním volbám mohli podpisy lovit ve větším rajónu. Obíhat mohli jak poslance s končícím mandátem, tak ty nově zvolené. Přes široké pole možností se ale na kandidátních listinách opakují stále tatáž jména. Navíc většinu poslanců už dnes ve sněmovně nenajdeme. Z registračních listin vyplývá, že Helena Válková (ANO) je jediná politička, která svým podpisem takto aktivně vstoupila do prezidentských voleb a poslanecký mandát i obhájila.

Šest poslanců, kteří prezidentské kandidáty podpořili, se ani mandáty nepokoušelo obhájit. Byl to A. K. A. Sylor, Jiří Koskuba, Jiří Štětina, Stanislav Huml, Jaroslav Lobkowicz a Milan Šarapatka. Ostatní svůj boj o poslanecké křeslo u voličů prohráli. V kuloárech se proto šušká, že někteří končící poslanci mohli na podpisech vydělávat. Podle informací LN navíc registrované kandidátní listiny neměly honosný punc důstojného dokumentu. Ve většině případů šlo spíše o „cár papíru“ plný škrtů.