Inženýr Jiří Chytil v pondělí 20. května zamíří spolu s dalšími bývalými čtyřmi úředníky z pražského magistrátu na lavici obžalovaných k Městskému soudu v Praze, kde vypukne první soudní proces v kauze Opencard. Ještě v letech 2009 a 2010 však pan Chytil stál na opačné straně barikády. Byl utajeným svědkem, jenž tehdejším vyšetřovatelům kolem (dnes již bývalého) detektiva Zdeňka Ondráčka vynesl z magistrátu velké množství důkazů.
Jenomže místo toho, aby bylo odhaleno politické pozadí kauzy, došlo k výměně vyšetřovatelů, Chytilovo jméno prozrazeno a policie ho kvůli údajně chybné veřejné zakázce spolu s dalšími obvinila. Jiří Chytil pár dnů před vypuknutím soudu poskytl ČESKÉ POZICI obsáhlý rozhovor, v němž uvádí několik závažných informací. Říká například, že disponuje dokumentem, z něhož vyplývá, že inkriminované výběrové řízení bylo ušito na míru firmě Haguess, která je dodavatelem „červené kartičky“.
ČESKÁ POZICE: V pondělí začíná soudní líčení. Jak se cítíte?
CHYTIL: Nic moc. V únoru jsem přišel domů, kde jsem před tím několik nocí nespal, a uviděl jsem na zemi stopy od bláta, které vedly ke skříňce, kde jsem měl dva externí disky, na kterých byly uloženy dokumenty a e-maily. Disky zmizely, k tomu i starý mobilní telefon. Zámky byly neporušené, zůstaly zamčené. Nebyli to žádní amatéři, úmyslně zde nechali stopy, abych věděl, že tu byli. Cílem bylo mě vystrašit. Tuto událost jsem na policii nehlásil.
ČESKÁ POZICE: Vzhledem k tomu, že jste s policií na počátku vyšetřování kauzy Opencard spolupracoval jako utajený svědek, disky a dokumenty musely zřejmě obsahovat zajímavé informace.
CHYTIL: Ano, byly tam e-maily o tom, jak byl projekt vedený, a dokumenty, které říkají určité věci o firmě, která Opencard dodává (firma Haguess – poznámka redakce). V bytě, do kterého jsem se přestěhoval, mě ale nedávno opět někdo navštívil – přitom bydlím v místě, o kterém jsem nikomu neřekl. Zřejmě mě sledovali a odposlouchávali. Zase tam byly záměrně nechané stopy a nepořádek. Tato událost již byla Policii ČR nahlášena.
ČESKÁ POZICE: Předpokládám, že o materiály jste ale nepřišel, že jste si to pojistil na více místech…
CHYTIL: No jistě. Teď v tom posledním bytě již nic nebylo. Byla to jen výstraha ve smyslu „Víme o tobě všechno, víme, kde bydlíš!“
ČESKÁ POZICE: Jak došlo k situaci, že jste s vyšetřovateli protikorupční policie začal spolupracovat na zajišťování důkazů?
CHYTIL: Na podzim roku 2009 Jana Ryšlinková (tehdejší opoziční zastupitelka na pražském magistrátu – poznámka redakce) podala trestní oznámení na neznámého pachatele na projekt Opencard. Připojil jsem se k ní a řekl, že mám nějaké důkazy, které svědčí o tom, jak byl projekt veden. Paní Ryšlinková spolu s publicistou Janem Urbanem nosili v papírové formě na protikorupční policii různé materiály související s Opencard. Posléze jsem se s vyšetřovateli protikorupční policie setkal, konkrétně s důstojníkem Dušanem Lavičkou.
„Nastoupili noví vyšetřovatelé a slib utajení nerespektovali, mé jméno poskytli médiím a magistrátu“Za přítomnosti svědků – Jany Ryšlinkové a Jana Urbana – mi slíbil statut utajeného svědka, že mé jméno se nikdy nedostane do médií nebo k zaměstnavateli, abych nemohl být nijak postižen. Bohužel důstojník Lavička zhruba po dvou měsících od policie odešel a jako jeden z důvodů uvedl, že mu šéfové nedovolili, aby případ vyšetřoval na lince proti politické reprezentaci pražského magistrátu. Nastoupili noví vyšetřovatelé a slib utajení nerespektovali, mé jméno poskytli médiím a magistrátu.
ČESKÁ POZICE: Lze začátek šetření případu Opencard interpretovat tak, že na počátku vyšetřovatelé kolem detektiva ÚOKFK Zdeňka Ondráčka vyšetřovali zakázku tak, že záměrem bylo dostat se k podstatě věci a případně se dostat až k politikům v radě města? K tomu měli využít vaše informace a materiály, které jste na magistrátu ulovil. Detektivové však neměli dostatek kapacitních prostředků, aby získaná data zpracovali a analyzovali. Můžeme situaci vnímat tak, že po příchodu nového vyšetřovatele – podplukovníka Rakaše – se případ začal točit kolem zadání veřejné zakázky, namísto snahy dostat se k politikům a kořenům celého problému?
CHYTIL: Vnímám to podobně, také mi říkali, že nemají dostatek kapacity. Na druhou stranu od začátku jsem vyšetřovatelům říkal, na která data se mají soustředit, co jsou důležité údaje. Obvinění jsme obdrželi v srpnu 2011.
ČESKÁ POZICE: Jak probíhalo sbírání důkazních materiálů na magistrátu?
CHYTIL: Paní Ryšlinkové jsem tehdy dal plánek, co a kde by policie měla zajistit – počítače, disky a tak dále. Zásah policie byl však zpožděn zhruba o dva měsíce od doby, co jsem vyšetřovatelům poskytl potřebné informace. Vyšetřovala to Generální inspekce bezpečnostních sborů a podle ní mělo k zásahu na magistrátu dojít 3. března, ale bylo to postupně odloženo na 4. března a vykonáno až 9. března 2010. Prodleva tedy byla šest dnů, což byl dostatek času, aby informaci o plánovaném zásahu policistů někdo z protikorupční jednotky vynesl ven a sdělil ji pracovníkům na magistrátu, aby mohly být zameteny důkazy. „Zásah policie byl zpožděn zhruba o dva měsíce od doby, co jsem vyšetřovatelům poskytl potřebné informace“
ČESKÁ POZICE: Měl by podle vás šetření případu převzít jiný dozorový orgán?
CHYTIL: Advokátka Hana Marvanová se v rámci iniciativy Veřejnost proti korupci obrátila na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby dozor nad vyšetřováním převzalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, protože Městské státní zastupitelství a dozorová státní zástupkyně Dagmar Máchová neřeší případ způsobem, který pomůže rozkrytí celé kauzy. Šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová i přes výzvu zatím žádnou iniciativu v tomto směru nevyvinula, neboť prý nemůže z hlediska příslušnosti do věci v rámci dohledu vstupovat.
Výběrko podle not Haguessu?
ČESKÁ POZICE: Upřesněte, za co jste vy a vaši další čtyři kolegové byli obviněni a následně obžalováni?
CHYTIL: V průběhu projektu se vytvořila soutěž pro Pražské centrum kartových služeb, které je jádrem celého systému, jsou zde evidováni uživatelé karet, jaké aplikace jsou na kartách evidovány, je zde kontrolován životní cyklus karty. Na toto byla vyhlášená soutěž. Zadávací dokumentaci si vyzvedlo 36 společností. Přišla ale pouze jediná nabídka – od firmy Haguess. Z toho vyvozuji, že ty společnosti věděly, proč do výběrového řízení nejít.
V hodnotící komisi jsme posuzovali, zda byla splněna kritéria zadávacích podmínek. Byla tři kritéria pro hodnocení: celková cena maximálně 90 milionů korun, termín řešení a technika provedení. Firma Haguess nabídla 82 milionů korun, čili splnila cenové kritérium. Termín řešení byl v pořádku, technický návrh též. Dali jsme jako hodnotící komise zadavateli – což byl ředitel odboru informatiky Ivan Seyček – doporučení, že Haguess kritéria splňuje. Pan Seyček odnesl návrh smlouvy na radu města a ta ji odsouhlasila.
ČESKÁ POZICE: O co se policie ve svém obvinění opírá?
„My jsme zadávací dokumentaci nevytvářeli, my jsme ji dostali a neměli jsme hodnotit, jak je postavená. Naším úkolem bylo hodnotit parametry vůči nabídce.“CHYTIL: Pan podplukovník Rakaš si nechal vypracovat posudek od znaleckého ústavu Česká znalecká a Risk Analysis Consultants. Posudek od České znalecké říká, že v zadávací dokumentaci neměla být maximální cena 90 milionů korun, ale třeba 30. Znalci udělali srovnání řešení mezi Prahou, Libercem a Plzní. Je logické, že když je v Praze vydán zhruba milion karet, že zakázka bude dražší než v menších městech, kde vydáte třeba padesát tisíc karet. Nás obvinili z toho, že jsme zadávací dokumentaci neodmítli. My jsme ale tuto dokumentaci nevytvářeli, my jsme ji dostali a neměli jsme hodnotit, jak je postavená. Naším úkolem bylo hodnotit parametry vůči nabídce. Takže nás viní za škodu 67 milionů korun, že jsme to udělali jako úmyslný trestný čin a chtějí nás dokonce odsoudit k náhradě peněz.
ČESKÁ POZICE: Narazil jsem na spekulaci, že před vytvořením zadávací dokumentace k dané zakázce existoval na magistrátu materiál, kterým se zadávací dokumentace inspirovala. Tento „mustr“ prý pocházel od firmy Haguess…
CHYTIL: Řeknu vám to narovinu. Jeden z těch základních dokumentů, které jsem na magistrátu zajistil, je takzvaný byznys plán Karty Pražana, jenž byl prezentován na radě nebo zastupitelstvu jako výtvor odboru informatiky řízeného Ivanem Seyčkem. Zjistil jsem, že to není pravda. Jde o dokument z Wordu, z jehož digitální stopy vyplývá, že autorem je Jaroslav Turek, tehdejší majitel firmy Haguess a dnes její předseda dozorčí rady. Takže firma Haguess tehdy pro sebe připravila byznys plán. Myslím si, že zadávací dokumentaci udělala firma pro sebe, pro což nemám důkaz, ale mám důkaz, že firma Haguess vytvořila cosi, co bylo prezentováno před politiky jako rozvoj Karty Pražana. (Zajímavé je, že někdejší šéf Haguess Petr Stránský v rozhovoru pro E15 v roce 2010 řekl, že projekt Opencard neměl žádný byznys plán – poznámka redakce)
ČESKÁ POZICE: Měl jste v té době podezření, že někdo z tehdejší rady města kryje projekt Opencard?
CHYTIL: Byl jsem normální zaměstnanec odboru informatiky, nikdy jsem nebyl na schůzích na radě města. Nikdy jsem s radními nepřišel do styku. Ještě vám řeknu jednu věc. Konzultantem projekt na magistrátu byl od začátku inženýr Petr Stránský, který je odborníkem na karetní systém. Tenkrát měl firmu Stransky Consulting na Gibraltaru, přes kterou projekt Opencard konzultoval s magistrátem. Stránský se podílel na vytváření smluv mezi městem a firmou Haguess.
ČESKÁ POZICE: Kdo si Stránského najal? Jaká byla v celém případu role šéfa odboru Seyčka?
CHYTIL: Petra Stránského si najal inženýr Seyček. Pravděpodobně ho řídil Václav Kraus. Když jsem nastupoval na odbor IT a ucházel jsem se o post šéfa jednoho oddělení, bylo mi řečeno, že o tom nerozhoduje ředitel odboru Seyček, ale Kraus, který v tu dobu byl obchodním ředitelem Sun MicroSystems Czech (firma má na pražském magistrátu řadu zakázek týkajících se informačních systémů – poznámka redakce). Když Seyček pod tlakem událostí musel svou pozici opustit, ředitelem odboru se stal Václav Kraus. Když nastoupil do své pozice, Krausovi se podařilo navýšit rozpočet odboru z 600 milionů korun na zhruba dvě miliardy na rok. „Václav Kraus je známý Romana Janouška či Tomáše Hrdličky, byli spolu viděni na párty v Obecním domě, jak asi před rokem a půl zachytila média“
Václav Kraus je známý Romana Janouška či Tomáše Hrdličky, byli spolu viděni na párty v Obecním domě, jak asi před rokem a půl zachytila média. K tomu bych ještě řekl, že projekt Opencard do dnešku stál zhruba 1,25 miliardy korun. Z toho šlo 400 milionů korun firmě Haguess za licence, software a tak dále. Zbytek z té celkové sumy (850 milionů) byl rozdělen jakousi salámovou metodou, kdy jednotlivé (právní, konzultační, PR) služby byly rozkrájeny na drobné zakázky, aby se to nemuselo soutěžit. Tuto metodu uplatňoval právě Václav Kraus. Vím, že už dvakrát se policie pokoušela ho z toho obvinit. Vždy to ale pod tlakem ODS bylo zastaveno.
Jako přes kopírák
ČESKÁ POZICE: Co říkáte na obvinění současných radních? Případ dozoruje podobně jako ve vašem případě státní zástupkyně Dagmar Máchová, policisté se v obvinění odvolávají na posudky stejných znaleckých ústavů (Česká znalecká, Risk Analysis Consultants), cena zakázky je v obou případech porovnávána s karetními systémy v Liberci a Plzni…
CHYTIL: Je zajímavé, že u nás obvinění dělala protikorupční policie (ÚOKFK), u nich jde o Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). V případě současných radních vůbec nevíme, kdo trestní oznámení podal. Nejdřív chytili jen pěšáky, takže teď možná chtěli ukázat, že uloví i politiky. Jenomže lapili politiky, kteří u zrodu Opencard vůbec nestáli.
ČESKÁ POZICE: Měli podle vás pražští radní vůbec možnost rozhodnout jinak a zakázku na základní a rozšířené programové vybavení Správy kartového centra (SKC) vypsat kvůli autorskému know-how firmy Haguess jinak než formou jednacího řízení bez uveřejnění (což policie radě města vytýká)?
CHYTIL: První smlouvy z éry Pavla Béma jsou napsány pro Haguess velmi šikovně – software a licence patří této firmě. To znamená, že z každého nového uživatele Opencard má Haguess nové peníze, celé to bylo napsané pro ně. Kdyby se hlavní město rozhodlo s Haguess skoncovat, muselo by vypovědět smlouvu a vytvořit zcela nový kartový systém. V opačném případě smlouvu s Haguess prodloužit. „Nejdřív chytili jen pěšáky, takže teď možná chtěli ukázat, že uloví i politiky. Jenomže lapili politiky, kteří u zrodu Opencard vůbec nestáli.“
ČESKÁ POZICE: Bylo podle vás chybou radních, že při schvalování zakázky neměli k dispozici oponentní posudek, když ještě ten jediný dodala právní kancelář patřící členovi TOP 09?
CHYTIL: Vím o tom, ale nechci se k tomu vyjadřovat. Neúčastnil jsem se těchto jednání, nemám k tomu co říct.
ČESKÁ POZICE: Zdá se, že máte k dispozici materiály, které dle nevítaných návštěv do vašich bytů naznačují, že mohou být pro někoho stále nebezpečné. Existuje podle vás nějaká šance, že se někdy vůbec podaří najít případné viníky mezi politiky z doby, kdy byl projekt Opencard vykopnut (rok 2006)?
CHYTIL: Je zřejmé, že někdo má obavu z toho, co s dokumenty z magistrátu hodlám udělat. Oni vědí, co jsem získal. Proto se mě pořád snaží zastrašit. Je to výhružka: „Mlč!“ Ztratil jsem důvěru v policii i ke státnímu zastupitelství. Nevěřím ani v nezávislé soudy, mám absolutní nedůvěru ke státním institucím tohoto typu. Jedině snad ve chvíli, kdyby přišel někdo od protikorupční policie, že chce v případu postoupit dál a dostat se k jádru věci…
