V Německu momentálně panuje relativní klid před bouří. Do spolkových voleb zbývají necelé dva měsíce. Souběžně s nimi bude ještě hájit svůj mandát vláda v Hesensku, o pouhý týden dříve v Bavorsku. Na konečné výsledky může mít ještě vliv několik nepředvídatelných okolností – vývoj v eurozóně, špionážní aféra NSA, voličská podpora malých stran nebo vládní potíže s projektem Euro Hawk (o němž přineseme článek v příštích dnech).
Zatím to ale vypadá, že Angelu Merkelovou nic nerozhází. Vystupuje nadstranicky, jako reprezentantka a ochránkyně celého národa. Společně se svou CDU/CSU jasně vévodí průzkumům veřejného mínění a dobré zprávy konečně začínají přicházet i z tábora jejích spojenců.Angela Merkelová vystupuje nadstranicky, jako reprezentantka a ochránkyně celého národa
FDP se odlepila ode dna
Možná absence přirozeného koaličního partnera dělala doposud konzervativcům těžkou hlavu a stále je pravděpodobné, že po volbách nakonec vznikne velká koalice. V posledních dnech se ale zdá, že se ode dna odlepila liberální FDP, která se donedávna zmítala ve zřejmě nejtěžší krizi své historie. Preference strany stouply skoro po roce nad pět procent. Překonání této hranice, stanovené pro vstup do parlamentu, má i silný psychologický dopad.
FDP, vedená do voleb mladým předsedou Philippem Röslerem a ostříleným „špičkovým kandidátem“ Rainerem Brüderlem, se pro mnohé občany stala znovu volitelnou. Příznivci liberálů se zkrátka přestali bát, že jejich hlas ve volbách propadne. Někteří se dokonce přestali stydět dát svoji podporu FDP veřejně najevo. V zemi, kde neoliberalismus platí za téměř sprosté slovo, jde o velký pokrok.
Prostor pro FDP ale otevřela i sama Merkelová. Díky svojí strategii, která se zakládá zejména na lavírování v kontroverzních otázkách a přebírání konkurenčních konceptů, se jí daří lovit ve vodách sociální demokracie. Pro tradiční pravicové voliče toho ale v programu CDU/CSU mnoho nezbylo. Mají problém s projektem na zavedení plošné minimální mzdy, energetickým obratem směrem k alternativním zdrojům či plány na regulaci nájemného. Daně konzervativci nechtějí ani zvyšovat, ani snižovat a za svou prioritu vyhlašují vyrovnané veřejné rozpočty. Nejen vlastníci firem, majitelé nemovitostí a příslušná zájmová sdružení se proto poohlížejí po straně, která by lépe hájila jejich zájmy.O cenné hlasy se CDU/CSU s FDP sice dělit nehodlá, do příští vlády s nimi však, pokud to okolnosti dovolí, pevně počítá
FDP navíc pravděpodobně nebudou volit jen její skalní příznivci, ale i taktici. Každý občan má totiž při volbách dva hlasy – první odevzdává konkrétnímu kandidátovi ve svém okrsku, druhý politické straně. Může tedy volit dvě odlišná politická uskupení a vyjádřit i svoji koaliční preferenci. CDU/CSU však jasně prohlásila, že své voliče nebude nabádat, aby druhý hlas vhodili liberálům. Letos v lednu se jí to krutě vymstilo v zemských volbách v Dolním Sasku, kde nakonec těsným výsledkem zvítězila rudo-zelená opozice. Ale to ještě neznamená, že se občané budou stranickými doporučeními řídit.
O cenné hlasy se CDU/CSU s liberály sice dělit nehodlá, do příští vlády s nimi však, pokud to okolnosti dovolí, pevně počítá, přestože jejich koaliční soužití bylo v minulém období všechno jen ne idylické. Někteří komentátoři označují právě dosluhující černo-žlutý kabinet za nejrozhádanější v historii. A třecí plochy se začínají rýsovat i nyní.
FDP například jasně deklaruje, že chce od roku 2019 úplně zrušit solidární příplatek, díky němuž plyne ročně do spolkového rozpočtu asi 13 miliard eur (337 miliard korun) určených na regionální rozvoj takzvaných nových spolkových zemí. Tyto prostředky se získávají prostřednictvím zvláštního odvodu, který byl během sjednocovací euforie v devadesátých letech zaveden jako dočasný. Merkelová chce ovšem příslušnou přirážku k dani z příjmu právnických a fyzických osob (ve výši 5,5 procenta) zachovat a využít pro investice do zaostalých oblastí na západě i východě země. Podle FDP by kvůli změně určení de facto šlo o novou daň – to se prý ale CDU/CSU snaží před voliči zamlčet.
Neotřesitelná kancléřka?
Do předvolebního klání zatím oproti očekáváním příliš nezasáhla nová euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD). Strana, která vznikla za velkého zájmu médií letos na jaře, zatím podle průzkumů oslovila jen asi tři procenta voličů. Ve výraznější vzestup může doufat pravděpodobně jen v situaci, kdy by se dramaticky přiostřila situace v eurozóně. Nová velká krize, podobná té, která se nedávno odehrála na Kypru, by mohla otřást i postavením kancléřky. V případě těsného volebního výsledku by její CDU/CSU mohla ohrozit ztráta každého procenta hlasů, za své by mohla vzít i prestižní pověst Merkelové jako kompetentní zachránkyně evropského projektu.Kauza Snowden zatím Merkelové výrazně neuškodila, ale ani neprospěla politické konkurenci
Nejasné zatím zůstává, zda se na popularitě kancléřky projeví současný poprask okolo špionážní aféry NSA. Merkelová se jako v jiných tíživých situacích snaží věc spíše ustát a zdůrazňuje, že sama o rozsahu amerického sledování neměla ani potuchy. Kauza Snowden jí zatím výrazně neuškodila, ale ani neprospěla politické konkurenci. Body z ní dokonce nedokázala vyzískat ani Pirátská strana, pro kterou jsou svoboda internetu a odpor proti jakékoli jeho regulaci či sledování zcela centrálními tématy.
Vzhledem k tomu, že se kancléřka šikovně vyhýbá konfrontaci, velkým slovům a kontroverzním tématům, není pro opozici snadné na ni útočit. SDP a Zelení se proto snaží „dostat“ alespoň její blízké spolupracovníky. Kvůli případu NSA žádají hlavu předsedy jejího úřadu Rolanda Pofally, ministra obrany Thomase de Maiziere zase již několik měsíců „grilují“ kvůli nezdařenému projektu bezpilotních letounů Euro Hawk. K této aféře byl dokonce v letní pauze svolán parlamentní vyšetřovací výbor.
Bavorská neznámá
Jednou z nejnovějších velkých neznámých zůstává pro Merkelovou, jak se na celostátním výsledku projeví skóre, kterého dosáhne její spojenec a předseda sesterské CSU Horst Seehofer v bavorských volbách 15. září. Hlasování v důležité spolkové zemi, která je počtem obyvatel i rozlohou srovnatelná s celou Českou republikou, vyšle bezpochyby před spolkovými volbami důležitý signál. O to, aby byl pozitivní, usilují nyní Merkelová a Seehofer společnými silami. Jindy často soupeřící CDU a CSU zakopaly válečnou sekyru a mávají sladěnými politickými programy. Populární kancléřka také na jihu výrazně pomáhá s předvolební kampaní.Jindy často soupeřící CDU a CSU zakopaly válečnou sekyru a mávají sladěnými politickými programy
Do žhavé fáze vstoupí boj před spolkovými volbami pravděpodobně až 1. září, kdy se Merkelová před televizními kamerami poprvé a naposledy přímo utká se svým největším konkurentem, sociálnědemokratickým kancléřským kandidátem Peerem Steinbrückem. Voliči si od slovního klání obou politiků slibují napínavou podívanou, jeho mírným favoritem je zdatný řečník Steinbrück. V konečném součtu bude ale rozhodovat mnohem více faktorů než jen vítězství v jednom televizním duelu.
