Takový počet demonstrantů překvapil. V Kolíně nad Rýnem, kosmopolitním a otevřeném městě, se v neděli 26. října zjevila masa téměř pěti tisíc lidí. Pod vlajkou boje proti radikálnímu islamismu se zde shromáždili převážně fotbaloví chuligáni a pravicoví extremisté.
Za provolávání hesel typu „Nechceme žádná salafistická prasata“ či „Německo Němcům – cizinci pryč“ převrátili demonstranti policejní vůz a v následné bitce zranili téměř 50 strážců pořádku. Zemská policie po dlouhé době nasadila proti demonstrujícím i vodní děla.
Nenadálá erupce násilí u kolínského hlavního nádraží Němce trochu zaskočila. V bezpečnostních kruzích se ale o nové iniciativě Hogesa – hooligans proti salafistům – hovoří už delší dobu. Odborníci na extremismus již léta vědí, že existují styčné plochy mezi neonacisty a militantními fotbalovými fanoušky. Spojuje je mimo jiné sklon k agresivitě a násilí, rasismus a vypjatý nacionalismus. Rozsah akce ale překvapil i znalce. A panují obavy, že ani zdaleka nebyla poslední.
Mobilizace „násilnické lůzy“
Téma odporu proti islámskému radikalismu v německé společnosti silně rezonuje – zcela oprávněně. Z Německa odcházejí stovky zfanatizovaných mladých mužů, ale i nezletilých žen do „svaté“ války v Sýrii, tisíce mladých Němců se zapojily do činnosti pololegálních islámských skupin.
Současná aliance proti salafistům má jen mobilizovat „násilnickou lůzu“ a zastřít její protidemokratické smýšlení |
Lidé se obávají teroristických útoků a bezpečnostního rizika, které představují navrátilci z bojišť. Komentátoři německých médií i experti na tuto oblast se nicméně shodnou, že boj proti „salafistům“ je pro Hogesa jen záminkou k rozpoutání násilí v ulicích.
Podle novináře Olafa Sundermeyera, jenž se problematikou dlouhodobě zabývá, je Hogesa jen novou nálepkou pro shromažďování lidí, kteří jsou ve svém prostředí známí. Prostřednictvím sítí na internetu navazují díky „společnému nepříteli“ nová spojenectví mezi sebou a s politickými stranami, jejichž zástupci a sympatizanti pocházejí z ultrapravicové scény, vysvětlil Sundermeyer ve zpravodajském pořadu Tagesthemen na televizní stanici ARD.
Stejného názoru je i Gunter A. Pilz, hannoverský expert na extremismus ve sportu. S fotbalem prý nemají zmíněné aktivity militantních fanoušků nic společného, kromě toho, že se kolem něj jejich skupinky shlukují. Současná aliance proti salafistům má jen mobilizovat „násilnickou lůzu“ a zastřít její protidemokratické smýšlení, shrnul Pilz pro televizní stanici ZDF.
Potřeba razantního postupu
O tom, že kolínský incident nemusí zůstat ojedinělým výstřelkem, svědčí snaha zorganizovat další shromáždění Hogesa. Jejím zástupcům se po peripetiích – policejním zákazu a jeho zrušení soudem – podařilo svolat na 15. listopadu demonstraci v dolnosaském Hannoveru.
Ta se odehrála za přísné kontroly bezpečnostních složek na vymezeném prostoru klidně. Účastníci měli zakázáno konzumovat alkohol a byli prohledáni, zda nemají zbraně. Místo ohlášených pěti tisíc se jich nakonec sešly tři tisíce a demonstrace byla předčasně ukončena.
Státní orgány se v podstatě shodují, že současná aktivita fotbalových chuligánů a extrémní pravice vyžaduje razantní postup |
Státní orgány se v podstatě shodují, že současná aktivita fotbalových chuligánů a extrémní pravice vyžaduje razantní postup. Pro omezení jejich shromažďování se vyslovil sociální demokrat Ralf Jäger, ministr vnitra nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, kde leží i Kolín nad Rýnem, a jeho kolega z německé vlády Thomas de Maizière z CDU/CSU.
Zareagovaly i některé fotbalové kluby z první a druhé bundesligy. Na svých stadionech zakázaly symboly Hogesa například Fortuna Düsseldorf, FC Schalke 04 nebo SC Paderborn. Hogesu tvrdě kritizují politici z německých parlamentních stran.
Zmíněný ministr vnitra de Maizière přiznal, že ho rozsah kolínské akce překvapil, přestože se policie setkává s násilím fotbalových chuligánů na stadionech každý víkend, již déle sleduje jejich aktivity proti salafistům a monitoruje komunikaci dříve na smrt znepřátelených chuligánů na internetu a od letošního února i jejich první „venkovní“ akce, jež byly zpočátku spíše malé. Účastnilo se jich maximálně 150 až 200 hooligans a některé se zaměřily na rušení veřejných vystoupení radikálního islámského kazatele Pierra Vogela.
Novodobá křížová výprava
Z německého ministerstva vnitra zazněla i obava z rizika, že se jednotlivci nebo skupinky mohou z nenávisti vůči islámu dopustit závažných trestných činů. De Maizière ale také zdůraznil, že je chybné, že nová iniciativa staví salafisty do role obětí. Agresivní demonstranty podpořila například zástupkyně euroskeptické Alternative für Deutschland nebo hůře – „běžní občané“.
Někteří aktivisté celou věc považují za novodobou křížovou výpravu |
Někteří aktivisté, jak napsal deník Die Welt, celou věc považují za novodobou křížovou výpravu. Podle analytiků přitom Hogesa chce získat sympatie širší veřejnosti. Myslí si to i odborník na extremismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity.
„Domnívám se, že iniciativa je cílená na získání pozitivní odezvy ze strany veřejnosti,“ řekl Mareš ČESKÉ POZICI s tím, že lídři fotbalových chuligánů se například ve svých vystoupeních na internetu snaží distancovat od pravicového extremismu a tvrdí, že jsou zástupci „normálních“ občanů. Mareš se domnívá, že v současné situaci mohou se svojí taktikou alespoň u některých lidí uspět.
Rozšíření do Česka
Podle Mareše napojení hooligans na ultrapravici není příliš nové. „Je dlouhodobé, novinkou je silná vazba na název organizace a její masivní vystoupení, zejména na demonstraci v Kolíně. Je to určitě nová mobilizační strategie německé extrémně pravicové scény – snaží se dát militantnosti a násilí, které je na chuligánské scéně dlouhodobě přítomné, politický rozměr,“ shrnul Mareš pro ČESKOU POZICI.
Podle Miroslava Mareše, odborníka na extremismus, se nový trend může rozšířit i za německé hranice, třeba do Česka |
Situaci nepodceňuje a myslí si, žese nový trend může rozšířit i za německé hranice, třeba do Česka: „Domnívám se, že to možné je, protože z Německa k nám tyto trendy často přicházejí,“ řekl Mareš. A dodal: „Před několika lety přišel do ČR podobný trend autonomních nacionalistů, který se také vyznačoval organizováním veřejných nepokojů.“ V tomto názoru ho prý utvrzuje i fakt, že vztahy chuligánské a pravicově extremistické scény obou zemí jsou intenzivní.
