Co mají společného typická kšiltovka Sherlocka Holmese, sako Toma Hankse ve filmu Šifra mistra Leonarda či boty oscarové herečky a zpěvačky Gwyneth Paltrow na obálce časopisu Vogue z roku 2003? Byly vyrobeny z Harris tvídu.
Britský styl odívání Američané rádi napodobují, Francouzi o něm s oblibou vtipkují a Italové se jím nechávají inspirovatBritský styl odívání Američané rádi napodobují, Francouzi o něm s oblibou vtipkují a Italové se jím nechávají inspirovat. Dlouholetou tradici má ve Velké Británii zejména výroba vlněných látek. Jednou z takových typických tkanin je právě tvíd, jehož název je odvozen od skotské řeky Tweed. Vyrábí se z mykaných přízí na mnoha místech Skotska a Anglie. Pečetí Harris Tweed se symboly globu a maltézského kříže však může být označen jen ručně tkaný tvíd pocházející z Vnějších Hebrid, ležících severozápadně od skotského pobřeží.
Lewis a Harris
Tato skupina malých ostrovů byla osídlena již před několika tisíci léty, o čemž svědčí „magický kruh“ vytvořený z prehistorických kamenů v Calanais. Dnes žije na Vnějších Hebridách 26,5 tisíce obyvatel. Hovoří většinou dvěma jazyky – gaelštinou, původním jazykem ostrovanů, a angličtinou. Historie dnes již světově proslulých tvídů začíná na nejseverněji ležícím ostrově, o kterém se často hovoří jako o siamských dvojčatech, neboť jeho jižní část je svou přírodní scenérií a celým svým charakterem zcela odlišná od části severní. Proto byl tento ostrov nazván dvěma jmény – Lewis a Harris.
Severní Lewis je mnohem úrodnější a méně hornatý. V rozsáhlých údolích se sladkovodními jezery se pasou koně a na malých políčkách se pěstují brambory a kořenová zelenina. Hlavnímu městu celého ostrova, přístavu Stornoway, vévodí hrad Lew na Šibeničním vršku. Je obklopený stromy a keři, což je na ostrově výjimečné; stromům se tu v nepříznivém počasí příliš nedaří.
Jižní Harris býval vždy chudší a daleko drsnější, působí však ještě romantičtěji: růžové a bílé útesy na východním pobřeží a široké, bílým pískem pokryté nedotčené pláže na západě, pokorně přijímající ve větru i dešti přílivy a odlivy Atlantiku. Na mírných pahorcích se pasou volně ovce „černých tváří“, které k majiteli přivádí jen v době stříhání ovčácký pes. Klikaté cesty spojují osamocené domky bez zahrádek a hospodářských stavení. Maličká jezírka plná leknínů se krčí v úžlabinách pod skalami pokrytými lišejníkem.
Mnohé se na ostrovech změnilo od počátku 20. století, ale hlavně od dob, kdy se Velká Británie stala zemí Evropského společenství. Kdysi kamenité úzké cesty jsou pokryty prvotřídním asfaltem, sloupy elektrického vedení ční na travnatých pahorcích, moderní vily nemají nic společného s původními kamennými domky, u jejichž stěn se dříve kupily zásoby rašeliny, kterou se topilo.
Ostrované nicméně zůstali věrni svým náboženským tradicím. Neděle je posvátný den. V neděli nelze ostrov ani opustit. Nejezdí trajekty, neprodává se benzin, nehraje se golf. Navštěvují se kostely a zpívají gaelské písně. Možná právě silné náboženské cítění pomohlo domorodým obyvatelům v minulosti překonávat tvrdé životní podmínky a pomáhá jim i dnes.
Zrození pečetě
Historie tvídů začíná v sedmdesátých letech 19. století. Manželka hraběte z Dunmoru, majitele ostrova, chtěla pomoci místním obyvatelům, kteří neměli mnoho příležitostí k obživě. Povšimla si, s jakou dovedností zhotovovali pro vlastní potřebu vlněné látky, a poslala vzorky svým šlechtickým přátelům do Skotska a Anglie. Získala první objednávky a ostrované začali vyrábět tvídy a tartany na zakázku. Vlnu barvili v kotlích, pod kterými se topilo rašelinou. K barvení se používalo lišejníku seškrábaného ze skal, černého bezu, kořenů leknínu, plané petržele, kopřiv, slupek od cibule, rezedy. Tkalo se na primitivních stavech. Utkané kupony se praly v mýdlové vodě. Po usušení mnuli ostrované při zpěvu gaelských písní tkaninu v rukách, aby se zjemnila.
Na počátku 20. století hrozilo obyvatelům, že v důsledku industrializace ztratí práci. Začalo se přemýšlet, jak zachránit výrobu ručně tkaných tvídů. V roce 1910 byla zaregistrována ochranná známka. Pečetí Harris Tweed mohl být označen jen tvíd vyrobený z ručně vyrobené příze, tkaný na ručních stavech obyvateli Vnějších Hebrid. Byla založena společnost Harris Tweed Association, aby dohlížela na dodržování pravidel a opatřovala tkaninu pečetí.
Původní definice byla pozměněna v roce 1934, protože se začal projevovat zvýšený zájem o tyto tvídy a ostrované nestačili zhotovit požadované množství. Příze se přestala barvit a snovat ručně, Harris Tweed však musí být stále zhotovován ze stoprocentní skotské vlny tkané ručně obyvateli ostrovů v jejich domovech.
Až do roku 1996 se tvíd vyráběl v jednoduché šíři, což nevyhovovalo modernímu konfekčnímu průmyslu. Harris Tweed Authority pořídila v roce 1995 nové ruční stavy, na nichž se tká v šíři 150 cm. Dnes na ostrovech zbývá už jen 150 tkalců (v roce 1995 jich bylo ještě 400).
Do celého světa
Kolekce „Harris“ tvídů se nabízí zákazníkům na veletrhu textilních materiálů Premiere Vision, který se koná dvakrát ročně v Paříži. Konfekce, pánská saka, nabízí Harris Tweed Scotland též na Pitti Imagine Uomo ve Florencii. Mezi dlouhodobé odběratele patří Francie, USA, Japonsko, Kanada, Německo, Rakousko, Itálie a Austrálie. Produkce se v roce 1995 pohybovala okolo dvou milionů metrů v jednoduché šíři. V současnosti je to okolo tří set tisíc, avšak v šíři 150 cm.
Nejúspěšnějším byl rok 1966, kdy z Vnějších Hebrid putovalo do celého světa 7,5 milionu metrů tvídu. Právě v témže roce byla za služby prokázané britskému exportu vyznamenána řádem britského impéria (Officer of British Empire) návrhářka Mary Quantová, propagátorka víkendové módy a vynálezkyně minisukní.
Současným hitem jsou pánská saka vyráběná z tvídu v odlehčené hmotnosti. Těchto sak zvaných Hamish se ve druhé polovině roku 2010 prodalo pět tisíc, prakticky celá produkce. Barevnost i tvarování se přizpůsobuje současným módním trendům. Změna životního stylu přispěla k využití tvídů například v dámské módě.
Nejen Sherlock Holmes...
K velké popularitě rozhodně přispívá, když se ve Stornoway objeví některý významný módní tvůrce a nechá si podle svých návrhů utkat tkaniny pro své modely. Harris Tweed využili ve svých kolekcích například Yves Saint Laurent, Vivienne Westwoodová, Ralph Lauren, Bill Gibb či Laura Biagiottiová. V posledním desetiletí to byl především Alexander McQueen, který z Harris tvídu navrhl své modely v roce 2008.
Velkým propagátorem Harris tvídu byl například Sherlock Holmes, který z něj měl ušitou svou typickou kšiltovku. Ve filmu Šifra mistra Leonarda si světoznámý herec Tom Hanks oblékal sako z téhož materiálu. Půvabná oscarová herečka a zpěvačka Gwyneth Paltrowová se v roce 2003 objevila na obálce Vogue v modelu od Jeana Paula Gaultiera doplněného botami z Harris tvídu.
Množství prospektů opěvuje přírodní krásy Vnějších Hebrid. Jedinečnost těchto ostrovů však tkví v místních obyvatelích, bez nichž by ztratily své největší kouzlo. Když mží, je zlověstně zataženo a fouká studený vítr, spokojeně konstatují, že je dnes opravdu krásně. Když prší téměř horizontálně a vítr vám podlamuje kolena, přesvědčují vás, že počasí dnes není nejhorší. Přestože ostrované dnes bydlí v moderních domech podobných těm ve Skotsku a v Anglii, ctí staré tradice, mluví jazykem svých předků, a věnují se tradičním řemeslům. Už jen proto je tvíd s pečetí Harris výjimečný.
