Stále se vám občas nějaký ten euronadšenec snaží tvrdit, že Evropská unie má menší byrokracii než průměrné evropské hlavní město? Na mne to ještě o minulých Vánocích zkoušel jeden německý známý, který před nějakými 25 lety jako synek euroúředníka vystudoval privilegované eurogymnázium vyhrazené pro děti úředníků EU. Tomuto klišé opravdu dodnes věří a vůbec se mě nesnažil obelhat. Ono se to totiž na těch eurogymnáziích za jeho studií vyučovalo. Musí to tedy být pravdivé. Jako Pythagorova věta. Snad se tam i s ní na nich vyučuje dodnes.
Tehdy to ještě jakžtakž pravdivé bylo. Kromě oficiálního bruselského aparátu, možná početně na úrovni byrokracie londýnské nebo pařížské, existovala jen tři „quanga“ – též zvaná agentury. Quango byl tehdy čerstvě vymyšlený pojem sympaticky znějící jako nějaký právě objevený populární tanec z jižní polokoule v rytmu tanga s bubny bonga a sladkostí manga. Znamená však „quasi non-governmental organisation“, čili organizace „téměř nevládní“.
Čím víc strádání, tím víc úředníků
To „téměř“ spočívá v tom, že quango není oficiální součástí vládního aparátu, ale vládní politiku buď vykonává, nebo připravuje, navrhuje a diktuje. A vláda je platí. Z našich peněz. Je to méně nápadné, úředníci jsou anonymní, a když něco vyloženě zbabrají, vláda si nad tím umyje ruce, svede to na někoho bezejmenného, nechá to vyšumět a nikomu se nic nestane.
Ze tří quang v roce 1990 jich do konce století vyrašilo 20 a do dneška dvaapadesát. Nejvíc v uplynulých dvou letech, čirou náhodou za hospodářské krize.
Není divu, že quanga zapustila kořeny a dala se do bujného košatění. Ze tří quang v roce 1990 jich do konce století vyrašilo 20 a do dneška dvaapadesát. Nejvíc v uplynulých dvou letech, čirou náhodou za hospodářské krize. Čím víc strádáme, tím víc potřebujeme úředníků, aby to naše strádání efektivně řídili a regulovali. Za ty dva roky se jejich rozpočet zvýšil o třetinu.
Posedávají nejen v Bruselu, ale i v různých evropských městech, často provinčních a nenápadných. Letos nás přijdou na 2,64 miliardy eur. Z českých daní do nich teče přibližně 30 milionů eur, asi desetina toho, co dává Itálie a desetinásobek příspěvku litevského. Nejvíc – téměř půl miliardy eur – na ně posílají Němci.
„Blahodárné“ činnosti
Úspěšné polapení doktora Davida Ratha při „poškozování finančních zájmů EU“ nepochybně přispěje k obhajobě jejich existence. Kdyby existovala jen ta evropská agentura na chytání švindlířů a korupčníků (a kdyby se jí dařilo je chytat i v samotných řadách bruselských), zaplať pánbůh za ni, aspoň si díky ní občas platíme něco napínavého a zábavného. Jenže ona se ta quanga zabývají všemožnými prokazatelnými nezbytnostmi a blahodárnostmi. Například:
- životním prostředím;
- drogami;
- podnikovým řízením a zaměstnaneckými vztahy;
- bezpečností práce;
- kontrolou potravin a léků;
- ekonomickými a sociálními potřebami lidu;
- decentralizací;
- finančním dozorem;
- regionálním rozvojem;
- bezpečností a obranou;
- jednotlivými průmyslovými odvětvími;
- zemědělstvím;
- hygienou;
- lidskými právy;
- pohlavní rovnoprávností;
- rozvojem řemeslných dovedností;
- zlepšováním životních a pracovních podmínek;
- bezpečností dopravy železniční, silniční, letecké a námořní (na každou je zvláštní quango);
- bezpečností informací;
- zabezpečením elektronické komunikace;
- koordinací regulace energetiky;
- harmonizací vnitřního trhu;
- zdravotní prevencí;
- regulací rybolovu;
- audiovizuální výukou;
- registrací a standardizací výrobků;
- koordinací ostrahy hranic a imigrace
- úřady s bizarními názvy, jako je Agentura pro operační management rozsáhlých systémů IT v oblasti svobody, bezpečnosti a justice nebo Komunitní úřad pro rostlinnou rozličnost vydávající licence na sázení rostlin či Komise pro systémová rizika.
Jejich oficiálně vyhlášeným účelem je vytvářet úspory odstraňováním národních odlišností v implementaci (toto slovo se k nám dostalo od nich) evropských regulací, sjednocováním a harmonizací (další slovo od nich) postupů, technických standardů a technologií. Aby jim žádná neimplementace a disharmonie neunikla, tuplují a suplují práci jedna druhé a podobným národním quangům zabývajícím se tímtéž v členských státech EU.
Živná půda pro korupci
Zaměstnávají na to asi deset tisíc talentovaných a činorodých odborníků, kteří volně přecházejí z quanga do průmyslu a obchodu, pak zase zpět do dalšího quanga a zpět do dalšího průmyslu. Všude si nadělají kamarádšofty a vědí, komu tam či onde dohodit tu či onu zakázku. Jako třeba
- průzkum mediální informovanosti o sobě samé, který spřátelené rešeršní firmě zadala Evropská agentura pro životní prostředí za čtvrt milionu eur;
- „živá mapa Evropy“, kterou si od spřáteleného designérského zahradnictví nechala táž agentura na pět měsíců pokrýt fasádu spletí pěti tisíc rostlin na „oslavu biodiverzity a vertikálních zahrad“ za tři sta tisíc eur.
A s neustále se zvyšujícím rozpočtem EU, na příští rok naplánovaným o dalších 6,8 procenta, vytvářejí živnou půdu pro korupci. Na rozdíl od doktora Ratha to umějí tak, že je při tom nikdo nenachytá, třebaže auditorská komise rok co rok už 15 let nachází v účetnictví „nevysvětlené nesrovnalosti“. Na lokální frajírky, jako je David Rath, si dovedou posvítit, aby jim nefušovali do kšeftu, aniž by si zjistili, koho k tomu potřebují v Bruselu „podmáznout“, aby je nestíhal.
