Pokles míry nezaměstnanosti v dubnu zlomil další rekord. To ale nejspíš brzy skončí. Firmy totiž začaly nabízet méně nově vytvořených pracovních míst, protože cítí ochabování hospodářského růstu. Na dramatickém nedostatku pracovních sil to ovšem nic nemění.
Nezaměstnanost v Česku pokračovala v poklesu. Na konci dubna si hledalo práci pouhých 210 tisíc lidí, což znamená 2,7 procenta práceschopného obyvatelstva a o 17 tisíc lidí méně než v březnu. A je to nejméně od června 1997 čili jde o rekordně nízkou úroveň. Největší pokles se v dubnu týkal Jihočeského a Pardubického kraje a také kraje Vysočina, což koresponduje se zaměřením jejich hospodářství.
Volných míst ubývá
Nejvíce lidí hledajících práci totiž našlo uplatnění při sezonních pracích, zejména v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, ale i ve službách jako cestovní ruch, gastronomie nebo zahradnictví. Úřady práce i analytici očekávají další snižování nezaměstnanosti, většinou až na 2,5 procenta; v létě pokles oslabí kvůli příchodu absolventů na trh práce.
„Menší dynamika vytváření nových míst koresponduje s tím, že hospodářský růst je za vrcholem. Ukazují to ostatně i výsledky průmyslové výroby. Růst jejího výstupu v posledních měsících rovněž oslabil a klesla také zaměstnanost. Ekonomika je na hranici recese a české firmy to cítí.“ |
Ekonomové ovšem upozorňují na to, že firmy v poslední době nabízejí méně volných pozic než ještě nedávno. Během dubna pouhých 660. „Menší dynamika vytváření nových míst koresponduje s tím, že hospodářský růst je za vrcholem. Ukazují to ostatně i výsledky průmyslové výroby. Růst jejího výstupu v posledních měsících rovněž oslabil a klesla také zaměstnanost. Ekonomika je na hranici recese a české firmy to cítí,“ řekl LN hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Podobně to vidí analytik ČSOB Petr Dufek. „Důvodů je několik. Tím prvním je zpomalení ekonomiky, které se promítá v poptávce po kvalifikovaných zaměstnancích do výroby. To už ostatně naznačovaly statistiky volných pracovních míst v posledních několika málo měsících. Druhým jsou nepochybně investice, které směřovaly v posledních letech do automatizace a robotizace, a tedy i do snižování pracovní náročnosti výroby,“ sdělil Dufek LN.
Investice do nejnovějších výdobytků, které šetří lidskou pracovní sílu, nejsou náhodné. Firmy v nich poslední době vidí jedno z východisek, jak si poradit s nedostatkem pracovních sil.
Nouze o lidi ohrožuje výrobu
Ani mnohaletý setrvalý růst zaměstnanosti totiž neřeší problém, na nějž si české firmy stěžují už řadu let – a to nedostatek pracovníků. Z úst jednotlivců i podnikatelských svazů i nadále zaznívá, že kvůli chybějícím zaměstnancům mají problém dodržovat dohodnuté termíny dodávek, a že dokonce musejí odmítat zakázky, protože by je vůbec neměl kdo vyrobit.
Nouze o kvalifikované pracovníky a růstu nákladů na jejich obstarání se obává více než polovina dotázaných firem. |
To potvrdil i v květnu zveřejněný průzkum, který spolu s ČNB mezi svými členy provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR: nouze o kvalifikované pracovníky a růstu nákladů na jejich obstarání se obává více než polovina dotázaných firem. „Největším problémem naší členské základny zůstává nedostatek lidí,“ potvrdil také mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.
Je přitom paradoxem, že kritický nedostatek lidí zasahuje i do výroby průmyslových robotů. Dalším paradoxem je, že zaměstnavatelé nejvíce hledají ty profese, které uchazeči o práci nejvíce nabízejí. Takhle to platí už po léta a na otázku, proč se nabídka nepotkává s poptávkou, je stále stejná odpověď: především obecná neochota lidí se stěhovat či dojíždět za prací do větší vzdálenosti.
Nic na tom nezměnil ani v poslední době rychlý růst platů, který vytáhl průměrnou mzdu na 33 840 korun. Navíc časy, kdy mzdy rostly z roku na rok o osm i více procent, jsou ty tam. Podle svazu průmyslu jsou letos zaměstnavatelé ochotni zvednout platy maximálně o čtyři až pět procent.
