Vedení Světové banky se v uplynulých dnech dohodlo na nové energetické strategii, která se upravuje jednou za deset let. Banka, jejímž posláním je pomáhat rozvojovým zemím snižovat chudobu a zlepšovat životní podmínky po celém světě, rozhodla, že už nebude podporovat projekty uhelných elektráren. Podle ní totiž přispívají ke změnám klimatu. Podobný postoj zaujal zhruba před měsícem americký prezident Barack Obama. V rámci boje proti klimatickým změnám navrhl zavést pro nové uhelné zdroje přísné limity.
Podle současného prezidenta skupiny Světové banky Jima Yong Kima nesmí být boj proti změnám klimatu v rozporu s bojem proti chudobě. „Přední světová priorita musí být, aby finanční toky a všechny náklady na energetiku podporovaly nízkouhlíkový růst,“ uvedl prezident pro agenturu Reuters. Banka loni do infrastrukturních projektů nalila celkem 52,6 miliardy dolarů.
Světová banka chce nyní peníze chudším zemím půjčovat především na projekty vodních elektráren. Obrátila tím svůj dřívější postoj, podle kterého se boj s chudobou bez uhelných elektráren a uhlí obecně neobešel, protože tyto zdroje měly být nutnou podmínkou k tomu, aby chudé země měly dostatek energie.
Signál pro investory
Dopad nové strategie se s největší pravděpodobností neprojeví okamžitě, protože do uhlí investují i soukromí hráči. Rozhodnutí tedy nelze číst jako konec uhlí ve světě. Podle zahraničních analytiků to však může být pro jednotlivé země a investory signál, že uhlí je rizikovou investicí, do níž se nevyplatí vkládat další peníze. Naopak více investic bylo od nynějška mohlo směřovat do obnovitelných zdrojů.
Ekologické organizace, jež za podporu uhelných elektráren Světovou banku dlouhodobě kritizují, však nejsou zcela spokojeny ani teď. Kritizují hlavně přesun podpory k vodním elektrárnám. „Omezit podporu pro výstavbu nových uhelných elektráren je vítaným rozhodnutím. Než je však nahradit velkými vodními stavbami, měla by Světová banka dát přednost jiným obnovitelným zdrojům, které jsou k životnímu prostředí šetrnější,“ uvedla Barbora Hanžlová, koordinátorka Klimatické koalice, jež je platformou 12 českých neziskových organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí. Podle Hanžlové však jde o zásadní signál, že budoucnost energetiky není v uhlí. Sama banka navíc v dokumentu vyzývá státy ke zpoplatňování emisí uhlíku a zavádění nových technologií.
Strategie s výjimkami
Světová banka naznačila, že i nová strategie bude mít nejspíš výjimky, a to v případech, kdy se daná země bez uhlí neobejde, protože je tam nejlevnější dostupnou surovinou. Takovou výjimku možná SB udělí již příští rok, kdy bude rozhodovat, zda se zaručí za půjčky na výstavbu nové 600megawattové elektrárny na uhlí v Kosovu.
Prezident Světové banky: „Nemůžeme se otočit zády k obyvatelům Kosova, kteří by mohli v zimě umrznout.“Prezident SB Jim Yong Kim již dříve naznačil, že Kosovo může být právě touto výjimkou. „Změna klimatu je jedna věc, ale humanitární krize jiná. Nemůžeme se otočit zády k obyvatelům Kosova, kteří by mohli v zimě umrznout,“ řekl v dubnu. Podle Reuters se někteří analytici také obávají, že nové záměry Světové banky neumožní úvěst v život Čína, která některé snahy o snížení uhlíkové náročnosti blokovala již v minulosti.
V Česku nebude mít nová strategie zastavující podporu uhelných projektů podle Martina Hájka z Teplárenského sdružení žádný přímý vliv. Česká republika se totiž již před lety překlopila z role příjemce pomoci do role dárce, takže Světová banka u nás žádné úvěry neposkytuje. Rozhodnutí však může mít dopad nepřímý. „České firmy se podílejí na výstavbě řady uhelných elektráren v zahraničí, zejména v rozvojových zemích a tyto projekty jsou v některých případech Světovou bankou spolufinancovány,“ uvedl Hájek.
Budou evropské banky následovat?
Po Světové bance předloží v nejbližších dnech vlastní aktualizované energetické strategie také evropské banky. Podle informací ČESKÉ POZICE svůj postoj k uhlí přehodnotí Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), a to v podobném smyslu jako SB. Očekává se ale slabší posun.
Určitým signálem může být i nově oznámený přístup Evropské komise. Pouhý den po zveřejnění nové strategie Světové banky uvedla, státy unie by měly v budoucnu environmentální problémy řešit také výhradně společně s bojem proti chudobě. Znečistěním životního prostředí totiž bývají často nejhůře zasaženy nejchudší země a tytéž země také obvykle nejvíce trpí důsledky změny klimatu. Komise předložila nový přístup k vymýcení chudoby i na podporu udržitelného rozvoje a věnuje se oběma problémům najednou.
Nový přístup EU k řešení enviromentálních problémů a chudoby stojí na těchto principech:
- Peníze samy o sobě nestačí. Financování by mělo být lépe směřováno do oblastí, kde je nejvíce potřeba – například k prioritnímu odstranění problémů, na kterých se zadrhává řešení mnoha dalších.
- Zvážit je třeba všechny formy financování – veřejné i soukromé, vnitrostátní a mezinárodní.
- O tom, jak budou peníze rozděleny do jednotlivých oblastí, rozhodnou přijímající země.
- Každé vynaložené euro v jedné oblasti by mělo mít pozitivní dopad i v oblastech dalších.
- Nejchudším zemím by měly rovněž pomoci rozvíjející se ekonomiky – země kdysi považovány za chudé, ale jejichž ekonomiky nyní rostou – a země s vyššími příjmy.
Návrhy nyní projednají poslanci Evropského parlamentu a ministři jednotlivých zemí. Po schválení by měly začít platit od roku 2016.
