Ač by se to nezdálo, v Brně mají poklad světového významu. Je jím odkaz a dílo opata Gregora Johanna Mendela (1822-1884), jenž na zahrádce tamního augustiniánského opatství experimentoval s hybridy rostlin. Křížil hrách setý. Podle informací ČESKÉ POZICE se mendelovské „relikvie“ rozšíří o další cenné památky: například Mendelovy hodiny i jím osobně popsané lístky hrušní.
Brněnské Mendelovo muzeum, jež sídlí v místech, kde vědecký génius pracoval, má už dnes pár předmětů, jež jsou s Mendelovým životem spjaty. „Nechci, aby to znělo cimrmanovsky, ale máme v expozici Mendelovu vycházkovou hůl, brýle, obrazy, řadu rukopisů. Na letošní výstavě Skvosty starobrněnského opatství jsme prezentovali bohoslužebné roucho, které Mendel používal a je s ním ztvárněn na jednom z obrazů. Součástí roucha jsou i jeho původní boty,“ řekl ČESKÉ POZICI ředitel muzea Ondřej Dostál, když v pražské Poslanecké sněmovně zahajoval výstavu uzavírající rok oslav k 190. výročí Mendelova narození. Výstava je otevřena do konce roku.
Badatelé se dostali na stopu jednomu novému, speciálnímu zdroji v americkém Chicagu. Brněnskému muzeu, jež má prokazatelný mezinárodní přesah, se ozval David Iltis, vnuk Huga Iltise, prvního Mendelova životopisce, který muzejníkům nabídl přístup k části archivu svého děda.
„Část kolekce je na University of Illinois, se kterou jsme v čilém kontaktu. Iltis coby vysokoškolský pedagog zanechal univerzitě neskutečnou kolekci plnou originálních předmětů z Mendelova života. Fascinující je sbírka listů hrušní s Mendelem napsanými názvy odrůd. Těší nás, že je zde velký zájem o spolupráci. V únoru 2013 otevíráme v Americe jednu z putovních výstav o Mendelově životu,“ vysvětluje Dostál.
Rukopis jako rodinné stříbro lidstva
Tou nejdůležitější „mendelovskou“ památkou ovšem zůstává rukopis, z nějž vzešel spis Versuche über Pflanzen-Hybriden (česky O pokusech s hybridy rostlin). Právě do něj v roce 1865 Mendel vepsal základy své nauky o dědičnosti. Epochální manuskript se po druhé světové válce ztratil. Až v létě 1992 se objevila faksimile originálu rukopisné přednášky, jež vyšla v Darmstadtu a poukázala na existenci svého původního zdroje... I začalo velké pátrání.
V říjnu 2009 zjistil týdeník Euro, že Česko usiluje o navrácení tohoto zakladatelského díla genetiky, které profesor Václav Hořejší v dotyčném časopise přirovnal k „několika málo fundamentálním objevům moderní přírodovědy“, jako jsou třeba Einsteinovy nebo Planckovy objevy ve fyzice. Po mnoha peripetiích a diplomatickém úsilí podloženém prací opata Lukáše Evžena Martince se „ztracený“ rukopis podařilo z ciziny, kde jej držel páter Clemens Richter, do Česka vrátit a představit veřejnosti.
„Ano, cesta Mendelova rukopisu byla velmi křivolaká. V minulosti byl nalezen v odpadkovém koši. Po válce se myslelo, že byl zničen při bombardování Brna. Ať tomu bylo jakkoliv, rukopis se ocitl v držení augustiniánů ve Stuttgartu. Do jejich zápůjčky se dostal roku 1987. Po roce 2000 proběhly snahy ze strany starobrněnského opatství o navrácení rukopisu. K tomuto se připojila roku 2008 i Masarykova univerzita ústy tehdejšího rektora Petra Fialy,“ vysvětluje Dostál.
Do věci byla zapojena diplomacie i Vatikán, neboť tam sídlícímu převorovi zaslal Fiala před čtyřmi lety dopis. Vyjádřil v něm „velký zájem o text, který univerzita považuje za jednu z nejzásadnějších vědeckých prací lidské historie a ráda by jej získala do míst, kde vznikl“, uvádí se v dopise, z nějž týdeník Euro citoval. Mendel konal pokusy s hrachem v letech 1854 až 1864 a klíčovou přednášku o „potomcích hybridů“ proslovil 8. února a 8. března 1865 v Brně. Posléze formuloval takzvané tři Mendelovy zákony dědičnosti, a je proto označován za „otce genetiky“.
Podle Dostála protistrana navrácení dlouho odmítala. Pokoušela se zapsat rukopis mezi německé kulturní památky. „Naštěstí jsou německé soudy objektivní a daly za pravdu české straně, tedy ministerstvu zahraničních věcí, které se kauzy ujalo. Rukopis patří pouze do České republiky, do místa svého vzniku, tedy do Augustiniánského opatství na Starém Brně,“ dodává Dostál.
Mekka i Betlém genetiky
Opatství je pro genetiky naprosto klíčové. „Měli jsme pořádat konferenci a navrhovalo se několik míst. Nechtěl jsem Brno protlačovat, ale všichni se sem chtějí podívat. Chtějí vidět, kde ten pověstný hrách rostl. Nevím o žádném jiném místě, jež by bylo s biologií takovým způsobem spjato; že bychom třeba měli nutkání vidět, kde Charles Darwin chodil na procházky se svým psem nebo tak něco. Brněnské opatství je jednoznačný symbol všeho, co genetika znamená,“ řekl ČESKÉ POZICI jeden z nejcitovanějších českých vědců Jiří Friml, specialista na stavbu rostlin, jenž Brno nazval „Mekkou, Jeruzalémem nebo Betlémem genetického výzkumu“.
I on si mohl letos originál rukopisu prohlédnout a očima „osahat“ – v rámci pravidelných Mendelovských přednášek (Mendel Lectures), na něž se od roku 2005 sjíždějí i nositelé Nobelových cen. Například sir Paul Nurse, Timothy Hunt a letos Günter Blobel.
Je cena té „gründerské“, zakladatelské knihy vůbec vyčíslitelná? „Rukopis, stejně jako řada dalších významných dokumentů, má cenu dvojí. První je nevyčíslitelná, protože dokládá lidskou genialitu. Rukopis je rodinným stříbrem, ale nemyslím tím českým. Myslím tím rodinné stříbro lidstva, všech obyvatel této planety. Druhou úrovní je cena vyčíslitelná; je to cena rukopisné práce z 19. století. ,Sečteme-li‘ první a druhou cenu, tak jsme možná schopni dostat i nějakou hodnotu... Můj názor je, že rukopis má cenu desítek milionů korun, jestli je to však reálný odhad, to nevím. Podíváme-li se na přesah práce ve světě, bavíme se o díle srovnatelném s těmi nejlepšími. Bez větších obav bych jej přirovnal k pracem Charlese Darwina, Isaaca Newtona, ale i dalších,“ uvádí ředitel Dostál, jenž se sám vědecky věnuje paleontologii.
Gregor Johann Mendel
Rodák z Hynčic (20. července 1822) navštěvoval od roku 1833 piaristickou školu v Lipníku, následně studoval na gymnáziu v Opavě a Filosofickém ústavu v Olomouci. Od roku 1843 byl novicem augustiniánského kláštera v Brně, kde přijal řeholní jméno Gregor. Knězem se stal čtyři léta poté. V letech 1851-53 studoval na vídeňské univerzitě, na níž jej lákala matematika, fyzika a přírodní vědy (navštěvoval i přednášky Christiana Dopplera z experimentální fyziky nebo fyziologii rostlin Franze Ungera). Po studiích až do roku 1864 experimetoval s hybridy rostlin; zaměřil se na hrách a jeho křížení. V únoru a březnu 1865 vyslovil zásadní přednášku o pravidlech dědičnosti a roku 1866 závěry publikoval. Tři roky nato se stal opatem, když nahradil otce C. F. Nappa. Pokračoval v meteorologických pokusech, šlechtil včelstva. Od roku 1881 řídil dokonce Moravskou hypoteční banku. Zemřel 6. ledna 1884.
Pramen: Vítězslav Orel: Gregor Mendel a počátky genetiky, Praha 2003
Na Mendelovi se dá stavět i budoucnost
Již zmíněné Mendel Lectures jsou výkladní skříní muzea. „Řečeno egoisticky, tak Mekkou genetiky je právě starobrněnské opatství (kde sídlí i Mendelovo muzeum). Zde začala genetika a sem jezdí návštěvníci z celého světa, aby viděli prostor, kde Mendel pracoval. V tomto jsme zcela jedineční a jsme na to patřičně pyšní a hrdí. Ve světě se o nás ví. Překvapivě mnoho zahraničních turistů i vědců jede speciálně k nám do muzea ,nasát‘ atmosféru. Měli jsme tu desítky badatelů, kteří přijeli do Brna jen kvůli Mendelovi a návštěvě našeho muzea. Sami tomu všemu pomáháme a snažíme se prezentovat i v cizině,“ říká Dostál z Brna, města, jež sází na výzkum i velké vědecké projekty.
V Brně vzniká interdisciplinární výzkumný projekt CEITEC za více než pět miliard korun, jehož součástí je též bádání v přírodních vědách, ba i genetice. Potenciál Mendelova jména, tohoto „otce genetiky“ coby světové značky je zřejmý.
„Samozřejmě to je prominentní postava oboru, ale myslím, že lidé si ve světě nejsou úplně jistí, odkud přesně Mendel pochází. Chceme tuto vazbu k Brnu podporovat, ovšem nedívat se jen na tradice, ale upínat zrak spíše do budoucna,“ řekl v listopadovém rozhovoru pro ČESKOU POZICI Markus Dettenhofer, nový šéf CEITECu.
Reklamu ve světě dělá i maličké muzeum z „bájného“ opatství. Letos byla díky agentuře CzechTourism uspořádána jedna z pěti putovních výstav ve městě Tainan na ostrově Tchaj-wan; ve spolupráci s tamní univerzitou byla přeložena do mandarínské čínštiny.
Co dál? Odpovídá ředitel Dostál: „Energii směřujeme na intenzivní bádání v USA. Jedná se o dokumenty, které jsou vlastně neznámé. Naším cílem je přinést další informace o Mendelovi a ukázat předměty, které opustily vlast před druhou světovou válkou. Je to však jen jedno z mnoha polí působnosti našeho muzea. Nejdůležitějším bodem práce do budoucna je prezentace Mendela pro české publikum, kde si myslím, že máme stále co dohánět.“
