Stát nemá v rukou ložiska vzácných nerostů a tratí na nízkých poplatcích za jejich těžbu, rozohnily se před loňskými volbami ANO spolu s KSČM a SPD. Kauza lithium byla jedním z hlavních témat kampaně. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dokončilo novelu horního zákona, která situaci změní. Dobývací poplatek už se nebude měnit jednou za pět let, ale každoročně a pokaždé se odvine od aktuálních tržních cen, z nichž deset procent je horní mez poplatku. Těžaři proto budou muset ministerstvu nově hlásit, kolik je stálo kutání a za kolik prodávali.
„Stát nemůže kvůli pětiletému moratoriu pružně reagovat, ačkoliv je ze zákona vlastníkem nerostného bohatství,“ stojí v důvodové zprávě novely, kterou LN mají. Těžaři razantně nesouhlasí. Míní, že je to zásadní rána pro předvídatelnost podnikání. A především že je to další rána, protože vláda už rozhodla, že všechna ložiska strategických surovin bude příště zkoumat a přednostně těžit jedině státní firma Diamo.
Státní podnik Diamo
Už od 16. století v českých zemích platilo, že kdo vloží peníze do průzkumu ložiska, má přednostní právo na těžbu, když se ukáže, že je co dobývat a že to stojí za to. Nynější horní zákon, jak platí od devadesátých let, nestanovuje žádné „ale“, jímž by bylo možné soukromníkovi, který území za své peníze probádal a dodrží báňskou legislativu, zamezit v těžbě.
Podle novely horního zákona by průzkum v kontextu se superstrategickými a některými dalšími surovinami, jako jsou kritické suroviny EU a dále tantal, zirkonium, titan, zlato, lithium a uran, měl dělat státní podnik Diamo |
Kauza lithium rozpoutala mezi politiky rozjitřenou debatu, je-li to tak správně, a zda vyšší – míněno veřejný – zájem nemá mít v některých případech přednost. Nedlouho před volbami podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) memorandum o spolupráci s australskou firmou EMH, která prostřednictvím své české dcery Geomet prozkoumala lithiová ložiska. Tím má přednostní právo vzácný kov ze země dobývat. ANO s komunisty žádali a později dosáhli vypovězení memoranda, protože podle nich předávalo české nerostné bohatství do cizích rukou bez domácího užitku.
Finálním naplněním příběhu o zesílení postavení státu je nynější novela a změna surovinové politiky. „Podle té by průzkum v kontextu se superstrategickými a některými dalšími surovinami, jako jsou kritické suroviny EU a dále tantal, zirkonium, titan, zlato, lithium a uran, měl dělat státní podnik Diamo,“ sdělila LN mluvčí MPO Štěpánka Filipová. Zpětně to neplatí, takže lithiových ložisek pod Krušnými horami se nové výsadní postavení Diama nedotkne.
Podnět k antimonopolnímu úřadu
Těžební firmy s novými pravidly hry nesouhlasí. Jako podpůrný argument na jejich straně je nedávná vládní analýza, z níž vyplývá, že průzkum a těžbu nerostů v drtivé většině evropských států obstarávají soukromé firmy. Domácí, cizí i nadnárodní. Proto těžaři podali podnět k antimonopolnímu úřadu. Namítají proti tomu, že vláda ve jménu veřejného zájmu uložila výhradní pověření na zkoumání strategických a důležitých ložisek státnímu podniku Diamo ve spolupráci s Českou geologickou službou.
Těžaři podali podnět k antimonopolnímu úřadu. Namítají proti tomu, že vláda ve jménu veřejného zájmu uložila výhradní pověření na zkoumání strategických a důležitých ložisek státnímu podniku Diamo ve spolupráci s Českou geologickou službou. |
„Ano, mohu potvrdit, že podnět v dotazované věci jsme obdrželi a věcí se zabýváme,“ sdělil LN mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda. Na těžební poplatky se v České republice dlouho nesahalo, teď se v nich ale dějí změny se zvýšenou kadencí. Odvody státní pokladně se upravovaly na začátku loňského roku, tehdy se ale počítaly podle jiného vzorce. I když se u některých nerostů zvýšila platba až o sto procent oproti té původní, žádný typ podzemní zásoby nedosahuje ani se neblíží stanovené desetiprocentní hranici z tržní ceny.
Součástí zdražení dobývání byla i složitě vyjednaná úmluva s těžaři o kýženém pětiletém moratoriu. Společnosti zabývající se kutáním považují změnu v horním zákoně, která přichází po roce od posledních úprav, za neférový a hazardní přístup.
„Zamýšlené zvýšení úhrad až na deset procent tržní ceny bude v některých případech znamenat postupnou ekonomickou likvidaci těžebních firem. Většina firem nebude schopna promítnout zvýšenou úhradu z vydobytého nerostu do ceny svých produktů, proto bude nucena omezovat výdaje především v oblasti počtu zaměstnanců, z čehož hrozí sociální napětí, především na Ústecku,“ ohrazuje se proti novince Těžební unie, Svaz průmyslu nebo Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu.
Válka o interpretaci
Hrozí především politické napětí, až se novela dostane do sněmovny. Tehdy začne mezi vládou a těžebními firmami otevřená válka o interpretaci. Na jedné straně se bude argumentovat národním zájmem, na druhém právem na svobodné podnikání. Znárodnění dobývacích práv získá s ohledem na tiché komunistické partnerství s vládou pikantní příchuť, která zalahodí potřebám parlamentní opozice.
Hrozí především politické napětí, až se novela dostane do sněmovny. Tehdy začne mezi vládou a těžebními firmami otevřená válka o interpretaci. Na jedné straně se bude argumentovat národním zájmem, na druhém právem na svobodné podnikání. |
Ministerstvo průmyslu se v rámci vypořádávání připomínek těžařů bránilo tím, že se nikde nepraví nic o nevyhnutelném zvyšování poplatků. Novela nestanovuje, jestli budou vyšší, nebo nižší – říká jen, že se budou aktualizovat každoročně podle dění na trhu. „Není nijak odůvodněno, na základě čeho se předpokládá razantní navýšení úhrad. Odstraněním pětiletého období zákazu zvyšování úhrad dojde k narovnání stávajícího stavu, který staví stát do nerovného postavení,“ odmítl resort výhrady průmyslníků.
Novela jde kvůli nevypořádané různici na vládu s rozporem. To znamená, že hádku rozřeší vláda, a pokud ani ta ne, přijde na řadu premiér, tedy Andrej Babiš (ANO). Ten se nijak netajil a netají tím, že mu slabší pozice státu vůči nerostným ložiskům hrubě nevyhovuje. Otázka je, jak silně na svém přesvědčení setrvá, až se kolem novely strhne nevybíravá veřejná debata. Novela má platit od začátku příštího roku, ale záleží na tom, na jak kamenité podloží narazí v parlamentu.
Za uplynulých deset let stát vybral na dobývacích úhradách 5,7 miliardy korun. V letech 2012 až 2016 výnosy trvale klesaly – z 595,5 milionu ročně na 398,4 milionu. Údaje o výběru za loňský rok, kdy se úhrady zvyšovaly, Český báňský úřad teprve zpracovává, ale odhaduje se, že to bude přibližně 900 milionů. Důležitější než poplatky je, jaké další užitky země z vydobytého nerostu má. Pokud se všechen materiál vezme a odveze do zahraničí, kde se zpracuje a udělá se z něj finální výrobek, přidaná hodnota pro stát, kde se ložisko nachází, bude nulová.
