Když ČESKÁ POZICE zveřejnila informaci, že na důležitém postu náměstka ministra financí pro IT a nakládání s majetkem státu nahradí Zdeňka Zajíčka bývalý manažer z firem IBM a Logica Lubomír Toman, začaly se dít ne právě obvyklé věci. Ze státní správy i ze soukromé sféry jsme dostávali signály naznačující, že ministr Jan Fischer možná neměl právě šťastnou ruku. Podívejme se proto na osobu Lubomíra Tomana podrobněji.
Veřejně dohledatelných informací je naprosté minimum. Kromě profilu na síti LinkdedIn, z nějž se lze dozvědět jen stručnou profesní minulost, a záznamu v obchodním rejstříku o jeho bývalé firmě Oxygen Solutions (toho času v insolvenci) se nedá objevit prakticky vůbec nic. Ministerstvo financí (MF) a jeho tiskový aparát pomocnou ruku rovněž nepodaly – žádost o rozhovor s novým náměstkem zůstala bez odezvy, dotaz směřovaný na ministra financí, co ho vedlo ke jmenování právě Lubomíra Tomana, rovněž.
Z různých zdrojů se však podařilo sestavit alespoň dílčí profil manažera, dnes vysokého úředníka, který má pod palcem velice rozsáhlou agendu: obsazování řady dozorčích rad a další možné úkony s firmami v majetku státu (ČEZ, Čepro, Mero a řada dalších), schvalování investičních akcí v oblasti IT systémů státní správy, státní garance za předprivatizační úvěry nebo ekologické garance, v neposlední řadě IT systémy MF.
Tomanem řízená sekce například vykonává rozhodnutí o privatizaci a spravuje majetek zrušených státních podniků. Také dohlíží na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který z pověření státu spravuje majetek v hodnotě miliard korun. Bez zajímavosti ani není, že jeden z jím vedených odborů vypracovává stanoviska k investičním pobídkám a spolupracuje s agenturou CzechInvest.
Zkušenosti z vlastní firmy
Připomeňme, že ministerstvo financí se v tiskové zprávě pochlubilo jen tím, že Toman sloužil v misi UNPROFOR v Srbsku. Později zveřejnilo i jeho profesní kariéru, která je podstatně zajímavější. Zaujme fakt, že IT projekty MF má kontrolovat člověk, který působil v hlavních firmách, jež stojí za projektem Státní pokladny. Tedy v IBM, která je dodavatelem, a poté v Logice, která byla v minulosti subdodavatelem. Toman sám se v IBM i v Logice věnoval právě projektům, které souvisejí se státní správou, jeho pozice byla převážně obchodní.
IT projekty ministerstva financí má kontrolovat odborník, který působil v hlavních firmách, jež stojí za projektem Státní pokladnyS oborem IT i s obchodem Toman získal zkušenosti ještě ve vlastní firmě – Oxygen Solutions. V obchodním rejstříku se objevila v roce 1998 a dařilo se jí vcelku dobře. Mezi její specializace patřila implementace SAP, správa webových portálů a webových aplikací a další související oblasti. V roce 2005 byla firma přijata do Asociace.BIZ, která sdružuje dodavatele internetových řešení. Asociace pořádá různé konference, semináře a obecně prosazuje zájmy firem z této oblasti.
Oxygen Solutions byla ve své době úspěšná v získávání státních zakázek, například na ministerstvu školství a na ministerstvu pro místní rozvoj, kde vyhrála kupříkladu tendr na zajištění vzdělávacího programu Práce s internetovými vyhledávači v oblasti cestovního ruchu. Dalším úspěchem byl systém Újezdy vozidel, který firma připravila se společností Shell. Měl pomáhat benzinkám v boji s řidiči, kteří ujíždějí bez placení.
Až na dno
Nicméně pak začaly problémy. Firma Oxygen Solutions se zřejmě dostala do finančních obtíží a s Asociací.BIZ prakticky přestala komunikovat. Jelikož jakákoli profesní asociace se svými členy potřebuje komunikovat kvůli koordinaci, v krátké době se rozhodla Oxygen Solutions ze svých řad vyloučit, k čemuž nakonec i došlo. Pamětníci vzpomínají, že vyloučení proběhlo korektně a firma Oxygen Solutions ze svých materiálů na upozornění asociace odstranila údaj o svém členství v asociaci.
O dalším osudu firmy mnoho známo není. Její situace se postupně zhoršovala, v současnosti je firma v úpadku a je s ní vedeno insolvenční řízení.
Toman tuto firmu opustil v roce 2010. Nejprve se v únoru vzdal postu jednatele, koncem téhož roku přestal být i společníkem. Předtím už však stihl poměrně bohatou kariéru. V letech 2007 až 2009 působil v IT gigantu IBM a zřejmě odtud se zná s dalšími důležitými postavami – Radimem Hradílkem a Břetislavem Mocem, o nichž bude dále řeč.
V tomto bodě je důležité připomenout, že IBM ve druhé polovině roku 2008 vyhrála tendr na informační systém státní pokladny a 22. prosince toho roku tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek podepsal s touto společností smlouvu.
Co se v armádě naučíš...
V prosinci 2008 Hradílek opouští IBM a stává se generálním ředitelem společnosti Logica. S sebou si přivádí několik lidí z IBM, mezi nimi Lubomíra Tomana a Břetislava Moce. Logica pak zároveň po krátkou dobu vystupuje jako subdodavatel společnosti IBM při budování státní pokladny. Ze spolupráce mezi společnostmi Logica a IBM sešlo zhruba v roce 2010, kdy nastoupila nová vláda Petra Nečase a chtěla snížit náklady na budování tohoto systému. Komplikovaná jednání zmíněných dvou firem, jak budou participovat na úsporách na projektu, vyústilo až v ukončení spolupráce a Logica se od té doby na projektu státní pokladny, který byl letos formálně ukončen a v pořádku předán ministerstvu financí, nepodílí.
Tehdy také pokračovaly řadu let trvající diskuse o takzvaném Průřezovém informačním systému ministerstva obrany (PRISMO). Šlo, zjednodušeně řečeno, o propojení existujících informačních systémů na tomto resortu. O miliardový tendr se na jaře roku 2006 ucházela i IBM, tedy v době, kdy v ní působil Hradílek. Úvahy o budování tohoto nákladného a složitého systému nikdy zcela neustaly a Hradílek s Tomanem po svém nástupu do Logicy měli podle informací ČESKÉ POZICE vést různá jednání na toto téma, přičemž Toman mohl uplatnit známosti, které měl ještě ze svého působení v armádě.
Z celé věci nakonec sešlo. Běh věcí byl totiž narušen mimo jiné tragickou autonehodou v roce 2009, která stála Radima Hradílka život.
Zkouška dospělosti s nízkou sankcí
Toman ve firmě zůstal až do svého nedávného nástupu na MF a Moc v ní pracuje nadále. Tato dvojice se vždy pohybovala v oblasti zakázek pro veřejnou sféru. A nedařilo se jim zle. Za dvě zásadní zakázky, které lze této dvojici připsat, je možné považovat projekty, jež ve své době vzbudily značný rozruch – státní maturity a Národní digitální knihovna.
Dvě zásadní zakázky, které lze připsat dvojici Toman-Moc, ve své době vzbudily značný rozruchAbychom dodrželi chronologii, začneme státními maturitami. Nápad na tento projekt sahá do velmi dávné minulosti a s firmou Logica ani s náměstkem Tomanem jeho vznik nemá naprosto nic společného. Nicméně po letech různých nápadů, jednání a pokusů se k praktické stránce věci přistoupilo de facto až v době úřednické vlády Jana Fischera, kdy ministerstvo školství vedla Miroslava Kopicová a na postu šéfa Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) působil již jednou odvolaný Pavel Zelený. Právě on byl hlavním organizátorem v současnosti již probíhající státní maturity a stál i za tendry, které se k tomu vázaly.
Tendru za 300 milionů korun na technologické zajištění maturit se Logica účastnila jako jedna ze šesti firem a nakonec zakázku vyhrála. V prvopočátečních fázích v jednáních figuroval právě Lubomír Toman, postupně se stáhl do pozadí, protože jeho role byla vždy spíše obchodní a do technické realizace nezasahoval.
Tendr následně prověřoval Antimonopolní úřad na podnět senátora Marcela Chládka (ČSSD), ale dospěl k závěru, že soutěž byla v pořádku a Chládkova podezření na neprůhlednost soutěže nepotvrdil. Následná kritika státních maturit se pak týkala primárně obsahu testů a dalších problémů, které jdou spíše za CERMATem než za Logicou, jejíž technické řešení podle všeho funguje. Předmětem dohadů pak byla smlouva s Logicou, která byla podle on-line webu Týden nastavena pro dodavatele velmi výhodně, neboť v ní byly jen minimální možné sankce.
Proti všem
O poznání dramatičtější byl druhý velký úspěch této firmy a zároveň dvojice Toman a Moc. Zakázku na systémového integrátora Národní digitální knihovny za dvě stě milionů korun v roce 2011 vyhrála firma Logica a lidé, kteří v té době u projektu stáli, si na Lubomíra Tomana dobře vzpomínají a popisují ho jako velmi tvrdého a nekompromisního obchodníka. Stejně tam figuroval i Moc, který se účastnil většiny klíčových jednání.
Pozoruhodnější je, že u tohoto tendru už vše neprobíhalo stejně hladce jako u státních maturit. Soutěž provázela řada pochybností. Mimo jiné to, že tým odborníků, který projekt léta připravoval, se s navrhovaným řešením seznámil až několik měsíců po podpisu smlouvy s Logicou. Jejich odpor proti tomuto řešení a celému průběhu tendru vyústil až ve faktické rozprášení týmu a jeho nahrazení novými pracovníky. Kromě odborného řešitelského týmu projekt kritizovala i Ústřední knihovnická rada.
Nicméně projekt je v současné fázi v běhu a podle vyjádření pracovníků projektu probíhá podle původního plánu a zdá se, že cíle se podaří splnit. Ještě je otázka, zda se podaří získat certifikaci pro dlouhodobé uchování dat. To se ale rozhodne až v příštím roce, na kdy je proces certifikace naplánován.
Personální kontinuita
Zajímavostí může být, že jedním z lidí, kteří seděli v hodnotící komisi pro posouzení nabídek jednotlivých firem, byl i Viktor Nedbal, tehdejší šéf ICT na ministerstvu kultury. S Lubomírem Tomanem si zřejmě padli do oka, neboť podle dvou na sobě nezávislých zdrojích je Nedbal v současnosti Tomanovým neformálním poradcem i na MF.
Nedbal přitom na ministerstvu kultury dlouho nepobyl. Do funkce byl jmenován v květnu 2011 a v dubnu následujícího roku zase odvolán. Na jeho post nastoupil Jan Ladin, zastupitel na Praze 7 za TOP 09, který přišel pro změnu právě z Národní knihovny, kde měl několik měsíců na starost odbor systémů a aplikací.
Tématu národní digitální knihovny se v té době podrobně věnovala Kateřina Menzelová:
- Národní digitální knihovna: Další česká tendrová klasika
- Čím převálcovala nadnárodní giganty firma z Berouna?
- Národní digitální knihovna: Nespokojení odborníci opouštějí palubu
- Komunikace a la Národní knihovna
- Projekt digitální knihovny jde do finále. Podaří se ho knihovníkům ještě zarazit?
- Národní digitální knihovna: Vše šťastně skončeno, zapomeňte. Ani náhodou!
- Národní digitální knihovna: Vše mělo skončit v pátek 13. Jenže pachuť zůstává.
Rovnou cestou k Fischerovi
V posledním roce se Tomanovi v Logice příliš nedařilo, firma žádnou státní zakázku nevyhrála. Tím pádem neměl šanci splnit kritéria, která na obchodníky interní systém firmy klade. Do toho přišlo před několika týdny pozvání k jednání s Janem Fischerem, z něhož se vyklubala nabídka na post náměstka, který se uvolnil po Zdeňku Zajíčkovi. Toman nabídku velmi rychle přijal a ve firmě se rozloučil. Podle toho, co ČESKÉ POZICI řekli lidé z této firmy, proběhlo rozloučení v dobrém, byť to pro řadu z nich bylo velké překvapení.
Po svém nástupu začal Toman šířit image „člověka z korporátní sféry“, který přišel vyčistit dávno neprozkoumané vztahy s IT firmami
Jak jsme již uvedli, nástup Tomana na jednoznačně nejmocnější ministerstvo, navíc na sekci, jejíž působnost je velmi široká, proběhl bez větší publicity. Většina médií převzala jen tiskovou zprávu, že na MF jde bývalý voják, a tím celá věc zhasla. Ani zpráva ČESKÉ POZICE, že kontrolovat ministerské IT přichází člověk z firem, které ten největší IT systém ministerstva financí dodaly či se na něm podílely, větší ohlas nevyvolala.
Sám Toman po svém nástupu začal šířit image „člověka z korporátní sféry“, který přišel vyčistit dávno neprozkoumané vztahy s IT firmami. Také se už stihl přihlásit k nápadu, aby se u veřejných zakázek fakturovalo elektronicky. Jeho předchůdce Zajíček tuto myšlenku označoval za poslední velkou věc, kterou chtěl ještě na MF dotáhnout. Toman tedy dost možná může projekt posunout.
IT systémy v centru pozornosti
Zároveň se začal zajímat o IT projekty, které se na ministerstvu financí či jím řízených organizacích chystají. Hlavní projekt – státní pokladna – je sice předán a uzavřen, ale stále je tu ještě chystaná zakázka na jeho provoz, která vítězi přinese okolo 120 milionů korun ročně. Dále se údajně zajímá o systém CRAB, který má evidovat budovy v majetku státu a jejž bez soutěže dodala IBM. Jeho pozornosti dle našich zdrojů neunikla ani Státní tiskárna cenin, státní podnik založený MF, který loni uvedl do provozu Národní datové centrum.
Otázkou je, co vlastně může Lubomír Toman na ministerstvu financí stihnout
Jinak se Toman zatím začíná orientovat ve státní správě. Sešel se mimo jiné s náměstkem ministra vnitra Ondřejem Veselským, v jehož kompetenci je kromě jiného problematiku eGovernmentu. Postup je to zcela logický, protože zatímco ministerstvo vnitra by mělo v oblasti eGovernmentu plnit koordinační funkci, na MF je pro změnu posuzování investičních akcí v této oblasti. Dále udržuje dobré vztahy s ředitelem Národního úřadu pro vyzbrojování Pavlem Bulantem, s nímž se dobře zná již řadu let a jsou údajně spolužáci. Bulanta s Tomanem spojuje ještě jeden prvek – oběma v oblasti IT radí již zmíněný bývalý šéf IT na ministerstvu kultury Viktor Nedbal. Dobré vztahy udržuje i se svým dlouholetým kolegou Břetislavem Mocem.
Otázkou je, co vlastně může Toman na ministerstvu financí stihnout. Jelikož vláda Jiřího Rusnoka ve středu nezískala důvěru a vše směřuje k předčasným volbám, nedá se očekávat, že by na svém postu vydržel déle než pár měsíců. Minimálně však může být za povolením nějaké velké investiční akce v oblasti IT. Dále se dají stihnout personální změny na samotném MF a v jím řízených organizacích.
Jak už ČESKÁ POZICE informovala, v posledních letech se rozmohlo dosazování „prověřených lidí“ i na nejnižší posty ve státní správě, ze kterých sice nevyplývá přímý vliv, ale mohou odtud plynout informace, které jsou samy o sobě velmi cenné. Rozkrytí takové struktury může novému vedení zabrat řadu měsíců či let. Dále je podstatné, že pokud se vláda ještě rozhodne pro nějakou finanční „injekci“ do české ekonomiky, bude to právě sekce Lubomíra Tomana, která k jednotlivým projektům bude sestavovat posudky.
Spadl s nebe?
Neznámou je, kdo Tomana vlastně na ministerstvo financí přivedl. Všechny zdroje se shodují, že Jan Fischer to nebyl. Podle jedné verze ho ministrovi doporučila jeho nová šéfka kabinetu Veronika Kramaříková. Podle verze jiné jde o člověka, kterého doporučili přímo lidé z okolí premiéra Jiřího Rusnoka. Nicméně není to jak ověřit a Jan Fischer na dotaz nereagoval.
Neznámou je, kdo Tomana vlastně na ministerstvo financí přivedl. Všechny zdroje se shodují, že Jan Fischer to nebyl.Příchod Tomana na tento post totiž příliš smysl nedává. V Logice měl bezpochyby velmi slušný plat, a byť se mu poslední dobou příliš nedařilo, jeho pozice přímo ohrožena nebyla. Jeho životní standard lze podle domu, který vlastní spolu s manželkou, odhadnout jako velmi vysoký (adresu ČESKÁ POZICE zná, ale jelikož jde o osobní údaj, nebudeme ji zveřejňovat). Příchod do státní správy musel znamenat propad o několik platových tříd, navíc ve svých původních zaměstnáních nebyl zvyklý být příliš exponovanou osobou. Naopak se držel spíše v pozadí, což se mu jako klíčovému náměstkovi podaří jen stěží. Jelikož ale na žádost o rozhovor nereagoval, jeho motivaci nebudeme domýšlet.
„Hlavně mě necitujte...“
Pro úplnost je třeba dodat, že Lubomír Toman nikdy nejevil přílišný zájem o politiku. Pouze v roce 2002 kandidoval ve volbách do sněmovny za Českou stranu národně sociální v kraji Vysočina. Bylo to v době, kdy tuto stranu vedl právník Jan Šula, pražský advokát, který začátkem devadesátých let vedl finanční kontrarozvědku a později byl dnešním prezidentem Milošem Zemanem pověřen řídit akci Čisté ruce. Po krátké době však na tento post rezignoval. Šula patří mezi přátele Lubomíra Tomana a v Logice ho podle našich informací často navštěvoval.
Co bude Toman ve svém postu dělat do budoucna, je těžké odhadnout. Působí velmi ambiciózně a energicky a lze čekat revize různých smluvních ujednání, která na MF dlouhodobě existují. Jisté je, že na důležitý post ve státní správě přišel člověk, na kterého lidé, kteří s ním mají zkušenosti, vzpomínají jako na velmi tvrdého obchodníka s vystupováním vojáka či hokejisty (hokej je jeho oblíbený sport). Většinou se o své zkušenosti rozhodli podělit až poté, co jim ČESKÁ POZICE zajistila absolutní anonymitu.
