Místopředseda Spolku pro obnovu venkova Radan Večerka patří mezi dlouholeté kritiky dění v Regionálním operačním programu Severozápad. Sám měl možnost program sledovat z pozice člena monitorovacího výboru. Otázka na něj tedy byla jasná: kdo nese odpovědnost za korekci ve výši 2,6 miliardy korun za podvody a chyby v rozdělování dotací, kterým Evropská komise podmiňuje obnovení proplácení peněz v programu?
Podle Večerky by se na úhradě sankce měly podílet kraje i stát – každý totiž nese díl odpovědnosti. Večerka rovněž varoval, že pokud obě strany nedospějí k dohodě, existuje extrémní právní stanovisko, dle nějž by příjemci dotací mohli vracet až šest miliard korun z již proplacených peněz v programu.
K dotačnímu žargonu
Regionální operační program (ROP) Severozápad pokrývá dva kraje – Ústecký a Karlovarský. K jeho řízení byla vytvořena Regionální rada. Ve výboru Regionální rady zasedají členové krajských zastupitelstev a ředitel Úřadu Regionální rady. Minimálně jednou za rok se schází monitorovací výbor ROP Severozápad, jenž je složen z krajských politiků, úředníků ministerstev a zástupců neziskových organizací.
ČESKÁ POZICE: Jaký je poslední vývoj ohledně vyjednávání o zaplacení korekce 2,6 miliardy korun za ROP Severozápad?
VEČERKA: Ve čtvrtek 18. dubna jednali hejtmani s premiérem o možnosti snížení korekce. Premiér Petr Nečas s ministrem financí Miroslavem Kalouskem tvrdí, že je to odpovědnost krajů. Rýsuje se teoretická možnost, že by kraje místo 2,5 miliardy korun platily pouze miliardy dvě. Rozdíl sum tvoří nesrovnalosti v projektech, v nichž se budou vymáhat peníze po konkrétních příjemcích, kteří pochybili. Novinkou je také to, že se ministerstvo pro místní rozvoj obává, zda se podaří vyčerpat peníze v programu do konce současného rozpočtového období. Proto jeho úředníci navrhli, aby se 3,1 miliardy korun z ROP Severozápad převedlo do jiných operačních programů.
ČESKÁ POZICE: Kdo by měl zaplatit korekci ve výši 2,6 miliardy korun za problémy v ROP Severozápad?
VEČERKA: Obecné evropské nařízení říká, že za program odpovídá český stát. Ten však ke kontrole peněz zřídil regionální operační program a odpovědnost přenesl na Ústecký a Karlovarský kraj v Regionální radě ROP Severozápad. Na zaplacení poměrné části korekce by se měly podílet oba kraje i stát dle svých odpovědností.
ČESKÁ POZICE: Jak byste rozdělil jejich odpovědnost?
„Politici byli jednak hodnotiteli, a zároveň reprezentovali kraj, jenž o dotaci žádal“VEČERKA: Návrh ministerstva financí na bezúročnou půjčku je podle mě vstřícný přístup. Nedovedu určit konkrétní poměr odpovědnosti krajů a státu. Byl jsem ale u vzniku ROP Severozápad od počátku, dovedu proto říci, co bylo špatně. V monitorovacím výboru programu jsme společně se zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Severočeského sdružení obcí kritizovali způsob výběru projektů (naleznete v přiloženém dokumentu – poznámka redakce). Nelíbilo se nám znění pravidel pro výběr projektů. V srpnu 2007 jsme kritizovali třetí stupeň výběru projektů, který následně zpochybnila i Evropská komise, a pak byl změněn na dvoustupňový. Tehdy se proti mně v monitorovacím výboru postavili zástupci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstvo financí mlčelo.
ČESKÁ POZICE: Zkuste popsat, jak vypadal třístupňový systém výběru projektů?
VEČERKA: Nejprve projekty prošly administrativní kontrolou, ve druhé fázi je posuzovali hodnotitelé a ve třetím stupni výbor Regionální rady. Ve třetím stupni tak bylo možné výběr projektů zcela přehodnotit. V tom spočíval střet zájmů, protože politici byli jednak hodnotiteli, a zároveň reprezentovali kraj, jenž o dotaci žádal. To byla základní systémová chyba, která se při nastavení regionálního operačního programu stala. Vadilo mi, že konečné slovo měli politici. Chtěl jsem, aby tam bylo matematické hodnocení, z něhož by bylo od počátku jasné, že kdo získá určitý počet bodů, tak jeho projekt projde.
ČESKÁ POZICE: Co se stane, pokud nevznikne dohoda na zaplacení korekce?
VEČERKA: Pokud dojde k dohodě a ROP Severozápad bude fungovat dál, tak se budou vymáhat peníze pouze po těch, co něco zavinili. Ostatní, jejichž projekty byly certifikovány a zaplaceny, po nich nikdo nic chtít nemůže. Pokud se na zaplacení korekce shoda nenajde, existuje právní možnost, že se ROP Severozápad zruší od počátku, jako kdyby nikdy nebyl. Následně, čistě teoreticky, by příjemci dotací museli vrátit zhruba šest miliard korun, jež byly v programu vyplaceny.
„Byl jsem v menšině“
ČESKÁ POZICE: Jak kontroloval čerpání dotací monitorovací výbor ROP Severozápad?
VEČERKA: Dle evropských nařízení monitorovací výbor kontroluje pokrok operačního programu a schvaluje základní dokumenty. Ve výboru sedí zástupci Ústeckého a Karlovarského kraje a úředníci z ministerstva pro místní rozvoj, jež má na starosti národní orgán koordinace EU fondů, dále pak zástupci platebního a certifikačního orgánu z ministerstva financí, kvůli venkovu jsou tam i lidé z ministerstva zemědělství. Setkávali jsme se jednou za půl roku. Monitorovací výbor však nic zásadního nerozhodoval. Může tak akorát říci, že je něco špatně.
ČESKÁ POZICE: Jak reagoval monitorovací výbor na znepokojivé zprávy z médií, která informovala o manipulacích s eurodotacemi a provázanosti firem s lidmi z Regionální rady?
VEČERKA: V případě Chomutova, v němž se měl schvalovat integrovaný plán rozvoje města, se na mě dokonce někteří lidé osobně obrátili. Vysvětlili mi, že průšvih spočívá v tom, že by zakázku na rozvoj turistiky okolo Kamencového jezera u Chomutova měla získat konkrétní firma. V rámci integrovaného plánu rozvoje města Chomutov bylo přitom identifikováno několik projektů za zhruba miliardu korun, kterou měl městu proplatit ROP Severozápad. Vystoupil jsem proto na monitorovacím výboru, aby to takto nebylo přijato. Většina tvořená zástupci krajů mě však přehlasovala. Samotný fakt projednání na monitorovacím výboru však způsobil, že se integrovaný plán rozvoje Chomutova změnil.
Snažil jsem se ptát na věci, které se objevovaly v tisku, ale byl jsem v menšině. Připadal jsem si jako Don Quijote v boji s větrnými mlýny. Proti vám sedí hejtmani, krajští zastupitelé a lidé, kteří jsou zapojeni do politického systému dělení moci a výměny ekonomických stimulů, tedy peněz. Až do loňského srpna tam seděli lidé jako bývalá hejtmanka Jana Vaňhová z ČSSD a poslanec Jiří Šulc z ODS. Nedovedete si představit, jak to tam vypadalo.
ČESKÁ POZICE: Zkusíte mi to přiblížit?
„Něco jsem tam řekl a na příštím zasedání výboru Regionální rady padnul návrh na změnu jednacího řádu, aby mě mohli vyloučit“VEČERKA: O problémech, které zjistila Evropská komise, jsem se dozvěděl v prosinci 2011. Zabýval se jimi monitorovací výbor. Kritika se koncentrovala na čerpání Krajské zdravotní. Následně zavřeli ředitele Úřadu Regionální rady Petra Kušnierze. Tehdy jsem řekl: Pánové, ale pana Kušnierze někdo vybral. Jak se to mohlo stát? Bývalý ústecký hejtman Šulc vystoupil a řekl, že to bylo selhání jednotlivce a že se vloudila chybička. Následně jsem začal navštěvovat i výbor Regionální rady, přestože jsem neměl pravomoc něco ovlivnit.
Jednání výboru byla otevřená veřejnosti. Jeho členové se na mě dívali jako na zjevení. Řekl jsem jim, že jsem členem monitorovacího výboru a že poslouchám. Žasnul jsem, jak například zareagovali na dopis Evropské komise, v němž se uvádí, že Brusel nechce Krajskou zdravotní jako příjemce, protože je to nesolidní partner. Poslední suma, již schválil výbor Regionální rady, šla Krajské zdravotní ve výši, tuším, 80 milionů korun v květnu nebo červnu loňského roku. Něco jsem tam řekl a na příštím zasedání výboru Regionální rady padnul návrh na změnu jednacího řádu, aby mě mohli vyloučit.
ČESKÁ POZICE: Zaslechl jsem, že byl problém už jenom to, jak po zatčení ředitele Kušnierze zařídit, aby na jednání výboru neposílal svého asistenta?
VEČERKA: Na výboru se dlouho řešilo, že Kušnierz je sice ve vazbě, ale že přeci stále existuje presumpce neviny, a proč by ho tedy měli odvolávat z funkce ředitele Úřadu Regionální rady. Následně výbor pověřil funkcí ředitele Jiřího Červinku. Když už to s Kušnierzem bylo neobhajitelné, tak ho odvolali a vypsali výběrové řízení. Červinku, který je podle mě výborný úředník z Karlovarského kraje a perfektně by to zvládnul, tam nevzali. Místo toho za ředitele vybrali Pavla Markvarta z Chomutova (loni v srpnu ho zatkla policie kvůli machinacím s dotacemi spolu s náměstkem hejtmanky Vaňhové Pavlem Koudou — poznámka redakce). Šlo o aroganci moci. Někteří úředníci hráli s nimi, a pak za to šli i sedět.
Vrcholem jednání výboru byl oběd
ČESKÁ POZICE: Jak na korupci v ROP Severozápad reagovali lidé z ministerstev, kteří seděli v monitorovacím výboru?
VEČERKA: Většinou mlčeli. Když jsem navrhnul nějaké hlasování, tak se zdrželi nebo byli proti. Olze Letáčkové, předsedkyni Národního orgánu pro koordinaci na ministerstvu pro místní rozvoj, jsem poslal zápis, aby znala mé stanovisko k hodnocení projektů. Přišla mi od ní odpověď, že je velmi obtížné nahlížet současnou optikou na proces implementace a že je nutné brát v potaz fakt, že nastavení schválil audit shody. Nebylo možné reálně předpokládat, do jaké míry dojde ke zneužití systému.
ČESKÁ POZICE: Když jsem zjišťoval, co bylo na jednání monitorovacího výboru nejdůležitější, opakovaně jsem od některých jeho členů slyšel, že vrcholem byl oběd. Bylo tomu skutečně tak?
„Ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí se zpravidla vyjadřovaly k prkotinám“VEČERKA: Ano, bylo tomu tak. Úředníci před jednáním pregnantně připravili papíry, všechny věci šly dle jednacího řádu a včas, ale byly tam pouze body, jež předtím odsouhlasil výbor Regionální rady, tedy politici. Na monitorovacím výboru občas někdo vstal a něco řekl, ale materiály již před jednáním prošly připomínkovým řízením. V nich se ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí zpravidla vyjadřovaly k prkotinám. Úředníci ministerstev byli na jednání monitorovacího výboru formálně zastoupeni na úrovni vrchních ředitelů a náměstků. Jenže v praxi tam za sebe posílali náhradníky z řad úřednictva o dvě kategorie pod nimi. Ti přijeli na jednání s papírem, že zastupují například Václava Štrasera, ředitele Auditního orgánu ministerstva financí. Tito řadoví referenti pak na jednání mlčeli, pak se najedli a odjeli.
ČESKÁ POZICE: Kolik peněz mají členové za sezení v monitorovacím výboru?
VEČERKA: Členové vykonávají tuto práci zadarmo. Pro zástupce neziskových organizací je to náklad navíc. Musíte se na jednání nějak dopravit a uvolnit se z práce. Pro úředníky je to součást jejich povolání. Žádal jsem mimo jiné, aby pro zástupce neziskovek existovala možnost, že jim budou náklady hrazeny. To samozřejmě neprošlo.
ČESKÁ POZICE: Řešili jste na monitorovacím výboru nedostatečnou nezávislost auditorů, kteří měli kontrolovat využívání dotací?
VEČERKA: Auditoři byli zaměstnanci Úřadu Regionální rady a podléhali jeho řediteli. Problém byl v tom, že ho zároveň měli kontrolovat. To nám Evropská komise vyčetla a následně se systém změnil. Jedním z nápravných opatření bylo, že všichni auditoři jsou dnes zaměstnanci ministerstva financí. I když auditoři na Úřadu Regionální rady stále sedí, ředitel Úřadu je nemůže odvolat.
Netušili jsme, že tu budete tolik krást
ČESKÁ POZICE: Kdy se objevila kritika auditního systému?
VEČERKA: O tomto problému jsem v obecné rovině věděl, ale konkrétní kritiku jsem zaznamenal až od Evropské komise loni. Zmíněný systém však prošel auditem shody, kde se k němu vyjadřovala ministerstva i Brusel. Neměl jsem tedy co kritizovat. Když se pak Evropská komise ozvala, tak i já jsem řekl, že kritizují něco, co sami v roce 2007 schválili. V tomto smyslu leží odpovědnost i na EU. Hovořil jsem o tom i se zástupcem Evropské komise Christosem Gogosem, jenž mi řekl: ,No jo, ale my jsme nečekali, že tu budete tolik krást.‘
ČESKÁ POZICE: Před dvěma týdny se objevila iniciativa, aby 65 procent dotací směřovalo do menších měst a obcí. V čem by to podle vás bylo lepší?
„V současnosti končí 92 procent peněz z Programu na obnovu venkova u zemědělských subjektů“VEČERKA: Jsem coby místopředseda Spolku pro obnovu venkova jedním z organizátorů této akce. Dalšími jsou Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí. Nejde o to, že by se 65 procent prostředků mělo rozdělovat přes obecní rozpočty. Na venkově žije 65 procent obyvatel — 65 procent našich obyvatel by žádalo o 65 procent peněz z EU. V současnosti končí 92 procent peněz z Programu na obnovu venkova u zemědělských subjektů a pouze zbytek je určen pro menší obce a další subjekty na venkově.
ČESKÁ POZICE: Kdo by měl podle vás rozdělovat tyto peníze?
VEČERKA: Evropská komise v pozičním dokumentu uvedla podmínky pro budoucí operační programy EU a jejich rozdělení. Požadujeme, aby byl celý systém více nárokový. To znamená: když někdo splní kritéria, tak má peníze dostat. Systém by se měl především zjednodušit, aby to bylo pro obce snazší než dnes. Existují například místní akční skupiny — sdružení obcí, firem a neziskových organizací, jež se řídí principem, dle nějž nikdo nesmí mít většinu. Tyto skupiny si zpracovávají plány rozvoje území komunitním způsobem. Na plnění své strategie mohou v současnosti použít peníze z Programu rozvoje venkova. Chceme, aby v budoucnu přibyly i další operační programy, které by zahrnovaly podobnou možnost.
ČESKÁ POZICE: Jak zajistit, aby se v tomto systému dotace nerozkradly?
VEČERKA: V systému místních akčních skupin si všichni vidí do karet. Je to založené na vnitřní kontrole.
Je to politikum
ČESKÁ POZICE: Co když se na nějaké machinaci dohodnou všichni zástupci místní akční skupiny?
VEČERKA: Samozřejmě, že i takové případy v minulosti nastaly. Proto je nutné pro místní akční skupiny zavést standardy a stanovit certifikační povinnost. Musí tam být kontrola a audit jako u operačních programů. Nejdůležitější na tom je to, že v místních akčních skupinách nerozhodují politici. Státní správa ve skupinách nesmí mít vyšší než 49procentní podíl hlasu.
ČESKÁ POZICE: Zvládnou vůbec místní akční skupiny absorbovat projekty v hodnotě miliard korun?
„Tím, že se peníze neustále cpou do měst, se mezi městy a venkovem rozevírají nůžky“VEČERKA: V současném období distribuují prostřednictvím metody LEADER (základní principy této metody spočívají v partnerství veřejných a soukromých subjektů a ve faktu, že o budoucnosti regionu rozhodují lidé žijící a pracující na jeho území – poznámka redakce) zhruba pět miliard korun. Zvládají menší projekty. Nejsou schopny realizovat obří infrastrukturní projekty typu dálnice, rozvody plynu či veliké čističky. Jsou ale schopny zvládnout projekty například do patnácti milionů korun, které malé obce potřebují. Tím, že se peníze neustále cpou do měst, se mezi městy a venkovem rozevírají nůžky. Proto chceme peníze rozdělit na více projektů menšího rozsahu. Nešlo by o vytvoření nové implementační struktury. Nechceme, aby se priority pro venkov určovaly na ministerstvech.
ČESKÁ POZICE: Co říkáte na to, že Petr Nečas označil akci za pokus o zviditelňování hnutí Starostů a nezávislých (STAN)?
VEČERKA: Je to politikum. Někdo to zvednout musí. STAN se tím zabývá proto, že mají ke starostům nejblíže. Logika je taková, že 65 procent lidí žije v Česku na venkově, a tudíž by k nim mělo směřovat i 65 procent dotací.
Situaci v ROP Severozápad jsme se věnovali také v těchto článcích:
