Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) kritizuje nový občanský zákoník dlouhodobě. Coby advokát a akademik se proti němu hlasitě vymezoval už před 1. lednem 2014, kdy se začalo podle kodexu postupovat. Loni si tak, ještě jako první náměstek své předchůdkyně Heleny Válkové (ANO), vytkl jako jeden ze základních cílů v kodexu co možná nejrychleji změnit pasáže, jež považoval spolu se svými spolupracovníky za chybné.
Změny Pelikánovi nedávno odsouhlasila vláda. Podobný krok následně učiní i Sněmovna, alespoň to vyplývá z vyjádření řady poslanců-právních expertů, které LN sesbíraly. |
Posuny by byly tak rozsáhlé, že by jeden ze základních zákonů v zemi po několika měsících fungování prakticky „rozkopaly“. Proti této snaze se však vymezila většina expertů, a tak budoucí ministr začal ze svých rozsáhlých plánů – minimálně pokud jde o rychlost jejich provedení – pomalu ustupovat.
Nyní se tak snaží do Sbírky zákonů protlačit jen drobnou novelu o pár bodech (viz box níže), v jádru připravenou už loni na podzim, ještě za ministrování Válkové. Změny Pelikánovi nedávno odsouhlasila vláda. Podobný krok následně učiní i Sněmovna, alespoň to vyplývá z vyjádření řady poslanců-právních expertů, které LN sesbíraly.
„Tato novela by určitě měla být schválena. Jedná se o řešení některých technických nedostatků nového občanského zákoníku a není žádný důvod s tímto dále otálet,“ říká například poslanec Jan Chvojka (ČSSD). Předpokládá, že novelu podpoří celý poslanecký klub sociální demokracie. Za klub ANO to podobně vidí poslankyně Helena Válková, podle níž rovněž jde o potřebné změny. „Byly většinově připraveny již v době, kdy jsem vedla resort, tedy před více než půlrokem, takže nechápu, proč jsou předkládány až teď,“ diví se Válková.
Hlasy i od komunistů?
Pelikán, kterého zdrželo například řešení různých připomínek, tak nejspíše posbírá dostatek hlasů. Na jeho stranu by se mohli postavit i komunisté. „Změny občanského práva považuji za nezbytné. V tento moment je třeba se více seznámit s vládním návrhem a vytvořit prostor nad diskusí, která by umožnila o nich hovořit, ale i o dalších změnách, které vládní návrh neobsahuje,“ říká poslanec Stanislav Grospič (KSČM).
„Postoj neotvírání nového občanského zákoníku a odmítání snah o jeho rychlou a zbytečnou novelizaci máme v ODS dlouhodobě vydiskutovaný a držíme ho společně,“ říká poslanec Marek Benda |
Naopak nejzáporněji se ke změnám staví ODS. „Postoj neotvírání nového občanského zákoníku a odmítání snah o jeho rychlou a zbytečnou novelizaci máme v ODS dlouhodobě vydiskutovaný a držíme ho společně,“ říká poslanec Marek Benda. Podobný názor zastává i TOP 09, a to ústy poslance Martina Plíška: „Nejsem příznivec rychlých a unáhlených změn občanského zákoníku. Žádná z navrhovaných změn není nezbytná a předkládaná novela ministerstvo spravedlnosti více než rok zdržela od práce na chybějících a potřebných zákonech.“
LN oslovily i další strany zastoupené ve sněmovně, na dotazy však nereagovaly. I tak je pravděpodobné, že by změny zákoníku měly dolní komorou parlamentu bezpečně projít. Ministrovi však situaci komplikuje její současná paralýza, stejně jako „podráždění“, které vůči němu pociťují členové ústavně-právního výboru, a to kvůli jeho opakovaným absencím na jednáních. „Účinnost novely se předpokládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2015 dnem 1. července 2016,“ říká Adriana Kocmanová z tiskového odboru ministerstva.
Nikdo však nedokáže odhadnout, co se s kodexem ještě stane. Pelikán už dříve v rozhovoru pro LN uvedl, že novelu nechce ve sněmovně rozšiřovat, ale obává se poslaneckých návrhů: „Předpokládám ale, že to úplně ,neuhrajeme‘ a neuchráníme ji před jakýmkoliv rozšířením. Půjde zejména o to, aby se jednalo jen o změny, které do systému zapadnou a nebudou v něm dělat neplechu.“
Jak se příští rok může změnit občanský zákoník1. Úprava předpokladů pro zaměstnávání osob starších patnácti let s cílem umožnit nezletilým zřízení pracovněprávního vztahu již po dovršení 15 let, avšak se dnem nástupu nejdříve po ukončení povinné školní docházky. Důvodem je i odstranění nejistoty na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců způsobené možností zákonných zástupců pracovněprávní vztah před dovršením šestnácti let zaměstnance ukončit. 2. Úprava podmínek pro rozhodování o omezení svéprávnosti fyzických osob. Prodloužení doby, na niž lze svéprávnost nejdéle omezit, ze tří na pět let. Napříště tak bude možné lépe zohlednit odlišné potřeby osob, jejichž celková situace odůvodňující dané opatření je spíše nevratná, a nebudou tak vystaveny častému opakovanému přezkumu. Prodloužení doby, po jejímž uplynutí se osoby, které byly dříve omezeny nebo zbaveny způsobilosti k právním úkonům, stanou automaticky plně svéprávnými, aby byl v zájmu takto dříve omezených osob vytvořen dostatečný časový prostor pro přezkum jejich případu. 3. Vyjasnění pochybností ohledně patologicko-anatomických pitev, které jsou způsobeny nesouladem mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách. Mělo by být zřejmé, že i tyto pitvy lze za stanovených podmínek provádět i bez souhlasu zemřelého. 4. Zrušení požadavku na sepsání plné moci ve formě veřejné listiny ve všech případech, kdy zákon požaduje pro samotné právní jednání formu veřejné listiny, aby byl ulehčen právní styk a nevznikaly při něm osobám další náklady. 5. Odstranění pochybnosti o tom, že nabývá-li manžel za trvání manželství obchodní podíl v obchodní korporaci způsobem nezakládajícím jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu. 6. Odstranění pochybnosti o tom, že povinnost rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením konkurzu, nikoli zjištěním úpadku. 7. Usnadnění pořizování závěti osobám nevidomým a osobám se smyslovým postižením, které nemohou číst a psát v případě závěti pořízené formou veřejné listiny. 8. Zavedení evidence svěřenských fondů. 9. Zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků vzniklých před účinností zákoníku. 10. Vypuštění pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“. Jejich užití skýtá podklad pro možné narušení autonomie odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve vnitřních záležitostech a může odporovat závazkům České republiky z mezinárodních smluv.
|
