O očistě se v ODS hovořilo od jejího památného kongresu 2010. Dohody zákulisních hráčů, které do té doby většinou spolehlivě určily, kdo usedne ve vedení strany, se tehdy v hotelu Clarion rozsypaly – místo plánovaných Davida Vodrážky a Martina Kuby ve vedení usedli Miroslava Němcová, Alexandr Vondra nebo Jiří Pospíšil.
Celý proces však postavilo na hlavu vládní fungování ODS. Spolupráce s kmotrovským projektem Věci veřejné, aféry místopředsedů Vondry a Pavla Drobila, a na podzim 2011 vnitrostranická demonstrace cynismu Petra Nečase. Ten nejprve čistě kvůli změně poměrů ve středočeském regionu ODS vyměnil ministra zemědělství Ivana Fuksu Petrem Bendlem (a jeho pravá ruka Jana Nagyová pak na středočeském sněmu mocně lobbovala, aby se Bendl stal i šéfem regionu), a následně na ministerstvo průmyslu dosadil Kubu, kterého se jen o rok dříve štítil a ve vedení strany s ním veřejně odmítal spolupracovat. Nešlo se ubránit dojmu, že tehdejšímu premiérovi a šéfovi ODS šlo jen o vnitrostranické vyvažování, kdy si potřeboval naklonit jihočeský region.
Podzim 2013 přináší další podobný pokus – který ovšem není explicitně vyhlášený a ke kterému se vedení strany nemůže veřejně hlásit. Ať už proto, že by očitý vnitřní boj stranu před volbami poškodil, nebo proto, že nelze dost dobře hlásat očistu od zákulisních hráčů, dokud má strana ve vedení Kubu a Tomáše Chalupu, kteří pro řadu straníků ztělesňují staré pořádky.
Němcová vystrkuje drápky
Situace je nyní taková, že v postnečasovském období by měl být nejsilnější figurou ve vedení právě Kuba. Ovšem některá klíčová rozhodnutí ukazují, že Němcová, podporovaná třeba Janem Zahradilem nebo pražským exprimátorem Bohuslavem Svobodou, nemá ve straně až natolik slabou pozici, jak se obecně počítalo, když se stala kandidátkou ODS na premiérku a následně i volební lídryní.
Miroslava Němcová nemá v ODS natolik slabou pozici, jak se obecně počítalo, když se stala kandidátkou strany na premiérku a následně i volební lídryní
Šikovným vyčkáváním se Němcové podařilo zamezit tomu, aby Kuba kandidoval v Praze nebo ve středních Čechách – a úřadující předseda musí vést kandidátku u sebe doma. V jižních Čechách má přitom ODS vedená Kubou dlouhodobě tragické volební výsledky. Kubovi vnistrostraničtí odpůrci se neskrývaně těší na to, že v jižních Čechách utrpí ODS debakl a že samotný šéf regionu by mohl být vykroužkován mimo volitelné pozice.
Zároveň se Němcové podařilo prosadit pražskou kandidátku bez Tomáše Chalupy. Nejvýznamnější Kubův spojenec ve vedení ODS na pražském sněmu zkoušel protlačit svůj návrh kandidátky, kde místo Svobody figuroval právě on. Ovšem mezi svými pražskými kolegy utrpěl Chalupa drtivou porážku. Pražská ODS poslala do voleb kandidátku vedenou trojicí Němcová – Svoboda – Jana Černochová, za nimiž jsou seřazení dosud spíše nepříliš známí, ale za to opakovaně úspěšní komunální politici.
Podobný proces zažila strana i při sestavování dalších kandidátek – například v Ústeckém kraji, na Liberecku nebo na Zlínsku. Mnozí občanští demokraté to chápou tak, že se v ODS organicky odehrává zcela zásadní přerod. Jenže jeho úspěch závisí na volbách. ODS má historicky nejnižší preference za dobu své existence, vedle průzkumů veřejného mínění jí to potvrzují i průzkumy, které si strana zadávala sama.
Bitva o kampaň
Souboj Němcové s Kubou se naplno projevil například při takovém zásadním rozhodnutí, jako je volba strategie kampaně. Dlouholetý dodavatel kampaní ODS, firma Konektor, představila koncept, který byl vizuálně silně postavený na Němcové a nesl heslo: „Mirka naše premiérka“. Kubovi se nelíbil, a prosadil ve vedení ve spolupráci s Chalupou jiného dodavatele, firmu Proximity Prague, jejíž produkty jsou nyní hodně vidět díky „twitterové“ části kampaně.
Kubovi se nemůže líbit, že by před blížícím se kongresem byla nejvýraznější mediální tváří strany jeho největší vnitrostranická konkurentka Němcová
Nicméně Konektor se dohodl s Němcovou a Svobodou, a bude pro ODS dělat kampaň alespoň v Praze. Podle informací ČESKÉ POZICE už měl s Němcovou o tomto kroku hovořit i Kuba, a volební lídryni rozhodně nechválil. Úřadujícímu předsedovi se logicky nemůže líbit, že by před blížícím se kongresem byla nejvýraznější mediální tváří strany jeho největší vnitrostranická konkurentka.
Ti občanští demokraté, kteří podporují Němcovou, zase podezírají dvojici Kuba – Chalupa, že jim ani o příliš dobrý volební výsledek nejde. Při naplnění katastrofických scénářů bude možné hrát kartu, že ODS vedená do voleb Němcovou neuspěla, a proto je třeba obrátit kurz. Vzhledem k vnitrostranickému zázemí Kuby i Chalupy panuje ve straně obava, že by znovu získávali navrch letití zákulisní hybatelé. Oba muži se navíc netají ambicí přitáhnout zpátky ke straně exprezidenta Václava Klause – což není nápad, který by byl v ODS přijímán zrovna s nadšením.
Co se prezidentů týče, dualita ve vedení se ostatně celkem zřetelně projevuje i zde. Kromě postoje ke Klausovi jde i o postoj k současné hlavě státu, Miloši Zemanovi. Zatímco Němcové se nepříčí vůči jeho autokratickým tendencím volit celkem razantní rétoriku, Kuba upřednostňuje smířlivější postup, a klidně zajede do Lán zúčastnit se dýchánků poradců prezidentské strany SPOZ. Jde opět o střet dvou odlišných politických kultur – zatímco Němcové a jejím přívržencům chování Zemana vadí, Kuba spíše stojí o lepší vztahy s prezidentem (nejpřirozenějším politickým spojencem jeho guru Klause) a jeho okolím, snad s nadějí na to, že by se v budoucnu mohly nějak vyplatit. ODS proto nemůže zaujmout jednoznačný postoj ani k natolik zásadnímu tématu, jako je svévole prezidenta pohybujícího se na hraně Ústavy.
Kde má Kuba navrch
Jak už bylo řečeno, Kubovou pozici před podzimním kongresem může značně otřást volební výsledek v jižních Čechách. Přívrženci Němcové také doufají, že pražská ODS udělá výrazně lepší výsledek než jiné regiony, aby bylo možné zdůraznit, že Němcová volebně uspěla.
O budoucím směřování ODS letos více než kdy jindy rozhodnou voliči
Jenže ani to jí nemusí stačit. V rozhovorech s občanskými demokraty lze zaznamenat poměrně častou obavu, že Němcová okolo sebe nemá tým, který by jí dokázal pro úspěch na kongresu připravit podmínky. Místopředsedkyně strany k sobě mnoho lidí nepouští, jenže spoléhat se jen na schopnosti exposlankyně Kateřiny Dostálové není ve straně obecně vnímáno jako příliš prozíravá strategie. Co se zvládání vnitrostranických obchodů a neveřejných dohod týče, má před ní Kuba nedozírný náskok založený na mnohaleté praxi.
Odhadovat, jak tento ještě nevyhřezlý souboj dopadne, si teď netroufne nikdo. O budoucím směřování ODS letos více než kdy jindy rozhodnou voliči.
Na textu spolupracoval Martin Shabu
