Občanská demokratická strana (ODS) letos slaví 20. výročí vzniku. Byla založena 20. dubna 1991 na sjezdu v Olomouci, jejím předsedou se tehdy stal současný český prezident Václav Klaus. V čele ODS zůstal až do roku 2002, kdy ho ve funkci předsedy strany vystřídal Mirek Topolánek. Od června 2010 je v čele současný premiér Petr Nečas.
ODS během dvou desetiletí let prošla několika krizemi a ani její současný stav není dle mnoha lidí uspokojivý. Snad nejtvrdší kritika současné politiky ODS zazněla od jejího významného člena v devadesátých letech Miroslava Macka: „Člověk by měl slavit jen tehdy, když je k oslavě důvod, a já při pohledu na současnou rozplizlou politiku ODS rozhodně žádný nevidím.“ Kvůli nesouhlasu s politikou ODS přestal být jejím oficiálním členem v prosinci 2008 i Václav Klaus. Dle 73,6 procenta vrcholných manažerů oslovených v anketě ČESKÉ POZICE by však ODS neprospělo, kdyby se znovu stal jejím předsedou.
Jak píše tento respondent: „Václav Klaus je jedním z našich nejvýraznějších politiků nové éry. Má velké charisma a jasnou představu o světě. Z tohoto hlediska by bylo pro ODS přínosem, kdyby se vrátil do jejího čela. V žádném případě by to však nebyl přínos pro Česko, kdyby následně ODS s ním v čele vyhrála volby.
Uvedená jasná Klausova představa o světě totiž představuje pouze jeho osobní názory, přičemž v důsledku zahleděnosti do vlastní osoby není schopný akceptovat jakákoli jiná stanoviska a argumenty, byť reálně podložené.Václav Klaus chce za každou cenu sledovat vlastní směr, protože se domnívá, že je jediný správný. To by se mohlo nepříznivě projevit na domácí i zahraniční politice České republiky.
Existuje několik událostí z nedávné minulosti, kdy směr Václava Klause byl pro Česko spíš zátěží než přínosem. Například slavná-neslavná kuponová privatizace nebo aktuální politická (ne)kultura českých politiků. Ta má původ na začátku vývoje naší politiky po sametové revoluci.“
Dle následujícího vrcholného manažera by byl návrat Václav Klaus do čela ODS pro tuto stranu jednoznačně přínosem: „Odchodem Václava Klause ztratila ODS jasné vize, směřování a cíle. Bez něho postrádá silného vůdce. Proto podporuji jeho návrat do funkce předsedy této strany.“
V těchto dvou záporných odpovědích však zaznívá, že angažmá Václava Klause v ODS už skončilo:
„Václav Klaus udělal pro ODS mnoho dobrého. Už je však za zenitem, přestože si to nechce připustit.“
„Už to má za sebou.“
Další respondent se nedokáže rozhodnout kladně ani záporně: „Prezidenta Klause si sice vážím, ale ODS by víc prospěly mladé tváře, a nikoli politici, kteří jsou na scéně víc než 20 let. Takovým politikem však není například Petr Nečas, Ivan Langer nebo Petr Tluchoř. ODS potřebuje nové ,pušky‘, které si však nevychovala. Proto bude nadále stagnovat a pokus Václava Klause vrátit se do jejího čela se pravděpodobně uskuteční.“
Další tři záporné odpovědi se také zastávají nových tváří v ODS:
„Pokud se chce ODS vrátit na výsluní a dobýt zpět ztracené pozice, musí najít nové a důvěryhodné představitele.“
„Václav Klaus byl a je výraznou politickou osobností. Jeho cit vystihnout, co je politicky důležité, a schopnost, s níž v devadesátých letech přesvědčoval voliče, jsou obdivuhodné. Jsem zvědavý na jeho politické aktivity po ukončení druhého prezidentského období.
Ať už se rozhodne pro cokoli, určitě bude zajímavé ho sledovat a naslouchat tomu, co říká. V žádném případě by se však neměl vracet do čela ODS. Její šance spočívá v novém lídrovi s politickou intuicí, schopností přinést vizi a získat pro ni voliče.“
„ODS by určitě prospěl schopný vůdce, který by ji sjednotil a stanovil jí nejen rozumný, ale i opravdu pravicový kurz politiky – a především donutil její členy se jej držet. Zatím každý pádluje jiným směrem a loď pluje spíš dozadu. Pokud se to nestane, bude brzy nejsilnější pravicovou stranou TOP 09, která takového lídra má, byť nikoli v oficiální roli kapitána.“
Tyto dvě odpovědi jsou sice kladné, ale vůči Václavu Klausovi značně kritické:
„Navzdory všem výhradám k osobnosti VK (,velkého kormidelníka‘) bude každá změna ve vedení ODS pouze změnou k lepšímu. A po jeho ,výkonu‘ v Chile si musejí všichni ,kmotři‘ v ODS uvědomit, kdo je králem. Nedovedu si představit, že by se objevil protikandidát, pokud by VK kandidoval na předsedu ODS.“
„Václav Klaus by se měl vrátit do čela ODS a okamžitě poté ji rozpustit a zrušit. Sám by pak měl hned abdikovat na úřad prezidenta. Byl by to asi nejlepší dar občanům této země k 20. výročí ODS.
Václav Klaus i ODS toho udělali za 20 let pro občany až příliš. Nevadí mi příliš, že politici ODS jsou většinou nedůvěryhodní, zkorumpovaní a provázejí je různé tunely a další skandály, ale že jejich činy dostávají v zahraničí i nepolitickou část národa na úroveň lumpů a zlodějů.“
Kritika ODS a Václav Klause od těchto čtyř vrcholných manažerů je ještě nekompromisnější:
„Pokud Václav Klaus pozoruje, co se stalo se stranou, kterou založil, mohl by se do jejího čela vrátit jedině s cílem ji pohřbít. Pokud ODS pozoruje, co se stalo s Václavem Klausem od té doby, co ji založil, pak se snad raději pohřbí sama.“
„ODS už nic nepomůže.“
„ODS navzdory upřímnému úsilí několika věrných již nelze resuscitovat. A po tomto vládnutí-nevládnutí ji neresuscituje ani Václav Klaus.“
„Závěrečné roky prezidentského mandátu Václava Klause začínají připomínat závěrečné roky prezidentování Václava Havla. Václav Klaus stejně jako Václav Havel během nich ztrácí smysl pro eleganci, státnost a nadhled. Zabředává do dílčích kauz, začíná zvýhodňovat své blízké a stává se vlastní karikaturou. Václav Klaus už nemá co dát ani Česku, ani ODS. A jeho umíněné lpění na vlastních principech, byť třeba racionální, začíná působit senilně.
Česko i ODS potřebují novou krev. Protože však není na obzoru nebo nepřináší nové způsoby, jsou prověřené staré tváře neustále recyklované, dokud na ně něco ,nepraskne‘. Nejlepší by bylo, kdyby se Václav Klaus vrátil do ODS, Miloš Zeman do ČSSD, Miroslav Kalousek do KDU-ČSL, a společně s Miroslavem Grebeníčkem z KSČM tyto strany navěky pohřbili.“
Optimismus nevzbuzuje ani tato záporná odpověď: „Se vší úctou k prezidentu Klausovi by pro něho i naši zemi bylo lepší, kdyby odešel na zasloužený odpočinek. Tím se časem zapomene na jeho různé kontroverzní činy a nahořklé vzpomínky nahradí to, že udělal i dost dobrého.
Dokud je však jedním z hlavních představitelů moci, nelze zavírat oči nad tím, že je bohužel jedním ze strůjců účelového politikaření. To i kvůli jejich zbytnělým osobním ambicím dospělo až do současného, děsivě amorálního marasmu, v němž se naše politická reprezentace nachází.
ODS by prospělo totéž, co jejímu letitému rivalovi ČSSD – sebereflexe a ochota k nápravě. Už dávno není podstatné, kdo v jejím čele pronáší různá rádoby moudra.“
