To už tady bylo, a ne jednou. Partnerství veřejného a soukromého sektoru opět na scéně. Ministerstvo dopravy vydalo tiskovou zprávu informující o tom, že ministr Pavel Dobeš jednal v úterý 7. února na pracovní návštěvě ve Francii se zástupci společnosti Egis o problematice projektů veřejného a soukromého partnerství (PPP – Public Private Partnership) a jejich možnosti využití v České republice. Egis je dle ministerstva dopravy francouzským „lídrem v oblasti inženýrství a výstavby infrastruktury“.
„Jako pilotní projekt byla diskutována možnost PPP při výstavbě části D3, která má spojit Prahu s Českými Budějovicemi. Zástupci Egis poskytli ministrovi dopravy Pavlu Dobešovi své nejlepší zkušenosti na základě svých desetiletých zkušeností s PPP projekty v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury,“ píše se dále v tiskové zprávě.
Ministr Dobeš zřejmě nečetl závěry auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Jinak by se do akce PPP na D3, která má vést z Prahy přes České Budějovice až k česko-rakouské hranici, snad raději nepouštěl a ve Francii by probíral jiná témata.
NKÚ kontroloval „poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na pořízení dálnice D3, včetně projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru“, a to v období od roku 2006 do září 2010. Jen ve stručnosti k závěrům NKÚ, které byly zveřejněny v loňském roce.
- Příprava výstavby dálnice D3 trvá více než dvacet let.
- Ministerstvo dopravy předpokládalo, že výstavbu části dálnice D3 v Jihočeském kraji, bude financovat formou projektu PPP. Několikrát však změnilo věcný obsah návrhu projektu PPP.
- Příprava projektu PPP probíhala od roku 2003 bez podstatného výsledku a kontrolované osoby na ni vynaložily nejméně 120 milionů korun. Přesnou částku nelze z příslušných evidencí zjistit.
- Ministerstvo dopravy často měnilo i řídící a poradenské orgány pro přípravu projektu PPP a neprokázalo výhodnost realizace formou projektu PPP.
Výtky, které NKÚ k přípravě D3 vyslovilo, rozhodně nejdou na vrub Pavla Dobeše. PPP na dálnici D3 je letitým evergreenem, a přiznejme, že ne zrovna laciným. Pavel Dobeš by se mohl také poučit ze „skvělých“ výsledků i jiných zpackaných PPP projektů, které se měly na celostátní úrovni uskutečnit, leč nikdy neuskuteční. Jen namátkou: odstoupení od smlouvy a poradenské služby v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích vyšlo na 187 milionů, zrušení smlouvy s firmou Housing & Construction Holding, která měla stavět D47, přišlo na 626 milionů korun. A náklady na právníky a poradce, kteří se podíleli na přípravě dalších PPP projektů, ani nepočítáme.
Ministr Pavel Dobeš je jedním z mála optimistů, kteří ještě věří, že v českých podmínkách lze na celostátní úrovni dotáhnout nějaký PPP projekt do zdárného konce. Dosavadní praxe však ukazuje, že jen vyhazujeme peníze za metodu pokus – omyl.
