V archivu jsme objevili fotografii z května 2010. Tehdy osoba Jiřího Paroubka spolehlivě polarizovala veřejnost, jestliže tomu dnes tak není, možná bychom se mohli rozpomenout na dobovou atmosféru.
Sežeru vás všechny, tak nějak se jevil kukuč Jiřího Paroubka až do parlamentních voleb v roce 2010. Neznámý autor to vtělil i do graffiti, které jsme tou dobou vyfotografovali. Po oznámení výsledků, v nichž jeho ČSSD sice vyhrála, ale na sestavení vlády s premiérem Paroubkem to nestačilo, se otesánkovský výraz stále hladového vítěze změnil v schlíplý pohled dřevěné loutky, jež dostala nabančeno motyčkou od chrabré babičky, jak se praví v oné poučné pohádce.
Graffiti z pražského Těšnova pochází z období, kdy byl Jiří Paroubek v kurzu, průzkumy ukazovaly spolehlivý náskok před konkurenty a tehdejší šéf nejsilnější opoziční strany se chystal slupnout sousto nejlákavější – moc a vládu v zemi. Potom by už ani nemusel dodávat onu Otesánkovu průpovídku „Jedl jsem – snědl jsem... a tebe taky sním“.
Mohl tehdy začít třeba Janem Kubicem, slupnul by i jeho legendami opředenou zprávu, jež zřejmě Paroubkovi překazila hostinu již v roce 2006, navázal by Íčkem, novinářskými šmoky a ve jménu sociálního smíru by posléze pokračoval dalšími chody. Kdo ví. Kdo si nepamatuje všechny ty sliby, jejich nesmířlivou dikci a formu, sebejistotu muže, který je favoritem, to vše mu připomene těšnovské graffiti.
Pohádka pokračuje
Současní Otesánkové pomalu dojídají, co zbylo k dispozici, ale šance dostat se alespoň ke kostem s trochou masa se pro Jiřího Paroubka mírně vylepšuje
Osud tomu chtěl jinak a ona spásná babička s motyčkou – v podobě volební výhry rovnající se prohře ČSSD – Otesánka zastavila a vyměnila ho za několik jiných, kteří se tak nějak samoregulačně požírají navzájem. Navíc jde již od pohledu o jedlíky menšího kalibru, protože se o moc v zemi musejí dělit a zdrojů, jak se s oblibou říká, ubývá.
Paroubkovo menu se změnilo na obyčejné poslanecké knedlíky, což zavání problémy. Otesánek na dietě je nevrlý a znechucený nevábnou drobotinou, jež má uspokojit jeho apetit, snad i hubne.
Lidé jsou však nepoučitelní. Současní Otesánkové pomalu dojídají, co zbylo k dispozici, ale šance dostat se alespoň ke kostem s trochou masa se pro Jiřího Paroubka mírně vylepšuje. Ambiciózním projektem Národní socialisté – levice 21. století (LEV 21) má v úmyslu reformovat (tentokrát národní) socialismus k obrazu svému. Je stále zklamaný a rozzlobený, že mu někdejší přátelé z ČSSD nedali, nač měl chuť a ještě se odchýlili od svého (jeho) politického programu. Zhrzený exšéf se domníval, že jsou ještě hladovější než on.
S novou národněsocialistickou stranou, avšak pořád se stejným Paroubkem jsme nyní svědky pokračování pohádky. Kde to skončí?
Stejně jako graffiti Paroubka-Otesánka, ani tento text není nový. Vznikl právě před rokem, kdy bylo už jasné, že Jiří Paroubek připravuje nový politický projekt. Loni v červenci se nám však zdálo, že tyto řádky stále postrádají pointu. Nyní se pomalu rýsuje. Zatím mu na vějičku podle průzkumů skáče kolem třech procent voličů, což by na opravdu pořádnou baštu nestačilo, ale nevolnost veřejnosti vzhledem k politickým poměrům může docela dobře vést až k amnézii. V nastávajících krajských volbách LP 2012 a hlavně v těch parlamentních nejpozději v roce 2014 se rozhodne, jak velkou porci si Jiří Paroubek naloží.
