Termín „nová vize“, s jakým Hospodářské noviny v pondělí 28. května představily práci poradní skupiny ministra průmyslu pod vedením Václava Pačesa, se zvrátil v prezentování koncepce tradicionalistických ministerských energetiků. Říkat tomu vize je troufalost.
Od vize se očekávají inovace, popostrkující obor kupředu. Ne jen využívání postupů z poloviny minulého století. A ne jen opakování cíle o padesátiprocentním podílu jaderné energie od roku 2030, který už dávno předtím vyslovil ministr Martin Kuba. Rovněž zatracování obnovitelných zdrojů energie není žádný koncepční objev, ale opakování záměrů, které už týdny prezentuje předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Komise k přitakávání
Od speciálně ustavené komise by člověk čekal spíš analýzu takovýchto výroků, posouzení kladů a záporů tak striktních rozhodnutí učiněných „od stolu“, variantní pohled na věc. Ne jenom pouhé přitakání politickým a úřednickým autoritám.
Studie společnosti McKinsey v roce 2008 doporučila Česku jako ekonomicky nejvýhodnější ten nejrozmanitější energetický mix, jakého lze dosáhnoutSama studie má být až do konce srpna tajná, třeba se v ní nakonec přeci jen něco rozumného dočteme. To, co předem prezentuje akademik Pačes, však nevzbuzuje naděje, že to nebude jen další promarněná příležitost podívat se otevřeně na skutečně bolavé problémy naší energetiky.
Podnětná studie společnosti McKinsey v roce 2008 doporučila Česku jako ekonomicky nejvýhodnější ten nejrozmanitější energetický mix, jakého lze dosáhnout. To, v čem Pačesova skupina přitakává ministrovi a Vitáskové, je však pravý opak.
Edvard Sequens ze sdružení Calla, člen původní vládní Pačesovy Nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb ČR, která skládala účty premiérovi Mirku Topolánkovi, je čerstvě publikovanými Pačesovými výsledky znepokojen. Tvrdí, že doporučení posílit jadernou energetiku a zarazit obnovitelné zdroje energie je špatnou zprávou pro českou ekonomiku. Aktuální data podle něj ukazují, že se obnovitelná energie blíží konkurenceschopnosti.
Proškrtáme se až do 19. století?
Spolu s Martinem Sedlákem z Aliance pro energetickou soběstačnost se Sequens dovolává výsledků zkoumání agentury Bloomberg, podle nichž cena fotovoltaiky za poslední tři roky klesla o 75 procent. Sluneční elektřina je v Německu, Itálii nebo Španělsku levnější než maloobchodní cena elektřiny. Takže sluneční elektrárna na střeše může občanům výrazně snížit účty za energii.
Větrná energie se také stává ekonomicky zajímavější než elektřina z nových jaderných zdrojů. Francouzský účetní dvůr propočetl, že elektřina z reaktorů spuštěných po roce 2020 může stát 70 až 90 eur za megawatthodinu, kdežto elektřina z větrné elektrárny bude podle Evropské asociace pro větrnou energii do konce desetiletí stát 58 eur za megawatthodinu.
Po světě už se rodí energeticky soběstačné mikroregiony s různorodým energetickým mixem, který dokáže pokrýt i nerovnoměrné dodávky z větrných a solárních elektrárenUž se po světě rodí energeticky soběstačné mikroregiony s různorodým energetickým mixem, který dokáže pokrýt i nerovnoměrné dodávky z větrných a solárních elektráren. Samozřejmě v návaznosti na chytré sítě, které dokážou vyrovnávat nejen zdrojovou křivku dodávek energie, ale i odběrovou křivku spotřebičů. A co ještě není dnes, v roce 2030, kam má dohlédnout jaderně-uhelná „Pačesova vize“, toho jistě bude v okolních regionech plno.
Jen v Česku se patrně stále bude elektřina dopravovat na desítky i stovky kilometrů z jednoho hnízda velkých elektráren. Ty samozřejmě mohou dál plnit roli jako základ rozmanitého energetického mixu. Ale vzdát se po splnění naplánované třináctiprocentní spotřeby obnovitelných zdrojů je jako v začátcích železnice odmítat ve městě nádraží. To není jen opomíjení ekologické stránky, ale i brzda technického rozvoje, který prožívá vzácný obrat od velkovýroby k subtilním technologiím.
Jaderní entuziasté
Členové komise pracují zdarma. Jejich úkolem není vypracovat nějaký zásadní závazný materiál, ale podat zprávu jako podnět ministrovi. Jak tvrdí člen týmu Vladimír Štěpán, najdeme v ní i spoustu nových postřehů. To možná trochu zmírní už zveřejněnou roli kladiva na obnovitelné zdroje a padesátiprocentní preferenci jádra.
A zatímco členové komise zdarma přihrávají hlasy jaderným manažerům, představitelé Skupiny ČEZ se chtějí do výstavby všemi poradními hlasy podporovaného Temelína pustit jen za předpokladu, že jim stát zajistí garantované výkupní ceny. „To mně připadá dost absurdní, aby stát garantoval něco, co je v rukou velmi silné soukromé společnosti,“ komentoval to Pačes v Právu. Štěpán se pro ČESKOU POZICI s Pačesovým rozhovorem v Právu ztotožnil. A vyjádřil potěšení, že ministr svou poradní skupinu bere vážně.
Tvoří ji expert na plyn, druhý na uhlí a tři na jádro. Spolu s ekonomem jsou tam ještě dva odborníci jiných profesí – geolog s pověstí vševěda Václav Cílek a biochemik Pačes. Ten ovšem není jediným šéfem skupiny, tím druhým je Dana Drábová, která tím ovšem poněkud zpochybňuje nezávislou pozici šéfky jaderného regulátora – Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Už samo složení komise předurčuje submisivní postoje k projadernému a „protiobnovitelnému“ trendu současného ministerstva průmyslu a obchodu. Druhdy Pačesem využívaný expert Sequens se nyní docela logicky podivuje: „Nedovedu si představit, že by v jiné technologicky vyspělé zemi v podobné expertní skupině, která hledí na energetiku budoucnosti, úplně chyběli odborníci na efektivnější využívání energie nebo obnovitelné zdroje,“ říká Sequens a zdůrazňuje: „Zatímco v energetických strategiích stále vzhlížíme do minulosti, necháváme si ‚ujet‘ skutečné příležitosti ke snížení spotřeby energetických zdrojů, ke snižování znečištění a k modernizaci průmyslu.“
