Luxusní byt 4+kk v historickém centru Prahy v Dušní ulici. Cena podle aktuální nabídky realitního serveru téměř 40 milionů korun, tedy bezmála 255 tisíc korun za metr čtvereční. Byt o stejných dispozicích v nově dokončeném projektu U Obecního dvora, v samém jádru metropole. Cena podle internetové inzerce přes 23 milionů korun neboli přes 140 tisíc za metr čtvereční.
Statistická data ukazují, že v Praze 1 jako v jediné čtvrti hlavního města vyjdou starší byty dráž než ty nové. „Ceny se odvíjejí od atraktivity lokality, kvality provedení, výhledů, designu, architektury a dalších atributů,“ říká Prokop Svoboda, managing partner realitní kanceláře Svoboda & Williams, která se specializuje na obchod s luxusními nemovitostmi.
Cena na vyžádání
Hodnotu bytů v centru Prahy ovlivňují i jejich mnohdy velkorysé rozměry. „Průměrná plocha staršího bytu k prodeji se v Praze 1 pohybuje okolo 115 metrů čtverečních, v ostatních městských částech to bývá zpravidla zhruba 70 až 80 metrů čtverečních,“ upřesňuje Marcel Soural, předseda představenstva developerské společnosti Trigema.
V Praze 1, jak vyplývá z dat Trigemy, která se zabývá analýzami rezidenčního trhu, stojí metr čtvereční v novém developerském projektu přes 143 tisíc korun, kdežto ve starším bytě se průměrná cena metru čtverečního přehoupla přes 166 tisíc korun.
Ve skutečnosti jsou ceny ještě vyšší. Ty nejluxusnější nemovitosti se totiž nenabízejí veřejně na internetových stránkách realitních kanceláří, ale klienti jsou oslovováni přímo. A pokud se již exkluzivní nabídka objeví na webu, nezřídka je v kolonce cena poznamenáno „na vyžádání“.
Ve skutečnosti jsou ceny ještě vyšší. Ty nejluxusnější nemovitosti se totiž nenabízejí veřejně na internetových stránkách realitních kanceláří, ale klienti jsou oslovováni přímo. |
„Nejvyšší ceny za starší bydlení jsou v centru hlavního města. V Praze 1 převyšují ceny za nové bydlení. V ostatních městských částech je tomu naopak,“ shrnuje Soural z Trigemy. A důvod? Developeři s většinou nových projektů míří spíše na okraj nebo do širšího centra, v historickém jádru totiž není dostatek vhodných ploch. V současné době se z nových developerských projektů situovaných v centru Prahy prodávají byty v komplexu U Obecního dvora, v Paláci Dlouhá či v projektu Celínka v ulici Elišky Krásnohorské. Přestože se mohou částky za bydlení v centru Prahy již tak zdát horentní, nadále se očekává jejich růst. „Průměrné ceny za metr čtvereční budou pravděpodobně u nových bytů atakovat hranici 150 tisíc korun, v případě starších 170 až 180 tisíc korun za metr čtvereční,“ odhaduje Soural.
Rostoucí ceny bydlení v centru Prahy vytvářejí tlak na ty, kteří tu žijí již několik desetiletí. Zužuje se skupina lidí, kteří si takové bydlení mohou dovolit. Počet obyvatel v Praze 1 dlouhodobě klesá, i když dnes jde spíše o stagnaci. „Zatímco během 90. let se počet obyvatel snížil o více než osm tisíc, což představuje téměř dvacetiprocentní úbytek, za posledních šestnáct let se dynamika poklesu silně zpomalila,“ říká Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Mezi roky 2001 a 2016 se počet obyvatel Prahy 1 snížil o čtyři tisíce, tedy o třináct procent. „Zvyšující se náklady na bydlení jsou pochopitelně důležitým faktorem, proč čeští občané opouštějí centrum, ale roli hrají i další faktory,“ říká Vácha. Patří k nim horší životní podmínky, hluk či touha po vlastním bydlení, které je v centru pro mnohé nedostupné.
Důraz na přírodu
Ti, kdo si luxusní byty v centru pořídit mohou, na historickou část Prahy rozhodně nezanevřeli. „Movitější lidé se stěhují z okrajových částí do centra a širšího centra, neboť se chtějí vyhnout zdlouhavému dojíždění a chtějí bydlet v blízkosti služeb a kulturního i kulinářského dění,“ tvrdí Svoboda a dodává, že na tento trend již zareagovala část developerů. „Ve svých projektech situovaných v širším centru nově kladou důraz na přírodu, která má těmto klientům kompenzovat jeden z benefitů bydlení za Prahou,“ říká.
„Movitější lidé se stěhují z okrajových částí do centra a širšího centra, neboť se chtějí vyhnout zdlouhavému dojíždění a chtějí bydlet v blízkosti služeb a kulturního i kulinářského dění.“ |
Jak vyplývá z dat IPR, klesá v celé Praze počet obyvatel s českým státním občanstvím. Střed města se ale odlišuje v zastoupení národností. Mnohem častěji než ve zbytku Prahy tam lze nalézt občany ze západních zemí Evropské unie, ze Spojených států a z Ruska. Dá se předpokládat, že i oni patří k movitým klientům realitních kanceláří.
Nicméně mezi kupujícími luxusních bytů nechybí ani Češi. „Mezi našimi klienty, kteří mají zájem o koupi bytu v centru, tvoří dlouhodobě většinu Češi, jakkoli jistá část z nich tyto byty kupuje na investici za účelem pronajímání,“ uvádí Svoboda.
