Pokud ještě někdo potřebuje další důkaz, že patentový systém v digitální éře vytváří spíš zmatek než pořádek, tady je: Jedna z největších telekomunikačních společností Velké Británie British Telecommunications (BZ) zažalovala koncern Google z porušení patentového zákona v šesti případech. Jedná se svým způsobem o vyvrcholení jednoho trendu.
Zdaleka už totiž nejde jen o relativně mladý trh s chytrými telefony a operační systém Android, kvůli kterým se Google již v minulosti dostal do šarvátek se společnostmi Microsoft, Apple, Oracle a desítkami dalších malých firem. Na seznamu BT jsou produkty spojené s vyhledáváním, mapami, muzikou, knihami a novou sociální sítí Google+. Nakonec by se mohlo zdát, že téměř každý zásadní produkt kalifornského IT gigantu je původně z britské dílny.
Překvapující je, že se jedná o patenty udělené v letech 2000 až 2004. Je tedy trochu zvláštní, že by si BT tak zásadních přestupků všiml až nyní. Leda, že by to mělo co do činění se skutečností, že se Google snaží převzít koncern Motorola, se kterým Britové úzce spolupracují a British Telecommunications dopředu sbírá pádné argumenty pro příští vyjednávání. Někdo by to mohl nazvat vydíráním, jinému by to zase mohlo připomínat praktiky mexických drogových kartelů, které si mezi sebou unášejí děti.
Dnes je tedy prakticky nemožné vytvořit telefon, který nebude porušovat nějaká autorská práva
Tolik zpráva. Odkazuje však k mnohem komplexnějšímu problému. Takové chování je totiž však v branži naprosto běžné a podporuje ho právě současné nastavení patentového systému. Jen smartphony jsou podle expertů chráněny zhruba 250 tisíci patenty. Dnes je tedy prakticky nemožné vytvořit telefon, který nebude porušovat nějaká autorská práva. A tak je téměř nepředstavitelné, aby se dnes na trh dostal nějaký nový hráč. Leda, že by byl ochotný „svaté trojici“ Google, Apple a Microsoft zaplatit.
Patentoví trolové
Valná většina softwaru je opsaná anebo je to reprodukce nějaké myšlenky. Na to dnes v Americe narážejí dokonce i velké firmy
Tuto situaci již nějakou dobu kritizuje právní teoretik Radim Polčák, který se věnuje především právu moderních informačních systémů, internetu a kyberprostoru. „Valná většina softwaru je opsaná anebo je to reprodukce nějaké myšlenky. Na to dnes v Americe narážejí dokonce i ty velké firmy. Oni si lidé myslí, že americká patentová ochrana je dílem obřích koncernů. Je sice možné, že aktuálně nějaké čtyři až pět procent firem drží asi osmdesát procent patentů. Jenomže těch zbývajících dvacet procent drží takzvaní patentoví trolové. To jsou firmy, které se živí převážně skupováním různých patentů, sedí na nich a čekají, až se objeví nějaký komerčně úspěšný projekt a potom vyrazí a vybírají výpalné,“ řekl Polčák během rozhovoru s ČESKOU POZICÍ. Polčák vede Ústav práva a technologií a Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Dle Polčáka je na Microsoftu a spol. nasáto x takových pijavic, a proto není divu, že situace už přestává bavit i velké hráče. Ti si prý poté, co v Americe nedávno prošla novela patentového práva, dokonce stěžovali, že nebyla ještě reformnější, aby spekulování tohoto druhu nadobro vymítila.
„Například u softwaru se zcela běžně stává, že dva programátoři vymyslí téměř identickou věc. Jeden si to patentuje a druhý o tom ani neví, přitom do svého projektu rovněž investoval energii a čas a podobně. Začne prodávat software, zjistí se, že je hodně úspěšný a najednou někdo přijde a začne po něm chtít prachy,“ popisuje jeden z možných scénářů Polčák a doplňuje: „Ti patentoví trolové ale nechtějí zastavit prodej věcí. Sice tím hrozí, ale spíš se snaží donutit druhou stranu ke spolupráci. Čím víc se toho prodá, tím víc nakonec inkasují.“
Bezradnost
K výrazným zahraničním kritikům patentového systému patří například také miliardář, majitel basketbalového týmu Dallas Mavericks a šéf americké televizní stanice HDNet Mark Cuban. Na jeho blogu ho minulý týden o radu požádal jeden zoufalý vynálezce:
„Poslední roky jsem trávil vývojem velmi cenné technologie. Do mé malé společnosti se nakonec rozhodl investovat koncern ze žebříčku Fortune 500. Předem ale vedení chce, aby jejich experti prozkoumali, zda má technologie neporušuje nějaké autorské zákony. Jak sám dobře víš, je dnes téměř nemožné, vytvořit nový software, bez toho, že by člověk citoval nějaký starý. Jejich přeplacení právníci zajisté najdou nějaký problém, aby odůvodnili své vysoké platy. Můžeš mi poradit?“
Odpověď Marka Cubana:
„Má rada? Není vůbec nic, co bys mohl udělat. Pokud se nějaký patentový trol rozhodne tě zažalovat, není způsob, jak se bránit. Je to nešťastná cena byznysu v dnešním světě.“
Restrikce je neefektivní
České firmy si své duševní vlastnictví podle nejaktuálnější zprávy Rady vlády pro vědu a výzkum moc nebrání. V letech 2000 až 2008, podaly tuzemské subjekty u Evropského patentového úřadu 717 patentových přihlášek, ale tento počet tvořil pouze 0,07 procenta z celkového počtu přihlášek podaných u úřadu v daném období. Například přihlašovatelé z Rakouska ve stejném období podali deset tisíc přihlášek, z Nizozemska čtyřicet tisíc a z Německa dokonce téměř 199 tisíc přihlášek.
Radim Polčák ovšem poznamenává: „Dnes už každý ví, že restriktivní ochrana autorských a patentových práv je absolutně neefektivní. Konzervativní ekonomové i levicoví filozofové se shodují na tom, že je to blbost. Jediní, kdo stále ještě tvrdí, že to funguje, jsou lidé, kteří na tom vydělávají peníze.“ Nakonec to expertovi ale prý moc nevadí: „Tyto restrikce na otevřeném trhu neobstojí. Právo to buď pochopí, anebo vyjde z užívání a nebude existovat.“
