Peking zpřísňuje dohled nad zahraničními investicemi

Čína loni sestavila seznam citlivých zahraničních investic, které – pokud mají být uzavřeny – vyžadují zvláštní povolení. Zařadila na něj nemovitosti, hotely, kina a sportovní kluby. Zcela zakázány jsou investice do hazardních her. Letos se soupis rozšířil o vývoj zbraní a média. V mnoha případech jde přitom o oblasti, v nichž se Číňané angažují i na českém trhu.

Tamní skupina CEFC, nejaktivnější investor z říše středu v tuzemsku, zde podle svých prohlášení z konce roku 2016 utratila 23 miliard korun. Část z této částky šla do nákupu nemovitostí i hotelů a také na pořízení fotbalového klubu Slavia. LN se proto zajímaly, zda další zpřísnění dohledu nad zahraničními transakcemi ovlivní investiční strategii CEFC v České republice. Mluvčí skupiny Pavel Bednář ale na zaslané dotazy nereagoval.

Nový požadavek

„Z hlediska Česka jakožto příjemce investic nás omezení čínské vlády nemusí znepokojovat,“ je přesvědčen hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něho by si Česká republika spolu s ostatními zeměmi EU měly spíš pohlídat, aby se Čína prostřednictvím investic nedostávala k citlivým datům, díky nimž by posilovala politický vliv v Evropě. Nicméně globálně se regulace zahraničních investic z Číny již ve statistikách projevila.

Dle studie společnosti Baker McKenzie a analytické firmy Rhodium Group se loni čínské zahraniční investice snížily téměř o třetinu na 120 miliard dolarů. Jde o první pokles od roku 2003. Čínští investoři odstoupili od 19 již oznámených transakcí v celkové hodnotě 12 miliard dolarů. Prognózy, jaký směr naberou čínské investice letos, se různí.

„Politici schválí více zámořských akvizic a fúzí, které odpovídají reálným obchodním potřebám. Je to nezbytné, když se Čína snaží otevřít svou ekonomiku a internacionalizovat jüan,“ konstatoval pro agenturu Bloomberg Ting Šuang, hlavní ekonom v hongkongské pobočce Standard Chartered. Realitní makléři ale takový optimismus nesdílejí. Dle jejich odhadu pro agenturu Reuters klesne objem čínských realitních investic až o 40 procent. Loni Číňané celosvětově utratili za nemovitosti více než 42 miliard dolarů.

Čínská komise pro národní rozvoj a reformu, autorka seznamu citlivých investic, nově požaduje, aby se u ní registroval každý investor, který hodlá v cizině dojednat transakci za víc než 300 milionů dolarů. A banky dostaly pokyn, aby velkým čínským investorům půjčovaly na zahraniční obchody obezřetně. Očekává se, že doplněný seznam začne platit 1. března.

Zpomalení odlivu kapitálu

„Přes určitou liberalizaci zůstává čínská ekonomika centrálně řízená. Zahraniční investice se staly módou tamních firem, a kdyby jejich tok zůstal bez regulace, zřejmě by brzy začal ukrajovat z výše čínských devizových rezerv,“ vysvětluje jeden z důvodů zavedení regulace Sobíšek. Příčin je ale více. „Čína má zřejmě plán, jak se jakožto druhá největší ekonomika na světě prosadit v globálním měřítku. Cesta k tomuto cíli může vést hlavně přes zahraniční investice do zpracovatelských kapacit, vědy a výzkumu, stěží ale přes fotbalové kluby či hotely,“ dodává ekonom.

Navíc finanční návratnost mnohých investic nebyla hlavním kritériem. Protože jde často o prostředky polostátních firem, je přirozené, že se Peking snaží udržet kontrolu nad jejich využíváním. O přísnějším dohledu nad zahraničními investicemi hovoří čínská vláda již od konce roku 2016. Tehdy byl zájem čínských společností o zahraniční akvizice enormní. Od ledna do září 2016 vzrostly čínské přímé zahraniční investice o více než polovinu na bezmála 146 miliard dolarů.

Peking chtěl regulací zpomalit odliv kapitálu v době slábnoucího růstu domácí ekonomiky. Zároveň dodával, že hodlá bojovat proti iracionálním zahraničním investicím. Firmy s pochybnými zdroji peněz totiž ve velkém nakupovaly aktiva zahrnující drahé nemovitosti a zábavní podniky. Je tu ale další důvod regulace – snaha vlády nasměrovat čínské podniky, aby pozornost zaměřily na projekty související s geopolitickou iniciativou Nová hedvábná stezka. Jde především o investice do dopravy, logistiky a výstavby infrastruktury. Loni ale mezi ně byla zahrnuta i koupě fotbalové Slavie.

Zaostávání za jinými asijskými investory

Regulace investic již zasáhla velké čínské společnosti, které mají aktiva v zahraničí. Investiční gigant HNA Group, který mimo jiné drží přibližně čtvrtinu akcií americké hotelové společnosti Hilton Worldwide Holdings, se dle deníku The Wall Street Journal snaží zbavit realitního portfolia v hodnotě šest miliard dolarů v New Yorku, Londýně a dalších velkých městech.

Konglomerát Wanda Group, který investoval do nemovitostí a kin, zkouší dle South China Morning Post prodat pět zahraničních projektů v hodnotě pět miliard dolarů. Dle společnosti Rhodium Group, která každoročně vydává studii Chinese Investment in Europe, dosáhl v roce 2016 objem přímých investic směřujících z Číny do Česka 362 milionů eur.

Souhrnná částka v letech 2000 až 2015 činila 207 milionů eur. Jde tedy o podstatný nárůst. Za rok 2017 data publikována nebyla. I když se objem čínských investic v Česku zvyšuje, stále zaostávají za jinými investory z Asie.