Z noci z 1. na 2. dubna odstartoval web bývalého Klausova vicekancléře Petra Hájka, nesoucí název Protiproud. Sám Hájek, šéfredaktor webu, jej označuje za „kontrarevoluční magazín“. Jako spřátelené uvádí Protiproud dva weby: ParlamentniListy.cz a PrvniZpravy.cz. Mimochodem, na doméně ParlamentniListy.cz stránky fungují. V týmu autorů nalezneme mimo jiné Michala Semína, Martina R. Čejku z katolického časopisu Te Deum nebo třeba historika Radomíra Malého, signatáře Charty 77, který se zapojil vydávání katolického samizdatu.
Protiproud se ve svém programovém článku definuje jako „prostor pro názory, které netečou s hlavním proudem mediálního – vědomého či bezděčného – vymývání mozků, srdcí (a peněženek) mlčící většiny.“ Můžeme se tedy těšit na neortodoxní příspěvky do veřejné diskuse.
Jaké jsou to názory, které „netečou s hlavním proudem“? Prvního dne jich Protiproud prezentoval několik:
- Po vyvěšení vlajky EU na Pražském hradě (ve středu se o to postará Miloš Zeman ve spolupráci s předsedou Evropské komise Manuelem Barrosem) už prý Zeman prezidentem republiky nebude, stane se pouhým „státním prezidentem“ – po Emilovi Háchovi už druhým v pořadí, a tak vstoupí mezi „dlouhou řadu kolaborantů“.
- Vlajka EU s dvanácti hvězdami na modrém poli je prý záměrně ukradeným a zneužitým symbolem křesťanství. Zneužitým proto, že EU je dnes radikálně protikřesťanská: neochraňuje nenarozené životy, šíří „ideologii genderu“, která ničí rodinu a manželství, a negativně se staví k roli náboženství ve veřejném životě – EU se tak, jak říká v článku Michal Semín, „neštítí doslova ničeho“.
- Ostrakizování těch, kteří dělají vtipy na jinakost rasy, je špatné, jak zní poselství článku: Už se nesmíme ani smát! Dokud „bílí budou za svoji upřímnost trestáni opovržením, ostrakizací a profesní likvidaci, bílí zůstanou za svými zdmi a budou stále více rozhněvaní…“
Pokud čeští konzervativci cítí, že nemají žádnou podstatnější mediální platformu, nechť tento web rozhodně rozvíjejí
Když odhlédneme od toho, že tato tři tvrzení nejsou dosud zamlčovanými názory, z těchto tří celkem jasných výroků lze dovodit, že byl spuštěn web bránící konzervativní hodnoty: státnost, národ, tradiční rodinu a křesťanství a vůbec právo „bílého muže“ na rozvoj. Pokud čeští konzervativci cítí, že nemají žádnou podstatnější mediální platformu, nechť tento web rozhodně rozvíjejí.
Jedině snad zarazí na konzervativce poněkud vysoký výskyt prvků bulváru. Třeba v Hájkově článku o vyvěšení vlajky EU na Pražském hradě hojně užívaná paralela mezi EU a Hitlerovou říší je ostrá dost. Také vykřičníků v titulcích prvních článků je poměrně velká úroda: „Kontrarevoluce začíná: Miloš Zeman se rozhodl rezignovat na funkci prezidenta republiky!“, „Chcete vědět, co léčí lipový květ? Už se to nedozvíte!“, „Už se nesmíme ani smát!“.
Ostatně člen redakce, spoluautor layoutu a tvůrce obrazových koláží a ilustrací Ondřej Höppner je zakladatelem deníku Aha!, který v minulosti prošel snad vše, co český bulvár nabízí. Možná je to má omezená představa o konzervativismu, ale mám za to, že ze tří hlavních ideologií (socialismus, liberalismus, konzervativismus) by k bulváru měl mít konzervativec dokonce nejdál, protože brání „vyšší hodnoty“. Může to však být svědectví o našem mediálním prostoru a podmínkách, za jakých se v něm soupeří o upoutání pozornosti.
A soupeří se zejména o upoutání pozornosti na samotného Petra Hájka, autora drtivé většiny článků na portálu. Mimochodem čtyři z pěti českých knih, které web doporučuje k přečtení, sepsal také sám Hájek. Rubriky portálu jsou velmi ambiciózní: paměť, myšlení, civilizace, občan, stát, člověk, život. Je to především Petr Hájek, kdo jde z kůží na trh s formálně dost zásadním projektem, kdo však sleduje jeho publikační počiny a sdělované myšlenky delší dobu a nikoli jen povrchně, zatím v podstatě nemá být čím překvapen.
