Letní sezona přitahuje venkovní posezení s nápojem v kelímku. Žíznivec jich do koše vyprodukuje i deset za večer. Ministerstvo životního prostředí se už rok snaží kampaní Dost bylo plastu přesvědčit firmy, aby produkci jednorázových plastů omezily. Zatím dobrovolně. Právě u kelímků se to ale podnikům nevyplácí – kvůli jejich skladování, distribuci i umývání. Náměstek ministra Vladislav Smrž přitakává, že jednorázové kelímky vyjdou levněji než zálohované nádobí, které lze opakovaně použít.
To je známé z festivalů – za první „sklenici“ host zaplatí zálohu, nechává si dočepovat a zálohu dostane zpět, až na konci kelímek vrátí. Od příštího roku by však provozovatelé mohli dostat na nákup opakovatelně použitelného nádobí dotaci. Prvního dubna startuje nová výzva na prevenci vzniku odpadu, počítá se do ní s 250 miliony. Žádosti budou moci firmy posílat do konce července 2020. O podobnou dotaci stojí i obce, kterým by „se šiklo“ na jejich veřejné akce. Podmínky nyní fond cizeluje a zjišťuje u firem, co by jim nejvíce pomohlo.
Ještě větší zátěž
„Má přízvisko bio, ale rozložitelný není, jasný pane. Co je to?“ mohla by znít jedna z hádanek, kterou Popelka klade princi. Pokud by se princ podíval na několik studií z poslední doby, odpověděl by bioplast. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) upozornilo, že bioplasty mohou představovat pro životní prostředí ještě větší zátěž než plasty klasické. Když totiž výrobek z bioplastu vyhodíte na kompost, najdete ho i za tři roky na stejném místě v téměř nezměněné podobě.
Ministerstvo životního prostředí upozornilo, že bioplasty mohou představovat pro životní prostředí ještě větší zátěž než plasty klasické. Když totiž výrobek z bioplastu vyhodíte na kompost, najdete ho i za tři roky na stejném místě v téměř nezměněné podobě. |
Přízvisko bio navíc lidi často mate, proto plasty vyrobené z polymléčné kyseliny a kukuřičného škrobu končí v hnědých popelnicích na bioodpad a v kompostech, kam nepatří. Stejně ale nemají co dělat ve žlutých kontejnerech na tradiční plasty. „Na první pohled vypadají stejně, takže ho na třídících linkách nerozeznají. Klasický plast se ale od bioplastu v podstatě zašpiní a hůř se recykluje,“ řekl LN náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. To nejlepší, co tak s nechtěným bioplastem můžete paradoxně udělat, je hodit ho do popelnice na smíšený odpad.
Ministerstvo chce proto odradit firmy, které by chtěly jednorázové plasty nahradit těmi s přízviskem bio. Plastům na jedno použití totiž v celé evropské osmadvacítce odzvoní. Do dvou let by měl platit jejich zákaz i v Česku. Stejný se přitom bude vztahovat i na bioplasty. Stopku dostanou plastové vatové tyčinky do uší, plastové příbory, talíře, brčka i jednorázové kelímky.
Jednání o podmínkách
„Rychlost rozkladu bioplastů je v klimatických podmínkách střední Evropy poměrně pomalá. Oproti běžným plastům je výroba bioplastu dražší, občas i méně ekologická, navíc není doposud zvládnuta jejich recyklace,“ dodává ředitel Ústavu chemie a technologie ochrany životního prostředí z Vysokého učení technického v Brně Jiří Kučerík. Nejpozději od poloviny roku 2021 budou muset firmy hledat alternativy. V tom se jim ministerstvo snaží pomáhat už rok s kampaní Dost bylo plastu. V rámci dobrovolných závazků už nyní podnikatele vybízí, aby jednorázový plast omezili.
O podmínkách Státní fond životního prostředí nyní jedná. Zálohovaného nádobí, případně toho, které si zákazníci nosí sami, se provozovatelé stále často bojí, a to kvůli hygieně. |
Dohromady se k tomu upsalo 16 firem, mezi nimi například Lidl, IKEA nebo Bageterie Boulevard, a dvě instituce – Česká zemědělská univerzita v Praze a město Litoměřice. Nově se přidala i nezisková organizace Krása pomoci někdejší Miss World Taťány Gregor Brzobohaté. „Není to boj proti plastu, ale proti jeho nadužívání. Je skvělé ukázat, že to jde i bez zákazů formou legislativy,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministerstvo by také rádo firmy k omezení jednorázových plastů ponouklo formou dotace.
Tu by mohli prodejci dostat na zálohované, opakovaně použitelné kelímky, které je nyní vyjdou mnohem dráž než ty obyčejné. Od příštího roku by mohli dostat na nákup „lepšího“ plastu finanční injekci. O podmínkách však Státní fond životního prostředí nyní jedná. Zálohovaného nádobí, případně toho, které si zákazníci nosí sami, se provozovatelé stále často bojí, a to kvůli hygieně.
Sto milionů tun
„Prodávat jídlo a pití v materiálech k opakovanému použití nebo si odnést kávu ve vlastním hrnku je z pohledu hygieny samozřejmě možné,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s tím, že jeho resort to plně podporuje. I on ale upozornil na různá úskalí – provozovatel se musí například zaručit, že nedojde ke kontaminaci potravin či nápojů, které prodává, což může být problém například u čepovaných piv nebo limonád.
Organizace spojených národů odhaduje, že celkové množství plastového odpadu v oceánech přesáhlo sto milionů tun. Japonští vědci loni ve své studii uvedli, že odpad se rozšiřuje i do oblastí vzdálených více než tisíc kilometrů od pevniny. |
K omezování plastů na jedno použití chce Brabec motivovat další firmy, obce i jednotlivce, od letoška se mohou zapojit všichni dobrovolně na stránkách www.cr2030.cz/zavazky/dost-bylo-plastu/. „Inspirace a sdílení pozitivních zkušeností je nesmírně důležité pro změnu našeho chování směrem k ochraně životního prostředí,“ míní ministr.
Server BBC v úterý 14. května uvedl, že americký výzkumník Victor Vescovo našel plastový odpad dokonce v nejhlubším místě světa – na dně Mariánského příkopu v Tichém oceánu. Zemi nyní oblétají obrázky oceánů a moří zamořených plastem. Organizace spojených národů odhaduje, že celkové množství plastového odpadu v oceánech přesáhlo sto milionů tun. Japonští vědci loni ve své studii uvedli, že odpad se rozšiřuje i do oblastí vzdálených více než tisíc kilometrů od pevniny.
