Plynovod Stork II zřejmě končí. Poláci z akce vycouvali.

Severojižní plynové propojení Stork II je mezi strategickými energetickými stavbami, které mají Evropě pomoci snížit závislost na ruských dodávkách. Proto Evropská komise loni stavbě přidělila nebývale štědrou dotaci – 62,5 ze 70 milionů eur, které rozdělovala. V červnu se měla podepsat dohoda mezi českým provozovatelem přenosové soustavy Net4Gas a polskou státní firmou Gaz-System, že se jde stavět. Jenže přišlo nepříjemné překvapení – Poláci z akce vycouvali.

Obrat potvrdilo několik zdrojů a LN mají k dispozici i dokumenty, které informaci dokazují. Oficiálně česko-polský plynovod sousedé odložili o tři roky, ale v reálu je konec, neboť propadne přidělená dotace. Výsledkem je vedle pravděpodobně zmařené investice i diplomatický svár, protože Poláci svůj nečekaný obrat s českou stranou nepředjednali.

Mocenský blok

Za vším je vysoká politika. Pokračující práce na česko-německém propojení Nord Stream 2, kterým má proudit ruský plyn, vede Poláky k obavě, že se dostane i do „jejich“ trubek. To nechtějí kvůli nevraživosti vůči Rusku a Německu. V pozadí prekérní situace je zásadní politický obrat, který v Polsku nastal, když tamní scénu ovládla strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Ten sice nemá žádnou exekutivní funkci, ale nejen polská média ho považují za hybatele dění.

Nová polská vláda je s Německem v ostrém rozporu ohledně řešení uprchlické krize. Kaczyński akcentuje národoveckou notu a není tajemstvím, že Polsko by rádo vytvořilo ve střední Evropě mocenský blok, ve kterém by Německo absentovalo. Současně se Poláci výrazně vymezili proti Rusku a snaží se úžeji přimknout k americkému spojenci.

Jedním z prostředků je i zásobování plynem. Polsko si vytklo za cíl, že po roce 2022, kdy vyprší současný kontrakt s Gazpromem, už žádný ruský plyn odebírat nebude. Ale potřebuje i naplnit zásobníky. Proto znovu ožila myšlenka, že by si postavilo plynovod z Norska přes Dánsko a stalo se středoevropským rezervoárem, odkud by se strategická surovina distribuovala do okolních zemí. Plán má dva háčky.

Dva problémy

Polské jednání s Norskem o vybudování je už třetí v řadě, ze dvou předchozích náš východní soused už v minulosti vycouval, a Skandinávci proto přistupují k třetímu pokusu rezervovaně. Druhý problém je v tom, že s pádem Storku II neexistuje způsob, jak by Poláci chtěli plyn ze svého území na to české dopravit, a propojení nemají ani s Rakouskem nebo Litvou.

Vedle této objektivní překážky jsou i subjektivní důvody pro odpor. „Kaczyński vede svatou válku s Ruskem a Německem. Poláci se chtějí zbavit ruského plynu, současně být lídrem střední Evropy a plynovým hubem. Chtějí střední Evropu bez Německa, a to my nechceme. Víme, kdo je náš největší obchodní partner a největší zahraniční investor,“ sdělil LN zdroj seznámený s jednáním v odkazu na česko-německé vazby.

Ještě letos v dubnu nová polská premiérka Beata Szydłová tvrdila, že na česko-polském propojení má její země eminentní zájem. Paradoxní je, že koncem roku 2014 si Poláci u Evropské komise stěžovali na zdržování z české strany, neboť tuzemský investor, firma Net4Gas, neschválil, že do investice jde. Protože Bruselu na projektu záleží, popohnal jednání a sezval aktéry k jednomu stolu.

Nepříjemně překvapení

Letos 2. června pak napsal generální ředitel Net4Gasu Andreas Rau e-mail Tomaszovi Stępieńovi z Gaz-Systemu, která má projekt financovat za Polsko, že Evropskou komisi ujistil o zájmu dohodu podepsat a že jsou připravení udělat to do dvou týdnů. Druhý den ale následovala odpověď, která všechny zaskočila.

Stępień odepsal, že jim vadí, jak postupuje projekt rozšíření baltického plynovodu Nord Stream a s ním spojená stavba plynovodu Eugal, kterým má Německo do České republiky vést ruský plyn. A nemálo, má jít o 87 miliard kubíků ročně, což je zhruba desetkrát víc, než kolik Česká republika za rok spotřebuje. „Současná podoba projektu Eugal má za následek to, že projekt Stork II představuje hrozbu pro energetickou bezpečnost ve středovýchodní Evropě,“ stálo v Stępieńově odpovědi.

To, že Poláci nechtějí, aby jejich trubky sloužily k přepravě ruského plynu, napsali stejný den i do Bruselu, kde zůstali stejně nepříjemně překvapení. Tak štědrou dotaci projekt dostal, protože byl jedním z mála, na kterém se reálně pracovalo. I evropští úředníci si chtějí odškrtnout, že splnili kus svých úkolů, a to je cíl, který se s polskou zpátečkou rozplývá.

Plynová lustrace

Vzápětí se rozjela jednání na nejvyšší úrovni, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se sešel s premiérkou Beatou Szydłovou. „Dne 23. června pak ve Varšavě proběhlo jednání představitelů dotčených ministerstev a provozovatelů přepravní soustavy. Polská strana své původně jednoznačné stanovisko do značné míry korigovala,“ sdělil František Kotrba, mluvčí ministerstva průmyslu, s tím, že dohoda Poláků s Čechy, že spolu za evropské peníze infrastrukturu postaví, by se měla podepsat v září. V diplomatických kruzích je ale patrná skepse.

Poláci třeba trvají na tom, aby jim Česká republika zaručila, že se do trubek Storku II žádný ruský plyn nedostane. Jenomže lustrování protékajícího plynu není zvykem, rozšiřování plynovodů má být k dispozici pro situaci, že by Rusko „utáhlo ventil“. Pro Českou republiku polská zpátečka představuje především reputační problém, bez nového spojení na Polsko se obejde, protože tuzemský trh je dostatečně nakrmený přes Německo a Nizozemsko.

„Zájem na propojení měla vždy především polská strana, pro nás to byla příležitost pomoci sousedům, podobně jako je přes nás na západní Evropu napojeno i Slovensko,“ vysvětlil Václav Bartuška, vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost.

Žádný dopad na Moravii

Neznamená to ale, že by se Česká republika novým plynovodům bránila, naopak ví, že to bývá výhodné. Třeba Poláky kritizované rozšíření Nord Streamu umožní, aby se odsud rozváděl plyn ke spotřebitelům z jihu Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Z toho je zřejmé, že profit leží u Němců, potažmo Čechů a že Poláci mají své důvody, aby se jim tato tranzitní trasa nelíbila. Jenže kvůli tomu narušili českou důvěru a jejich dopředu neprojednaný obrat ochladil vzájemné vztahy.

Složitý příběh s geopolitickým pozadím ale nemá dopad na stavbu Moravie, což byla pobočná větev Storku II a spočívá ve stavbě trubek ze severu Moravy na její jih. Jelikož nepřekračuje hranice a bez polského spojení nepatří mezi strategické projekty Evropy, není nárok na dotaci a musí se stavět z domácích peněz.

Zároveň to ale bude pro Net4Gas jednodušší, protože na rozdíl od přeshraniční stavby tuto investici může celou promítnout do ceny pro zákazníky. „Projekt plynovodu Moravia je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR zařazen rovněž jako samostatný projekt. Z tohoto důvodu by měl zůstat nedotčen,“ uvedla Zuzana Kučerová za Net4Gas.