Před vrchním zemským soudem ve Frankfurtu nad Mohanem usedl v polovině září 20letý obžalovaný Krešnik B. Jeho proces doprovází mimořádný zájem médií i veřejnosti. Je totiž prvním německým bojovníkem Islámského státu (IS), který se zodpovídá z angažmá v občanské válce v Sýrii. Státní zastupitelství ho viní z přípravy těžkého zločinu ohrožujícího německý stát a členství v teroristické organizaci. Hrozí mu až deset let odnětí svobody.
Důležitější než jeho individuální osud ale je, co bude dál. Proces s mladíkem, který na první pohled nepůsobí jako drsný džihádista, ale spíše jako teenager, který se dostal do potíží, totiž vynesl problém, který německé bezpečnostní složky a odborníky na extrémismus zaměstnává už dlouhé měsíce.
Tisíce mladých Němců se zapojují do činnosti radikálních islámských skupin. Stovky z nich včetně nezletilých a žen odcházejí do „svaté války“ v Sýrii. Tam absolvují vojenský výcvik, vyškolí se v zacházení se zbraněmi a výbušninami a někteří se i přímo zapojí do bojových operací. Minimálně část z nich se stane svědky, případně pachateli, brutálních zločinů proti lidskosti, kterými islamistické milice v čele s IS v nedávné době neblaze prosluly. Co s tím vším má společného německý stát?
Velká výzva
Ten se zejména obává chvíle, kdy se vysloužilí bojovníci Islámského státu budou chtít vrátit domů do Evropy. Existují totiž oprávněné obavy, že na starém kontinentě se budou vycvičení radikálové snažit ve svém boji pokračovat – například teroristickými akcemi. Že tyto obavy nejsou liché, ukázal květnový útok na bruselské židovské muzeum. Navíc poté, co byly proti IS v Sýrii zahájeny letecké útoky, jeho vedení vyzvalo k zabíjení občanů „nepřátelských“ států.
Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen přiznává, že identifikace a monitorování navrátilců jsou velkou výzvou |
Podle zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy za rok 2013, která byla představena letos v červnu, začínají dosud abstraktní hrozby náhle nabývat konkrétní obrysy. Šéf civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen přiznává, že identifikace a monitorování navrátilců jsou velkou výzvou a neskrývá obavy z atentátů i verbování nových členů radikálních skupin na německém území.
Doposud se prý do syrské občanské války zapojilo asi 320 německých občanů. Přibližně třetina se jich už vrátila a více než tucet z nich si odnesl zkušenosti z aktivních bojů. Panují obavy, že mohou být pro své okolí značně nebezpeční.
Únikový kanál
Není divu, že se německé represivní složky i odborníci na extrémismus horečně snaží najít odpovědi, jak a proč převážně mladí Němci do vzdálené „svaté války“ odcházejí. Odpovědět na první otázku není obtížné – Evropané do Sýrie bez problémů pronikají přes dobře dostupné Turecko. Potřebné informace i podporu jim zajišťují specializovaná internetová fóra, komunity radikálů či některé „humanitární“ organizace.
Džihádismus je únikovým kanálem ze šedivé každodenní reality nejnižších vrstev, v jistém smyslu západoněmeckou obdobou ultrapravicové scény v nových spolkových zemích |
S motivací radikálních islamistů je to složitější. Reprezentativní studie k této problematice v Německu chybějí. Vědci, kteří se tématem zabývají, a učitelé přicházející do styku se zfanatizovanou mládeží se shodují, že za vším stojí touha po uplatnění, nalezení smyslu života a po dobrodružství. Ta jde společně s přesvědčením, že ničeho z toho nelze dosáhnout v německé společnosti.
Jak v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk připomněl politolog Guido Steinberg z berlínské Nadace pro vědu a politiku (SWP), velká část mladých islámských rekrutů pochází z problémových čtvrtí německých velkoměst. Postrádají řádné vzdělání i výraznou životní perspektivu. Džihádismus je podle Steinberga únikovým kanálem ze šedivé každodenní reality nejnižších vrstev, v jistém smyslu západoněmeckou obdobou ultrapravicové scény v nových spolkových zemích.
Zcela otevřená podpora
To lze pochopit. Svatá válka jako útěk pro jedince, kteří se cítí být ve společnosti odstrčení a svoji budoucnost vidí černě. Jak je ale možné, že se mladí Němci, částečně konvertité, přidávají na stranu Islámského státu, který se veřejně chlubí, že své oběti brutálně mučí, uřezává jim hlavy a znesvěcuje mrtvá těla?
Podle Benna Köpfera, islamologa z úřadu na ochranu ústavy v Severním Porýní-Vestfálsku, působí tyto obrazy na naprostou většinu muslimů odpudivě. Existuje však malá část mládeže, které imponují. Jsou pro ně důkazem, že v dnešním nepřehledném světě existuje síla, která to s ustavením celosvětového chalífátu myslí vážně a o svých záměrech jen planě nediskutuje. Navíc jsou její, jakkoli nelidské činy prý v souladu s právem šaría – tedy správné.
Novinkou také je, že sympatizanti IS v Německu vyjadřují svoji podporu nikoli skrytě jako dříve, ale zcela otevřeně, například vzkazy a fotografiemi na internetu |
Podle Köpferova vyjádření pro publicistický pořad televize ARD Report Mainz IS vědomě staví na mnohavrstevné, profesionálně vedené propagandě. Vytváří videa a další materiály v řadě cizích jazyků včetně evropských. Na svou stranu se prý už ani zdaleka nesnaží získat jen bojovníky, ale například i lékaře, inženýry či učitele, kteří by se mohli podílet na budování nového islámského státu, slavnostně vyhlášeného letos na začátku ramadánu chalífou Ibráhímem.
Novinkou také podle Köpfera je, že sympatizanti IS v Německu vyjadřují svoji podporu nikoli skrytě jako dříve, ale zcela otevřeně, například vzkazy a fotografiemi na internetu. Odborníci na extrémismus se obávají, že by z tohoto podhoubí mohla vzniknout skutečně funkční podpůrná síť pro bojovníky a stoupence IS.
Účinné využívání nových médií
V konkurenčním boji extrémistických islámských formací o evropské příznivce už prý IS – zejména u mladší generace – jasně převálcoval dříve dominantní al-Káidu. I v jeho případě podle düsseldorfského islamologa Michael Kiefera platí stará zásad, že podobná hnutí jsou tím úspěšnější, čím jsou surovější a prostší. IS navíc dokáže velmi účinně využívat nových médií včetně sociálních sítí Facebook či Twitter a daří se mu verbovat do svých řad i atraktivní osobnosti.
V konkurenčním boji extrémistických islámských formací o evropské příznivce už prý IS – zejména u mladší generace – jasně převálcoval dříve dominantní al-Káidu |
V Německu se za nejnebezpečnějšího propagátora IS považuje bývalý oblíbený berlínský rapper Deso Dogg, vlastním jménem Denis Cuspert. Mladík z Kreuzbergu, který nyní údajně patří k užšímu vedení IS v Sýrii, kolem sebe shromáždil tvrdé jádro „německých“ džihádistů. Nové bojovníky se snaží přilákat propagandistickými videi a chytlavými popěvky. I on se nechává filmovat v bezprostřední blízkosti mrtvých těl zabitých nepřátel.
Za neméně důležité popularizátory radikálního islámu jsou v Německu považováni pouliční kazatelé v čele se známým konvertitou Pierrem Vogelem. Ten sice při svých veřejných vystoupeních přímo nepropaguje IS, od jeho praktik se však ani jasně nedistancuje, přičemž poukazuje na to, že o dění v Sýrii a v Iráku nemá přesné informace.
Svým četným příznivcům však nabízí přesně to, co chtějí – pevnou myšlenkovou orientaci a černobílé vidění světa. Samozřejmě okořeněné striktním odmítáním homosexuality, výsměchem křesťanství, zdůrazňováním pasivní role žen ve společnosti a vyhlídkami na sladkou mučednickou smrt. Jak z toho ven?
Demonstrace síly
Německý stát se snaží vůči muslimským radikálům demonstrovat sílu. V uplynulých měsících se odehrála řada policejních razií, při kterých byly prohledány byty a počítače podezřelých osob a zajištěny stohy důkazních materiálů. Úřady zakazují činnost nejaktivnějších spolků, zatýkají osoby, které údajně organizují pomoc bojovníkům v Sýrii. A zaměřují se také na navrátilce z fronty.
V uplynulých měsících se odehrála řada policejních razií, při kterých byly prohledány byty a počítače podezřelých osob a zajištěny stohy důkazních materiálů |
„Musíme zabránit, aby radikální islamisté přenesli svůj džihád do našich měst,“ říká ministr vnitra Thomas de Maizière. Nejen reportáže investigativních žurnalistů však svědčí o tom, že ani zdaleka ne všechny vysloužilé bojovníky se daří po jejich návratu vypátrat či kontrolovat.
Jednou z ryb, které v síti bezpečnostních složek uvízly, je v úvodu zmíněný Krešnik B. Jeho příběh je v mnohém typický. Podle obžaloby, která je založena zejména na monitorovaných internetových chatech a odposlouchávaných hovorech s mladíkovými příbuznými, byl rodák z hesenského Bad Homburgu v Sýrii vycvičen a následně ho IS využíval převážně jako hlídku nebo zdravotníka. Měl se ale prý účastnit i několika vícedenních bojových operací. Zpět domů ho podle slov jeho právníka přivedlo utrpení a brutalita, jichž byl na frontě svědkem.
Případ Krešnika B.
Soud mu hned na úvod nabídl dohodu – bezpečnostní složky ho údajně nepovažují za hrozbu. Pokud bude vypovídat, může si svůj trest zkrátit z maximálních deseti let přibližně na čtyři. Krešnik B., jehož proces by měl podle plánu skončit v listopadu, zatím ale raději mlčí. Možná z obavy před mstou svých bývalých spolubojovníků.
Krešnik B., jehož proces by měl podle plánu skončit v listopadu, zatím raději mlčí |
Úřady tím přicházejí o cenné informace o fungování IS i důvodech, proč mladý učeň a fotbalista, jehož údajně nábožensky vlažná a dobře integrovaná rodina pochází z Kosova, začal znenadání nosit kaftan, chodit do mešity a nakonec odjel se zbraní v ruce bojovat do Sýrie. Odhalení jeho motivů by mohlo přispět k poznání, jak zabránit, aby se milí mladíci odvedle přes noc měnili v zaslepené náboženské fanatiky toužící jen po likvidaci nepřátel a rychlém spočinutí v ráji.
Odborníci na extremismus sázejí zejména na prevenci. Podle nich je nutné, aby se děti již od útlého věku učily toleranci, vedly se s nimi diskuse o víře a byl jim dodáván pocit, že jim někdo naslouchá, že jsou platnou součástí společnosti. To se lépe řekne, než udělá.
I kdyby podobné programy byly jakkoli úspěšné, jejich výsledky se projeví až v horizontu dalších let nebo spíše desetiletí. Mezitím – pokud se výrazně nezlepší tamní zoufalá situace – bude válka v Sýrii přitahovat nové evropské bojovníky. A s každým dalším dobře vycvičeným radikálem poroste i hrozba útoků v jejich původních domovinách.
