Kvůli rychlému pokroku informačních technologií a digitální revoluci přinejmenším v euratlantickém světě, kdy všechny aspekty života začínají být digitalizované a propojené virtuálními sítěmi, vyvstává několik závažných otázek s dalekosáhlými dopady na lidstvo. Nejsou technické, ale většinou právní, etické a morální či antropologické a filozofické.
Podle Thomasova teorému, jednoho ze základních v sociologii, pokud lidé nějakou situaci považují za reálnou, pak jí je. Kauzalita je neúprosná. Robotizace, automatizace a zejména digitalizace a nárůst složitosti zásadně ovlivňují nejen například trh práce, ochranu osobních údajů, zdraví nebo vzdělávání populace, ale i lidstvo celkově.
Nová realita
Moderní technologie vytvářejí novou realitu života člověka. Lidské biologické, psychologické a sociální aspekty se propojují s roboty, automaty či umělou inteligencí. Již v roce 1940 zveřejnil americký spisovatel a vědec ruského původu Isaac Asimov tři zákony robotiky, doplněné později o čtvrtý, takzvaný nultý, jež se staly pro sci-fi ústřední. Jejích základní předpoklad zní, že robot (i android) nesmí ublížit člověku ani lidstvu nebo to dopustit.
Moderní technologie vytvářejí novou realitu života člověka. Vyvíjejí se a vyrábějí prototypy samořiditelných aut, umělá inteligence zažívá nebývalý boom. |
Pokud je dnešní nadnárodní společnosti ani vlády nebudou ctít, pak literární a filmový žánr dystopií počínaje knihami Raye Bradburyho, Karla Čapka, Williama Goldinga, Aldouse Huxleyho, Anthony Burgesse, George Orwella přes Jevgenije Zamjatina, H. G. Wellse až po filmy Mechanický pomeranč, Terminátor, Matrix, 1984, Brazil, Gattaca anebo Blade Runner nemusí zůstat v oblasti sci-fi.
Námitka, že tato obavy jsou přehnané či liché, neobstojí, protože tento proces byl již odstartován. Vyvíjejí se a vyrábějí prototypy samořiditelných aut, umělá inteligence zažívá nebývalý boom. V nedávném testu v USA robotická žena na otázku, zda by se pokusila převzít nad sebou plnou kontrolu a moc, odpověděla, že by tak učinila.
Otázka dopadu
Když v roce 1965 americký podnikatel a spoluzakladatel společnosti Intel Gordon Moore předpověděl, že se „počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí“, čili výpočetní výkon obvodů v elektronice se bude exponenciálně zvyšovat – Moorův zákon –, nikdo nemohl tušit, jaké dopad to bude mít na lidstvo.
Jaký dopad na lidstvo by mělo, kdyby se propojila umělá inteligence, automaty, roboty a androidy? |
Technologický vývoj předstihl rozvoj práva, etiky i morálky, dokonce se zdá, že se zcela vymanil z institucionálního rámce. Jaký dopad na lidstvo by mělo, kdyby se propojila umělá inteligence, automaty, roboty a androidy?Na takovou situaci je třeba se připravit a vytvořit právní prevenci, dokud je ještě čas. Podcenění umělé inteligence by se totiž lidstvu mohlo stát osudným.
