ČESKÁ POZICE před týdnem poukázala na několik podobností takzvaného solárního tunelu s nedávno schválenou dotací na spalování biomasy obsažené ve směsném komunálním odpadu. Podle zástupců spaloven je přirovnání přehnané, jde přece „jen“ o desítky milionů korun. Mnohem více jde však o princip, který mnohé vypovídá o vládní politice v oblasti energetiky a odpadového hospodářství. Česko štědře dotuje spalování odpadu, namísto aby chránilo cenné suroviny. Některé země Evropské unie jsou však ke spalovnám ještě štědřejší.
V článku Zelený bonus za spalování odpadu připomíná solární tunel jsme konstatovali, že díky novému zákonu o podporovaných zdrojích energie vznikl od nového roku spalovnám nárok na dotaci v řádu desítek milionů ročně. Zástupci spaloven se ohradili, že stát pouze implementoval směrnici EU, která tyto dotace umožňuje. Jenže výše uvedená směrnice rozhodně státům nenařizuje, jakým způsobem nebo v jaké výši mají spoluspalování biomasy podporovat. Cílem Evropské komise v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) je, aby státy dosáhly 20procentního podílu energie získávané z OZE do roku 2020. Konkrétní formy podpory si volí každý stát individuálně.
Není nutné dotovat spalovny
Studie mezinárodní nevládní organizace GAIA (Global Alliance for Incinerator Alternatives) upozorňovala na nebezpečí možných interpretací směrnice už před třemi lety. Varovala především před tím, že dotace na zelenou energii si budou nárokovat i současné spalovny, které přitom produkují emise a životnímu prostředí příliš neprospívají.
Organizace GAIA také státy vyzývala, aby se nenechaly spalovací lobby přesvědčit, že není jiná možnost. Podle ní je variant hned několik:
- Vlády mohou vyhláškou určit, jaký podíl biomasy v odpadu budou podporovat a jakým způsobem. Například Itálie původně podporovala 100 procent odpadu, později to snížila na polovinu. Česká republika takto dotuje 60 procent odpadu.
- Vlády mohou také omezit podporu jen pro vysoce efektivní spalovny. Směrnice totiž zároveň říká, že: Pokud jde o biomasu, členské státy podporují konverzní technologie, které dosahují konverzní účinnosti v minimální výši 85 procent pro rezidenční a komerční zařízení a minimálně 70 procent pro průmyslová zařízení. A to podle GAIA spalování biomasy většinou nesplňuje. „Většina ze spalovaného mokrého organického odpadu příliš energie neprodukuje a spíše energii vyžadují,“ píše se ve studii, která uvádí příklad rajčatových odpadů.
- V neposlední řadě mohou vlády určit výši výkupních cen či bonusů.
Jenže vlády v mnoha státech EU na základě této směrnice začaly podporovat spalování odpadu tučnými dotacemi. Výjimkou není ani ČR, která zákonem z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, společně s příslušnou vyhláškou a cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, začala současné spalovny dotovat v řádech desítek milionů ročně.
Ještě větší podporu spalování biomasy uzákonily například Španělsko, Francie či Itálie. Španělsko tento způsob podporuje v přepočtu celkem zhruba 4,5 miliardy korun ročně, což vychází zhruba 100 korun na obyvatele. Současné spalovny u nás bude každý Čech podporovat asi 14 korunami.
Španělsko přitom rozhodně nelze považovat za příklad hodný následování, spíše jsme se měli z jeho vývoje poučit. Před pěti lety totiž také Španělsko zažilo solární boom. Má po Německu nejvíce solárních elektráren v Evropě a energie z OZE mu může zajistit až 50 procent dodávek elektřiny. Jenže to vše je vykoupeno miliardami eur vyplacených dotací, které skončí v kapsách majitelů těchto elektráren, již během krátké doby zastavěli pole více než milionem metrů čtverečních solárních panelů.
Podpora jde proti logice zákona
Podle Joana Marka Simona z GAIA jde navíc vyplácení dotací spalovnám přímo proti odpadové politice EU. V celé unii totiž souběžně platí směrnice EUo nakládání s odpady, která udává pořadí, v jakém by státy měly s odpady nakládat. Spalování je před skládkováním považováno za druhý nejhorším způsob, jak s odpadem naložit.
Hierarchie odpadů
- Předcházení vzniku;
- příprava k opětovnému použití;
- recyklace;
- jiné využití, zejména energetické použití (spalování);
- odstranění (skládkování).
„Systém je nastaven špatně. Vzhledem k tomu, že při recyklaci či kompostování se nevyrábí elektřina, tak na tyto způsoby nárok na dotaci nevzniká. Recyklace přitom šetří energii mnohem více, protože se spálené materiály nemusejí znovu těžit,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Joan Marc Simon.
Tuto interpretaci směrnice nedávno zdůraznil i eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik, když konstatoval, že omezení skládkování nemá znamenat přesun odpadu do spaloven.
Spalování odpadu, navíc dotované státem, může přímo ohrožovat recyklaci či předcházení vzniku odpadu
Spalování odpadu, navíc dotované státem, může přímo ohrožovat recyklaci či předcházení vzniku odpadu, které jsou v hierarchii nejvýše. Proto také Evropská komise vydala doporučení, aby státy (včetně ČR) zavedly naopak poplatek za spalování odpadů a výnosy použily na podporu prevence a recyklace. Nic takového se ovšem v Česku nestalo.
Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR směrnici o odpadech interpretuje jinak. „Směrnice o nakládání s odpady hovoří o tom, jaká je hierarchie nakládání s odpadem. Ne že se nemá podporovat energetické využití odpadu. Nemá se podporovat energetické využití odpadu, který je možné za daných podmínek rozumně materiálově využít,“ uvedl.
V tomto kontextu je dobré připomenout, že Česká republika v recyklaci zaostává za průměrem zemí EU, když recykluje pouze 31 procent komunálního odpadu. Nejlepší země přitom umějí zrecyklovat až 63 procent odpadu. Podle ekologů bychom těchto čísel mohli dosáhnout i my. Příznivci spalování by raději odpad z větší části pálili.
Podíl energie z OZE se nezvyšuje
Podpora spalování odpadu jde i proti logice samotného zákona o podpoře OZE. Ten vznikl proto, aby se v jednotlivých zemích zvýšil podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Měl podpořit vznikání nových projektů, kterým garantuje návratnost investic. Jenže spalovny tento podíl nijak reálně nezvyšují, pouze na papíře. Pálí pořád ten samý odpad, se stále stejným obsahem biomasy. Jen za něj nyní dostávají tučnou dotaci, se kterou při projektování spaloven nemohli počítat, takže by se bez ní měly obejít i nadále.
Jednou z možností je, že státy nakloněné spalování chtějí právě prostřednictvím spalování biomasy naplnit kvóty pro energii získanou z OZE, a obejít tím požadavek EU na zelenou energii.
Daniel Vondrouš z organizace Zelený kruh upozornil na další nelogičnost dotace pro spalovny. „Zatímco teplárny, které vyrábějí elektřinu z energetické biomasy (piliny, štěpka z rychlerostoucích dřevin atd.) za její dodávku platí vysoké částky, stejně jako za jiná paliva, spalovna dělá přesný opak. Od dodavatelů odpadu vysoké částky ve stovkách korun za tunu dodaného odpadu vybírá,“ uvedl Vondrouš.
Pokud zůstaneme u České republiky, celou situaci zrekapitulejeme a dáme do souvislostí, lze poměrně účinně vyčíst směřování, kterým se chce česká vláda v oblastech odpadů a energetiky vydat a komu tím nahrává do karet:
- Stát zbytečně mrhá finančními prostředky a dotuje již zavedené tři spalovny odpadu, aniž by tato podpora jakkoliv reálně přispívala k původně plánovanému zvyšování podílu OZE na výrobě energie, aniž by tím vytvořil jen jedno jediné pracovní místo nebo prospěl životnímu prostředí (spíše naopak). Jediným přínosem je, že při spalování vzniká teplo či elektrická energie, která by ovšem vznikala i bez dotace.
- Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na druhou stranu odmítá provozní podporu recyklace, protože preferuje jen takové nakládání s odpady, které se ekonomicky vyplatí. (U spaloven otázka ekonomiky důležitá není?)
- Ministerstvo průmyslu a obchodu i ministerstvo životního prostředí podporují výstavbu dalších spaloven, které by dle nového zákona měly nárok na ještě trojnásobně vyšší podporu – v hodnotě 1830 Kč/MWh. Spalovnám by tak stát garantoval částku, která by šla do miliard.
- Podle materiálu ministerstva průmyslu chce resort zákon o OZE od 1. ledna 2014 změnit. Hodlá zcela zrušit podporu energie vyráběné z OZE pro všechny nové projekty, ovšem podporu spalování odpadu (formou zeleného bonusu na spalování kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů energie) plánuje zachovat.
