Měla to být zásadní výhra pro Česko. Nakonec z toho nebude zřejmě nic. Řeč je o výjimce z Listiny základních práv EU – tedy dokumentu, jenž je součástí Lisabonské smlouvy. Výjimku po Evropské unii požadoval český prezident Václav Klaus. Dokonce tím podmínil svůj podpis Lisabonské smlouvy, kterou Česko ratifikovalo jako poslední členská země EU.
Klaus obhajoval své stanovisko tím, že by Listina základních práv EU mohla údajně ohrozit platnost takzvaných Benešových dekretů, kterými se po druhé světové válce zabavil majetek odsunutých Němců a Maďarů z Československa. Na výjimku mu v roce 2009 unijní lídři kývli, Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu. Nyní se ukazuje, že hráli na pana prezidenta tak trochu „betla“.
K přístupové smlouvě se výjimka nepřilepí
Podle právních analýz českého ministerstva zahraničí a právního servisu Evropské komise (EK) se proces přijetí Klausovy výjimky značně zkomplikuje, ne-li zcela zastaví. Text výjimky totiž nebude možné připojit ke smlouvě o vstupu Chorvatska do EU, jak se čeští politici mylně domnívali. (Ti předpokládali, že vstup Chorvatska není v unii kontroverzní a drobná změna pro Čechy by se s tím mohla snadno „svést“.)
„Názor právního servisu Evropské komise je takový, že otázky přístupové smlouvy Chorvatska a výjimku z Listiny základních práv EU není možné spojit. Ve Smlouvě o EU pro přistoupení k unii platí článek 49 a pro změnu smluv (případ Klausovy výjimky) článek 48,“ řekl ČESKÉ POZICI bruselský úředník pod příslibem anonymity.
Jak by se tedy česká výjimka měla schvalovat? Ze zmíněného článku 48 Smlouvy o EU vyplývá, že o by i ní nejprve měla jednat Evropská rada, která musí přizvat ke konzultacím Evropskou komisi a Evropský parlament. Následně by se k textu vyjadřoval speciálně svolaný konvent. V něm by podle unijních pravidel zasedli zástupci vnitrostátních parlamentů, představitelé EK a předsedové vlád a hlavy států. Až poté by se odsouhlasený text poskytl k ratifikaci sedmadvaceti členským zemím EU.
V praxi by unijní schvalovací kolečko znamenalo vážné riziko, že se ratifikace v některé členské zemi zablokuje. A to nehledě na obecně formulovaný závazek z října 2009. Tehdy unijní lídři Česku přislíbili, že výhrady Prahy k Listině základních práv EU se do evropského práva promítnou formou protokolu, a to zároveň se schválením přístupové smlouvy nové členské země. Vzhledem ke stavu přístupových vyjednávání s kandidátskými zeměmi se očekává, že první zemí, která podepíše přístupové smlouvy, bude právě Chorvatsko nespíš již letos v prosinci.
Politický závazek Evropské rady z 30. října 2009
Evropská rada připomíná, že ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je zapotřebí, aby ji ratifikoval každý z 27 členských států v souladu se svými příslušnými ústavními předpisy. Opětovně vyjadřuje odhodlání dosáhnout toho, aby Smlouva vstoupila v platnost do konce roku 2009, a umožnit tak, aby v budoucnu došlo k rozvinutí jejích účinků.
Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím ke stanovisku České republiky se hlavy států a předsedové vlád dohodli, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude v souladu s příslušnými ústavními předpisy jednotlivých členských států ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol.
Hradní zklamání
Možnost, že by výjimku nebylo možné do smlouvy s Chorvatskem včlenit, považuje Hrad podle informací ČESKÉ POZICE za zradu. Počítal totiž s tím, že uzavřená politická dohoda z října 2009 bude platit. Nikdo z okolí Václava Klause ani z vlády nepočítal s tím, že spojení nebude možné. Ještě v úterý odpoledne se Klausovi lidé domnívali, že jde pravděpodobně o výmysl nějakého subalterního úředníka na ministerstvu zahraničí nebo o cílený atak ze strany ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Variantu, že by to podle unijního práva nešlo, si nikdo nepřipouštěl.
V politickém zákulisí se nicméně již nyní spekuluje o možnosti, že se unijní souhlas (kdo mu teď bude věřit?) s Klausovou výjimkou vymění za účast na finanční pomoci Česka zadluženému Řecku.
Na středečním zasedání se česká vláda radila o způsobu, jak přijetí výjimky docílit. Vládní materiál, podobně jako právní analýzy českého ministerstva zahraničí i Evropské komise, upozorňuje, že Klausovu výjimku bude muset po zdlouhavém byrokratickém procesu schválit celá sedmadvacítka odděleně od ratifikace přístupové smlouvy Chorvatska.
„Je mi líto, ale v jedno hlasování to při nejlepší vůli z právních důvodů spojit nelze. Jde mimo jiné o zcela odlišný typ smluv,“ sdělil ČESKÉ POZICI ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
To nahrává přáním české opozice. Především sociální demokraté mají s výjimkou z Listiny základních práv EU problém. Očekává se, že v Senátu, kde má ČSSD většinu, by návrh výjimky stejně nebyl přijat.
