Před pár dny jsem poseděl s několika dosud sloužícími policisty, a jak to tak u piva bývá, diskutovali jsme téměř o všem. Jedním z témat byla i televizní reportáž o zřejmě podnapilém řidiči, který najel se svým vozidlem na tramvajové koleje, a když přijela policie, dělal, že řidičem není a neví, jak se tam jeho auto dostalo. V závěru reportáže její autor prohlásil, že šofér zřejmě zůstane bez postihu, protože policie nebude schopna prokázat, kdo byl vlastně za volantem.
Považoval jsem to za nesmysl, neboť prokázat, zda muž řídil, by se jistě dalo. Načež jsme vedli odbornou diskusi o kriminalistických postupech a metodách, které by řidiče usvědčily. Bývalí kolegové se mi vysmáli, že takto se to dělalo někdy před pěti lety a že jsem již dlouho mimo službu, a tudíž nevím, jak to dnes chodí. Z jejich vysvětlení jsem byl zděšen.
Přestupky a „bagatelní“ trestná činnost se prý pouze evidují, protože na objasňování a vyšetřování nejsou peníze ani čas, a nadřízení to vlastně ani nevyžadují. Diskuse byla místy bouřlivá a díky ní jsem možná procitl – stav policie je o mnoho horší, než jsem si myslel. Již chápu, proč mi policisté říkají, že jsem udělal dobře, když jsem od ní odešel. Se svojí povahou bych na to dnes zkrátka neměl.
Policie tu je od toho, aby vyhledávala, objasňovala a vyšetřovala přestupky i trestnou činnost, a ne jen některé kauzy, kde se pachatel sám udá nebo ho občan přivleče až na služebnuMě totiž u policie učili, že dokazování je o schopnosti a zkušenosti, nikoli o financích a chuti či nechuti nadřízeného. Jako občan jsem zděšen. Policie tu je od toho, aby vyhledávala, objasňovala a vyšetřovala přestupky i trestnou činnost, a ne jen některé kauzy, kde se pachatel udá sám nebo ho občan přivleče až na služebnu.
Občan má přeci právo na bezpečnost a měl by mít důvěru v policii. Jak bychom hodnotili takové hasiče, kdyby před započetím likvidace požáru zjišťovali náklady, které je to bude stát, porovnávali je se škodou, jež může vzniknout, a teprve podle výsledku rozhodli, zda zasáhnou, či budou jen přihlížet?
Přeneseně je to stejné, jako kdyby lékař léčil jen pacienta, který si určí diagnózu a na léčbu si donese vlastní léky. U jiného by případná léčba záležela na jeho věku, solventnosti nebo známostech. Co by na to řekl pacient samotný nebo jeho příbuzní? Zřejmě by se hlasitě dožadoval svých práv, jež mu zaručuje Ústava a Listina základních práv a svobod.
U kriminality, tedy té „bagatelní“, však nejde o životy, a tak to zřejmě nikomu zas až tolik nevadí.
Stav policie není dobrý, a do toho přijde zpráva, že prezident republiky ke konci tohoto měsíce jmenuje policejního prezidenta do hodnosti brigádního generála. A už se spekuluje i o tom, že po volbách bude přesunut jako policejní přidělenec do Bratislavy. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by být jeho jmenování vnímáno jako odměna za to, že uvolní nynější post člověku, který bude loajální k nové politické reprezentaci vzniklé z předčasných voleb. A politizace policie pojede zase jiným směrem.
Co na to státní zástupce Ivo Ištvan? Není i toto druh politické korupce, jako v případě bývalých poslanců ODS?
