Polská lidová strana (PSL), koaliční partner hlavní vládní strany Občanská platforma, předložila v parlamentu (Sejmu) návrh zákona, který ve školách zakazuje prodej nekvalitních potravin přezdívaných „smetí“ (junk food) – příliš slaných nebo příliš sladkých a našpikovaných tuky bohatými na transmastné kyseliny či chuťovými zvýrazňovači. Strana sedláků tím chce bojovat s rychle se zvyšující obezitou polských dětí, což je varovné, píše Aureliusz M. Pędziwol.
„Skoro každé třetí jedenáctileté dítě má nadváhu a jejich počet roste nejrychleji na světě! Mám dceru v šesté třídě a chci, aby byla zdravá,“ vysvětluje v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza Jan Bury, poslanec PSL a předseda parlamentního klubu této strany, proč se stal patronem tohoto návrhu zákona.
Pokud se na jeho podporu podaří přesvědčit většinu poslanců, senátorů a prezidenta, nebude už brzy možné v polských školkách a základních školách, osvětových a opatrovnických výchovných institucích prodávat, nabízet, propagovat nebo prezentovat potraviny a nápoje, které obsahují:
- víc než 1,25 gramu soli ve 100 gramech výrobku;
- víc než gram transmastných kyselin ve 100 gramech výrobku;
- víc než deset gramů monosacharidů ve 100 gramech výrobku;
- víc než 0,5 gramu sodíku ve 100 gramech výrobku;
- chuťové zvýrazňovače (včetně glutamanu sodného);
- syntetická sladidla.
Příliš sladké, slané i tučné
Oč přesně jde, vysvětlují navrhovatelé v krátkém filmu, který vybízí k podpoře jejich iniciativy: „Chipsy, tyčinky, želé, sladké perlivé nápoje jsou hlavní výrobky, které si lze v obchůdcích a automatech v prostorách polských škol koupit. Ale ne vždy to, co chutná dítěti, je pro ně dobré.“ Rodiče dětí ze Základní školy knížete Janusze v obci Góra Kalwaria, účinkující ve filmu, zákaz jednohlasně podporují. „Chtěla bych, aby moje dcera byla zdravá a takové výrobky nejedla. Doma si to sama hlídám a nechci, aby je jedla ve škole,“ říká jedna z matek.
Profesor Marek Naruszewicz z Varšavské lékařské univerzity v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza upozorňuje, co a proč škodí: „Chipsy jsou příliš tučné a v podstatě nejslanější.“ Navíc obsahují akrylamid, toxický pro nervovou soustavu. Příliš slané jsou také solené tyčinky a arašídy. V Polsku dnes sůl rozsévá zkázu. „Už 15 procent dětí má zvýšený tlak. Budou se léčit do konce života,“ vysvětluje profesor Naruszewicz.
Nejen zákusky, cukrovinky, tyčinky máčené v hmotě podobné čokoládě, ale i slané tyčinky obsahují až 20 procent transmastných kyselin
Pro změnu příliš sladké jsou bonbóny, čokolády, zákusky a dokonce i jogurty, prý „nejsladší v Evropě“! (Naštěstí smetanové jogurty, populární v Česku, nejsou v Polsku tolik nabízené a vyhledávané. Kromě vysokého procenta cukru obsahují od šesti do deseti procent tuku.) Totéž se týká nápojů a limonád v čele s různými druhy col, které obsahují až sedm lžiček cukru v jedné láhvi – například čtvrtlitrová láhev Pepsi Coly obsahuje podle jejího výrobce 27 gramů cukru, což je víc než pět lžiček). O nic lépe na tom nejsou ani Coly Light se stejně škodlivými syntetickými sladidly. Navíc jsou barvené závadnými barvivy. A totéž platí pro želé.
Šťávy v tetrapakových obalech jsou často přislazené glukózovým a fruktózovým sirupem. „Fruktóza se nepříliš dobře rozkládá ve svalech a vyvolává vyšší tvorbu tuků v játrech, což vede k nadváze,“ vysvětluje profesor Naruszewicz. Jednou ze složek coly je i kyselina fosforová, která ničí zuby. Nejen zákusky, cukrovinky, tyčinky máčené v hmotě podobné čokoládě, ale i slané tyčinky obsahují až 20 procent transmastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu.
Děti zbožňují „smetí“
„Škola má učit, a nikoli vykrmovat,“ řekl Bury v Sejmu. Podle něho se v Polsku hodně hovoří o nezdravém jídla, ale takřka nic se s tím nedělá. „V této záležitosti není plná koordinace, chybějí zákonná řešení, která by podporovala úsilí rodičů a odborníků,“ postěžoval si šéf parlamentního klubu lidovců a ujistil, že tento problém bude brzy vyřešen. Navrhovaný zákon bude podle něho účinným nástrojem v boji s obezitou. A během jeho prezentace Bury připomněl, že podobné regulace už zavedla Kanada, skandinávské země a Estonsko. „A my? Když ne teď, tak kdy?“ zeptal se.
Polská lidová strana chce, aby všechny výrobky, které nesplňují omezení daná navrhovaným zákonem, byly ze školních obchůdků odstraněnyPSL chce, aby všechny výrobky, které nesplňují omezení daná navrhovaným zákonem, byly ze školních obchůdků odstraněny. „Ředitel školy, který zjistí porušování zákona, může rozvázat pracovní poměr s prodavačem, aniž by musel dodržet termín výpovědi a bez nároku na odstupné,“ říká navrhovaný zákon z dílny lidovců. Regulace se nevztahuje na střední školy. Podle politiků PSL je mládež, která je navštěvuje, už natolik dospělá, že se může sama rozhodnout, co si dát o přestávce a co nikoli.
Místo nekvalitních potravin označovaných jako „smetí“ by se na pultech školních obchůdků mělo objevit ovoce a zelenina, přírodní šťávy, kefír, mléčné dezerty, zdravé sendviče. „Ale zdravé jídlo je drahé. Jestliže v obchůdcích budou jen zdravé sendviče a kefíry, ne každý si to bude moci dovolit,“ poznamenává v rozhovoru pro deník Kurier Lubelski máma dvanáctileté Sandry z gymnázia č. 12 v Lublině. Její dcera je však nespokojená už při pomyšlení na změnu školního menu: „Stejně by to nikdo nekupoval. Chipsy jsou nejlepší.“
Vzdor prodavačů
Rodiče ovšem nikdo nenutí, aby se jejich děti krmily ve školních obchůdcích. Mohou jim, jak tomu bývalo dříve, dávat svačinu z domova. Často se však stává, že rodiče místo toho, aby se po ránu obtěžovali s její přípravou, „raději dají dítěti několik zlotých, aby si něco koupilo v obchůdku“, poznamenává Urszula Paździorková-Pawliková, radní z města Tychy v Horním Slezsku, v rozhovoru pro katovický Dziennik Zachodni.
Tychy jsou však v tomto ohledu výjimkou. Místní zastupitelstvo už provedlo to, co PSL navrhuje udělat v celém Polsku – zavázat ředitele škol ke kontrole školních obchůdků. Díky tomu se tam objevily čerstvě připravené sendviče, ovoce, šťávy a minerální voda a zmizely chipsy, cola a energetické nápoje. Nebylo to však vůbec jednoduché, protože rodiče „nedokázali pochopit, proč si jejich dítě ve své škole nemůže koupit oblíbené chipsy nebo želé“, vzpomíná radní Paździorková-Pawliková.
Změnit návyky dětí a jejich rodičů a prolomit vzdor prodavačů nebude jednoduché
Výrobci budou tratit
Nejúpornějšími odpůrci změn se však mohou ukázat nikoli konzumenti, ale výrobci chipsů, col a želé, protože budou nejvíc tratit. Novináři deníku Gazeta Wyborcza spočítali, že když každé dítě utratí ve škole za „smetí“ 2,5 zlotého (15 korun) denně, což je střízlivý odhad, ve státním měřítku to dělá ročně 2,25 miliardy zlotých.
Nákupy ve městě to nevyrovnají. Malé děti po městě samy nechodí, poznamenávají autoři článku věnovaného návrhu zákona. Budou koncerny ochotny rezignovat na takové příjmy? Šéf poslaneckého klubu lidovců Jan Bury je optimistou. „Bury předpokládá, že koncerny umějí počítat. Budou vymýšlet, co jiného by mohly prodat. Jen, aby měl pravdu. Lze totiž očekávat i lobbing na obranu ,smetí‘,“ píše Gazeta Wyborcza.
