Nálada v české společnosti evidentně houstne. Vznikají občanské iniciativy, jimž vadí, že státní aparát přestává fungovat. Kauza střídá kauzu: IZIP, Key Investments, pád registračního systému vozidel, letouny CASA, rozkrádání evropských fondů, ProMoPro... Často chybí viník. Respektive nechybí, ale nebývá potrestán. Je odosobněn. Je jím jen úřad. Stát.
Oproti jmenovaným kauzám je nákup betonových truhlíků v Praze 5 prkotina, ukazuje však jistý trend. Když se objevily a ukázalo se, že vyšly na „pouhých“ 19 milionů korun, staly se okamžitě legendárními. Jejich absurdnost bere dech i měsíce po osazení chodníků, kde by překážely třeba sanitkám. Nejprve byly betonáče předmětem sarkasmů. Kdo vjížděl na Smíchov, byl přivítán balónky a nápisem „Vítejte v Truhlíkolandu“, jak zaznamenal třebaweb Lidovky.cz. Vtipálci si zase udělali vlastní bazénky ve smíchovské plavecké zóně a v obřích „vanách“ se i koupali.
Hravě se k věci postavila i sama radnice Prahy 5, jež spustila akci s názvem Stěhujeme to!, aby od občanů zjistila, kam přesunout „ekologické květníky“ a „městský mobiliář“. Radničním politikům stačilo poslat vzkaz na e-mailovou adresu: snizeniimisi@praha5.cz a čekat, zda někoho třeba nezaujme originální nápad architektů na svoz truhlíků do nového Parku 277, kde by dělaly parádu.
Kreativní řešení jsou protivahou „blbé nálady“ a naznačují, že se snad neřítíme jen do pochmurné doby hněvu a pomsty, v níž na tvořivost nebude kdy. Jenže poslední změna radniční webové stránky Stěhujeme to!, podle níž radnice reflektuje názory občanů, je datována 16. 10. 2012. Žádné nové informace, zapomeňte.
Jak čas běží a truhlíky straší dál, zábavné kreativity ubývá. Frekventovaněji a „hlasitěji“ se vedle pozitivních ostrůvků prosazují do atmosféry země archaičtějští formy vzkazu, jak předvedli neznámí „vandalové“ u zlíchovského Lihovaru. Napřed se na jednom z truhlíků objevil nasprejovaný nápis „Tohle tady nechcem“. A když „to“ tam zůstalo, postoupili občané do vyššího „levelu“. Přibyl ostřejší výraz plus růžové monstrum. A také jednoznačná otázka, která dodává naší rubrice Politika na ulici rozměr, s nímž jsme před dvěma roky, kdy startovala, vlastně nepočítali.
Fotografii jsme pořídili asi před třemi týdny. Až před koncem listopadu se dostavila reakce. Růžově nasprejovaný „pomník“ skutečně zmizel. Zbyl po něm jen nástřik na asfaltu. A ostatní betonáče? Zůstávají.
Jaký „level“ naštvání bude následovat? Média bývají obviňována, že podněcují negativní atmosféru, že ukazují jen špatné věci. Politikům se nelíbí, když od žurnalistů schytávají kritiku. Média jsou však především „mediátorem“ – zachycují odlesky skutečnosti, dovolujeme si proto ukázat i tento, varování, jakým směrem se pouliční politika vydá, vyčerpá-li korektnější prostředky.
