Spojené státy se v roce 2005 pokoušely koupit ruské rakety z Běloruska přes Ukrajinu a Českou republiku. Vyplývá to ze tří diplomatických telegramů poslanýchv březnu a dubnu 2005 z velvyslanectví USA v Praze. Tajné depeše zveřejnil ve středu nezávislý běloruský internetový zpravodajský server www.naviny.by, kterému telegramy předal partner WikiLeaks pro Rusko Israel Shamir.
Ze tří komuniké poslaných tehdejším velvyslancem USA v Česku Williamem Cabanissem juniorem vychází najevo, že válečné námořnictvo USA chtělo koupit 23 ruských protilodních střel Ch-31 létajících nad hladinou moře přes nejmenovaného českého obchodníka se zbraněmi.
Podle Cabanissova sdělení z 9. března 2005 se Spojené státy snažily koupit střely Ch-31 přes prostředníky z Běloruska, protože Rusové odmítli tyto střely prodat jak českému obchodníkovi se zbraněmi, tak Ukrajině. „Americké válečné námořnictvo nějakou dobu plánovalo otevřený komerční nákup 23 ruských střel Ch-31 (nebo MA-31) létajících nad hladinou moře od jednoho českého obchodníka se zbraněmi. Byli jsme upozorněni, že rakety přicházejí z Běloruska přes sérii komplikovaných transakcí. Toto aranžmá je údajně nutné proto, že sami Rusové odmítli českému obchodníkovi se zbraněmi rakety prodat,“ uvádí Cabaniss v telegramu.
Na obranu proti Moskitům
Dokumenty z kanceláře náměstka amerického ministra obrany pro akvizice, technologii a logistiku ukazují, že válečné námořnictvo USA v roce 1995 uzavřelo dohodu s Ruskem o dodání upravených střel Ch-31 jako létajících terčů pro nácvik ostré střelby. Ruský vojenský podnik Zvezda-Strela tyto střely dodal bez elektroniky, společnost Boeing je poté upravila a nazvala Boeing/Zvezda Strela MA-31. Poprvé byl tento typ střel testován v roce 1996. Válečné námořnictvo USA zhodnotilo střelu MA-31 jako lepší, než byla konkurenční raketa Sea Snake vyvinutá zčásti firmou Honeywell.
USA mohly mít o ruské střely Ch-31 zájem kvůli rozvoji protiraketové obrany svých lodí
V roce 1999 si válečné námořnictvo USA u firmy Zvezda-Strela objednalo výrobu 34 střel MA-31, které podle tehdejšího článku ruského vojenského analytika Dmitrije Litovkina byly nejen lepší než střely Sea Snake, ale i za poloviční cenu. Litovkin ve své zprávě spekuluje o možnosti, že americké válečné námořnictvo mělo o technologii střel Ch-31 zájem také z důvodu rozvoje protiraketového systému (Anti-Missile Defense – AMD) na obranu lodí před ruskou raketou Moskit (kterou NATO klasifikovalo jako raketu typu vzduch-země). Ta je podle něho v mnoha směrech podobná střele Ch-31, jenže je mnohem silnější. Obě rakety navrhl konstruktér Sergej Jakovlev, i když střelu Moskit vyvinula vojenská strojírenská konstrukční kancelář Raduga.
V době, kdy vyšel Litovkinův článek, mohla raketa Moskit za hodinu uletět 2800 kilometrů ve velmi nízkých výškách (vzduch-moře nebo moře-moře) a podle autora mohla být zjištěna nejdříve tři až čtyři vteřiny před nárazem, když už není téměř žádný čas reagovat.
Běloruská cesta
Jenže Rusko v roce 1999 objednávku válečného námořnictva USA na střely MA-31 zablokovalo. Třebaže první rakety typu Ch-31 byly vyvinuty v osmdesátých letech, je pravděpodobné, že vývoj pokračuje dodnes.
V roce 2005 se válečné námořnictvo USA pokoušelo získat pozdější verze střely Ch-31: „Třiadvacet střel Ch-31 je v současnosti v Bělorusku, kde se nacházejí už třicet let. Navrhovaný prodej těchto raket válečnému námořnictvu USA by začal transakcí mezi ruskou a běloruskou armádou, v jejímž rámci by se poslalo 23 novějších raket z Ruska do Běloruska,“ uvádí se v Cabanissově komuniké z 9. března.
O den později Cabaniss poslal další komuniké týkající se výhledu na nákupu raket s uvedením výhrad na české straně: „Česká vláda je velmi kritická vůči Lukašenkově režimu a někteří lidé na MZV (ministerstvu zahraničních věcí – pozn. red.), zvláště ti, kteří jsou zodpovědní za podporu lidských práv a demokracie, s tímto obchodem projevili nesouhlas. Záležitost teď byla předána ?????????????, který během několika týdnů vydá konečné rozhodnutí,“ uvádí se v komuniké z 10. března 2005.
Česká stopka
Dne 1. dubna 2005 Cabaniss oznámil, že české ministerstvo zahraničních věcí, v jehož čele v té době stál Cyril Svoboda (KDU-ČSL), dohodu zablokovalo. Navzdory tomu, že dodávku nových střel Ch-31, o něž mělo zájem válečné námořnictvo USA, Bělorusko převzalo.
„Česká vláda (premiérem byl do 25. dubna 2005 Stanislav Gross – pozn. red.) oficiálně zamítla žádost českého obchodníka se zbraněmi o povolení zprostředkovat prodej ruských střel Ch-31, v současnosti ve vlastnictví jedné státní firmy v Bělorusku, americkému válečnému námořnictvu. Poloffovi (politickému pracovníkovi velvyslanectví USA – pozn. red.) bylo 1. dubna řečeno, že licenční úřad MZV poslal 31. března oficiální dopis úřadu ministerstva průmyslu a obchodu, který je odpovědný za prodej zbraní, s informací o rozhodnutí MZV,“ napsal Cabaniss v poslední depeši.
