Aktualizováno. Napříč Českem vznikají výzkumná centra hrazená z evropských fondů, jako je brněnský CEITEC nebo superlaser ELI. Velký díl peněz – okolo 20 miliard korun – míří do Brna, další miliardy na budovy a přístroje putují též do Ostravy, Olomouce či Plzně. A pražští výzkumníci se opakovaně bouří, že „bohatá“ Praha, výzkumně nejvýkonnější oblast v Česku, nebyla do možnosti sáhnout si na Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) zahrnuta. Tato disproporce vznikla již při nastavování programu před několika lety – po jednání s Evropskou komisí jsou prostředky z operačního programu určeny na podporu regionů, které nejsou stejně „bohaté“ jako metropole.
Nyní jsme blíže možnému průlomu. Podle informací ČESKÉ POZICE má pražská věda sice stále nízkou, nicméně již nikoliv zanedbatelnou šanci, že se k části výzkumných peněz z aktuálního operačního programu dostane. O věci již jednala vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
Odhadovat částku, na kterou by si Praha mohla sáhnout, je obtížné, v kuloárech se nicméně hovoří zhruba o 1,7 miliardách korunOdhadovat částku, na kterou by si Praha mohla sáhnout, je obtížné, v kuloárech se nicméně hovoří zhruba o 1,7 miliardách korun. Záleží na kurzu eura ke koruně, ale i dalších proměnných. „Komise na to přistoupit může, i nemusí. Je také možné, že Praze navrhne navýšení kofinancování větší než aktuálních 15 procent,“ míní zdroj ČESKÉ POZICE, dle nějž začnou jednání s Bruselem v nejbližších dnech.
„V tomto operačním programu jsou určité volné prostředky, jež by na tyto projekty mohly být využity. Jednání s Evropskou komisí by mělo proběhnout do konce letošního roku,“ potvrdil nám Marek Zeman, tiskový mluvčí ministerstva školství, pod které tento program o celkovém objemu asi 50 miliard korun spadá.
Jaké jsou šance?
Jak peníze z programu dostat do Prahy, když z něj dle nastavených pravidel nesmí metropole čerpat? „V současné době je na stole otázka možného financování pražských vysokých škol přímo z OP VaVpI. Jde však zatím o teoretickou možnost; nyní jsou připraveny podklady pro jednání s komisí,“ řekl ČESKÉ POZICI náměstek ministra školství pro fondy EU Michal Zaorálek.
Brusel prý nyní může být vstřícnější, než by byl k minulému ministrovi Josefu DobešoviNáměstek však zároveň upozorňuje: „Zaregistrovali jsme určitý posun ve vnímání komise nad tématem ,nadregionální dopady z projektů budovaných mimo regiony konvergence‘. Každopádně vzhledem k nastavení operačního programu není pravděpodobnost úspěchu příliš vysoká. Důležitá bude ochota komise tuto věc s námi začít řešit,“ upozorňuje Zaorálek. Oním nadregionálním dopadem může být i provázanost některých již podpořených projektů z celé republiky s výzkumem a výukou expertů v Praze, což má další vlivy – i mimo metropoli.
Již v květnu ministr školství Petr Fiala v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl: „S plným přesvědčením bych opravdu chtěl, aby se nám do čerpání prostředků EU pro vzdělávání a výzkum podařilo dostat Prahu. Spatřuji jako strukturální nevýhodu, když je Praha z této možnosti vyňata.“ Pro budoucí období 2014 až 2020 tomu tak bude. Povede se to i v případě již běžícího operačního programu?
„Myslím, že šance, aby byla jednání s Evropskou komisí úspěšná, existuje. Těžko předjímat, jak bude veliká – odhaduji to na možná 20 procent,“ tipuje zdroj ČESKÉ POZICE obeznámený s evropskými fondy. „Přijde mi to lehce kostrbaté, technicky velmi náročné. Netroufám si říci, jak jednání dopadnou. Věc má příliš proměnných, ale Brusel může být nyní vstřícnější, než by byl k minulému ministrovi (myšlen Josef Dobeš – pozn. red.),“ uvádí další expert.
Projekty jsou připravené...
V případě úspěchu mají pražské školy projekty připravené a na případnou výzvu by reagovaly pozitivně. „Zejména pražské vysoké školy dlouhodobě usilují o změnu přístupu k využití EU fondů. V budoucím období 2014 až 2020 bude možné již část prostředků použít i na území hlavního města Prahy,“ podotýká mluvčí ministerstva školství Zeman.
Jedním z projektů, jež by mohla Praha zafinancovat z aktuálního OP VaVpI, může být dle informací ČESKÉ POZICE projekt Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který chystá ČVUT v Praze. Právě dejvický projekt, o němž jsme psali již v únoru 2011, by v sobě soustředil významné informatické skupiny největší české technické školy, a navíc by přinesl synergie s dalšími budovanými centry v regionech – ostravským superpočítačem IT4Innovations, plzeňským střediskem NTIS, brněnským projektem CEITEC či regionálními centry CEBIA ve Zlíně a SIX při Vysokém učení technickém v Brně. Ano, všechny zmíněné projekty spojuje financování z aktuálního Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
„Obecně platí, že schválené projekty by vždy měly být umístěny na území vymezeném daným programem, což je v případě OP VaVpI území ČR s výjimkou Prahy. Ve velmi výjimečných případech a na základě řádného odůvodnění je přijatelné s přihlédnutím k specifické povaze konkrétního projektu, aby se nacházel mimo vymezné území – ovšem za předpokladu, že takový projekt bude mít z velké části dopad právě na vymezné území,“ říká mluvčí Martin Stašek ze zastoupení EK v Česku.
Během prosince se tedy ukáže, zda se pražské univerzity dočkají nečekané vánoční nadílky. Anebo zda budou mít, slovy Járy Cimrmana, dalšího „vypráskaného Dědu Mráze“.
