Už se zdálo, že letošní předvolební kampaň bude jalová. Žádná Kubiceho zpráva jako v roce 2006 zatím nevyplula. Útoky na politické protivníky se v zásadě omezily jen na kampaň Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ), v níž se chlubí, že zastavili Kalouska. V posledních dnech před volbami se to ale podle informací ČESKÉ POZICE přece jen změní, ač terčem přeci jen zůstane bývalý ministr financí.
Dobře informované zdroje z resortu, který po Miroslavu Kalouskovi převzal Jan Fischer, ČESKÉ POZICI potvrdily, že ministerstvo pošle na středočeského lídra TOP 09 policii. „Bude podáno trestní oznámení pro porušování povinností při správě cizího majetku na neznámého pachatele v souvislosti s narovnáními v arbitrážních sporech,“ uvedl důvěryhodný zdroj z ministerstva.
Vzhledem k tomu, že více než šest let nesl odpovědnost za ministerstvo právě Kalousek, má být dle našich informací policejní vyšetřování mířeno na něj. Podstatou trestního oznámení budou narovnání se zahraničními firmami, které státu hrozily soudními spory či arbitrážemi. Tato rozhodnutí byla projednávána v režimu utajení důvěrné, takže se o nich veřejnost nedozvěděla. Neznámý pachatel bude viněn z toho, že státní peníze proudily k často neprůhledným firmám, i když to nebylo nutné, vysvětlil ČESKÉ POZICI další zdroj obeznámený s chystaným plánem.
Aktualizace. Konkrétní kroky, za něž má být neznámý pachatel stíhán, se resort Jana Fischera chystal oznámit v úterý. Po zveřejnění těchto informací ČESKOU POZICÍ se však plán změnil. Ministr financí Jan Fischer uvedl, že jakékoli kroky podnikne až po volbách, „aby závažná zjištění exministr Kalousek nemohl bagatelizovat s odkazem na předvolební boj“. Podle zdrojů ČESKÉ POZICE mu to nařídili lidé z blízkosti Hradu, tedy prezidenta Miloše Zemana. Trestní oznámení na Kalouska tak přijde nejdříve příští týden. Zcela jej pohřbít ale na financích nemohou. Už vzhledem k úniku informací do médií. Nepodání trestního oznámení by se totiž mohlo obrátit proti samotnému Fischerovi. Existuje samozřejmě povinnost oznámit policii podezření na spáchání trestného činu.
Kalousek: „Poslední zoufalý výkřik zemanovců“
Sám Kalousek není překvapen. Ostatně ministerstvo financí už jeden pokus o diskreditaci provedlo, když Kalouska nařklo z „přehlížení“ porušování pracovní kázně jeho podřízených (viz článek Předvolební kydání hnoje na Kalouska. Nic lepšího nemáte?)
Už z neoficiálních rozhovorů s lidmi z jeho blízkosti vyplývá, že již několik týdnů čeká útok. Údajně dokonce pronesl, že do voleb bude v teplácích (tedy ve vazbě?). Takový potenciál však trestní oznámení mít nebude.
Aktualizace: Miroslav Kalousek to považuje především za předvolební boj vedený proti němu zejména Stranou práv občanů – Zemanovci (SPOZ), jež si na heslu „Zastavili jsme Kalouska“ vystavěla kampaň.
Absolutně nechápu, čeho by se to oznámení mělo týkat, říká Kalousek
„Tento poslední zoufalý výkřik zemanovců mě nechává v klidu stejně jako jejich billboardy,“ řekl Kalousek, středočeský lídr TOP 09, ČESKÉ POZICI. Naráží tím na fakt, že vláda premiéra Jiřího Rusnoka je sestavena z řady lidí, kteří kandidují za SPOZ – případ ministra Fischera to ale není.
„Absolutně nechápu, čeho by se to oznámení mělo týkat. Ohledně arbitráží je všechno v naprostém pořádku,“ doplnil. Také to, že vláda o jeho krocích rozhodovala v režimu důvěrné, je podle něj zcela v pořádku. „Rozhodnutí o pohledávkách státu by mohlo zajímat různé finanční žraloky a soupeřům se jednoduše taktika neprozrazuje,“ uvedl Kalousek.
Mustr Nomura
Narovnání, která mají být trestním oznámením napadena, probíhala podle mustru, který se na ministerstvu financí zabydlel za prvního Kalouskova úřadování ve vládě Mirka Topolánka díky kauze Nomura. Pro pořádek však připomeňme, že narovnání s japonskou bankou po prohrané arbitráži kvůli pádu Investiční a Poštovní banky (IPB) podepsal v listopadu 2006 Kalouskův předchůdce Vlastimil Tlustý, takže na tento případ (pravděpodobně navíc promlčený) trestní oznámení nezacílí. Nicméně proto, že právě na Nomuře se resort financí naučil instit narovnání používat a lze předpokládat příbuznost jiných podobných operací, stojí za to si ho alespoň ve zkratce popsat.
Připomeňte si kauzu IPB:
- Odtajní Kalousek také záznam z jednání vlády o IPB?
- Vzestup a pád IPB – od Klause až po Kalouska
- Lidé kolem IPB a jejich angažmá v Key Investments
Trestní oznámení na Kalouska před volbami jistě rozbouří podezřele poklidnou kampaň. Otázkou je, co s ním ale bude dál.
Model narovnání byl následující. Londýnská arbitráž rozhodla, že stát poškodil investici japonské finanční skupiny do české banky, protože ostatní tuzemské peněžní ústavy očistil od špatných úvěrů, zatímco tehdy již zprivatizovanou IPB nikoli. Nomura se domáhala odškodného až ve výši 70 miliard korun. Dohoda o narovnání tuto hrozbu eliminovala na maximálně sedm miliard.
Obě strany sporu požádaly arbitry, aby stanovili hodnotu IPB v době jejího pádu (červen 2000). Ti došli k sumě 34,2 miliardy korun, protože nezapočítávali fakt, že na jaře 2000 proběhly dva runy na banku. Od této částky se pak v rámci výpočtu finanční kompenzace odečítalo deset miliard, které hodlala Nomura původně do sanace IPB vložit. Pak se vypočetl podíl Japonců (Nomura držela 46 procent akcií IPB). A od něj se ještě odečetla částka 8,4 miliardy, která odpovídala sumě, kterou Japonci měli zaplatit za akcie Plzeňského Prazdroje (z portfolia IPB), ale uhradili ji v té době již bezcennými akciemi samotné české banky. Výsledek byl 2,8 miliardy plus úroky, tedy nakonec 3,6 miliardy korun pro Nomuru.
Dohrávky po narovnání
Kontroverzi kolem dohody o narovnání budilo jednak dlouhotrvající tajení jejího obsahu (od listopadu 2006 až do ledna 2011) a jednak snaha vládních činitelů, aby byla zastavena trestní stíhání exmanažerů Nomury v Česku, která ještě v roce 2006 běžela.
Pikantní je jedna podkapitola z uzavírání příběhu Nomura. A ta již může svou roli v trestním oznámení sehrát, protože již v ní účinkuje exministr Kalousek. V květnu roku 2009 podepsal Miroslav Kalousek dohodu o narovnání se švýcarskou „kastlíkovou“ společností SPB Consortium, jež vlastnila pohledávky vzniklé ze soudních sporů, které zahájila IP Banka, nástupnická společnost po IPB . Šlo o žalobu o odškodné ve výši 40 miliard korun na nuceného správce IPB Petra Staňka a o spor v hodnotě 80 miliard korun vedený proti antimonopolnímu úřadu rovněž kvůli pádu IPB.
Soud přitom již žalobu na Staňka ještě před Kalouskovým podpisem narovnání zamítl jako neopodstatněnou. Stát ale narovnání nic nestálo, podle smlouvy s Nomurou totiž mimosoudní vyrovnání uhradili právě Japonci. Mluvilo se o sumě blížící se miliardě korun. Otázkou pro policii tak může být, zda bylo nutné toto narovnání uzavírat a zda nemohlo být odškodné pro Nomuru nižší, když z něj pak hradila náhradu někomu jinému. Notabene někomu, u nějž není majitel známý.
Trestní oznámení před volbami jistě rozbouří podezřele poklidnou kampaň. Jestli policie něco skutečně vyšetří, však není jisté. Trestních oznámení souvisejících třeba i s kauzou IPB na vrcholné představitele státu bylo několik a vždy skončila v koši.
Sám Kalousek například v lednu 2011 podal trestní oznámení na celou vládu Miloše Zemana (respektive i tenkrát směřovalo na neznámého pachatele) za postup při pádu IPB, kdy byl schválen převod krachující banky na konkurenční ČSOB za jednu korunu. Vedl jej k tomu verdikt v dalším arbitrážním sporu týkajícím se této kauzy, který ministerstvo financí vedlo s ČSOB. Banka v ní žádala a dostala bezmála dvě miliardy za jednu spornou pohledávku z portfolia IPB. Stát si naopak nárokoval a nedostal peníze, jež měly představovat kladnou hodnotu IPB, tak jak ji stanovila londýnská arbitráž s Nomurou. Trestní oznámení na Zemanovu vládu policie s posvěcením Nejvyššího státního zastupitelství ale v roce 2012 definitivně odložila.
Nejnovější narovnání ve státních sporech popisuje ČESKÁ POZICE:
