Ještě před třemi týdny ministerstvo spravedlnosti trvalo na tom, že na seznamu kandidátů nachystaném prezidentovi republiky ke jmenování soudce Pavel Bednařík je. Na počátku předminulého týdne však ČESKÁ POZICE zjistila, že tomu tak není. Pozoruhodné na tom byly argumenty, proč Bednařík soudcem najednou být nemá.
V pondělí 1. prosince ministerstvo spravedlnosti tvrdilo, že se na seznam dostal omylem, v úřední řeči prý šlo o „administrativně technické nedopatření“... |
V pondělí 1. prosince ministerstvo spravedlnosti tvrdilo, že se na seznam dostal omylem, v úřední řeči prý šlo o „administrativně technické nedopatření“. O den později ministryně spravedlnosti Válková ČESKÉ POZICI napsala: „Dostala jsem od prvního náměstka v mezidobí, tedy dost pozdě, ale stále ještě včas, další informace, které mě vedly k tomu, že jsem raději svůj návrh stáhla. Někdy je lepší být opatrný a v tomto případě to platí dvojnásob.“ Co přesně se od prvního náměstka Roberta Pelikána dozvěděla, však neuvedla. A Pelikán záležitost komentovat nechce.
Soudci nad postupem resortu i bleskovou otočkou ministryně Válkové kroutí hlavou. Vadí jim nekoncepčnost výběru soudců, kteří mohou být v taláru až do 70 let.
Pozdvižení
Pavel Bednařík, kterému jen o krůček utekl soudcovský talár, rozhodně nepatří v justičních kruzích mezi neznámé postavy. Na ministerstvu spravedlnosti totiž až do léta pracoval – coby ředitel odboru justičního dohledu. A dobře ho znala i ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO), která ho z postu ředitele po konfliktu s náměstkem Robertem Pelikánem v létě odvolala.
Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové tento případ dokládá chybějící pravidla pro výběr soudců |
Náhlé stažení Bednaříkovy kandidatury ze strany ministryně Válkové, ale i samotná nominace na soudce, vyvolaly v justici pozdvižení. Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové tento případ dokládá chybějící pravidla pro výběr soudců. „Za sebe mohu říci, že čtyři roky bojuji, aby to bylo upraveno zákonem. Je to strašná vada. Do systému se tak na 30, 40 let dostávají lidé, které nikdo moc neprověřuje. A pak se bavíme o tom, jak je dostat ven,“ upozornila na systémový nedostatek.
„Bohužel se k tomu vyjádřit nemohu, protože důvody stažení neznám. Za standardní to tudíž považovat ani nemohu,“ řekl ČESKÉ POZICI Milan Tripes, předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích. Právě v tomto obvodu měl Bednařík soudit.
Podivná stížnost
Postoj ministryně spravedlnosti Válkové ve vztahu k Bednaříkovi je plný zvratů. Jako jednu z prvních věcí řešila tato nová šéfka justice stažení stížnosti ve prospěch miliardáře Pavla Tykače, který čelí obvinění z vytunelování 1,2 miliardy korun v kauze CS Fondů. Bednařík byl naopak u sepisování argumentů, proč by bylo vhodné se za Tykače přimluvit. „Lze učinit závěr, že v řízení (o stíhání Tykače – pozn. red.) byl porušen zákon,“ napsal Bednařík do stanoviska, na jehož základě v posledních dnech loňského roku tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová stížnost k Nejvyššímu soudu podala.
Postoj ministryně spravedlnosti Válkové ve vztahu k Bednaříkovi je plný zvratů. Jako jednu z prvních věcí řešila nová šéfka justice stažení stížnosti ve prospěch Pavla Tykače. |
Jenže referentka odboru dohledu Taťána Skalická a podřízená Bednaříka, která měla obsáhlou stížnost na starosti, s tímto postupem nesouhlasila. Měla pro to tři důvody. Výhrady Tykačových právníků odmítl Ústavní soud, s nímž Nejvyšší soud polemizovat nesmí. Pokud by se stížnosti vyhovělo, byla by kauza, která se týká finančních machinací z roku 1997, promlčena. Za další, Tykač mohl přednést výtky ke svému stíhání před soudem, který by o jeho vině rozhodoval.
Skalická na svém postoji trvala i přes nátlak nadřízených. „O průběhu šetření byl mnou ředitel odboru dohledu opakovaně informován s tím, že ve věci nejsou dány podmínky k podání stížnosti,“ napsala do spisu, jehož kopii má ČESKÁ POZICE k dispozici.
Exředitel Bednařík k tomu pro ČESKOU POZICI uvedl: „Mám za to, že tam opravdu porušen zákon byl. Podle mě to primárně projít testem rozhodování Nejvyššího soudu mělo.“ Tlak na zpracování stanoviska, který by obsahoval variantu podání stížnosti, prý vnímal i sám Bednařík.
Do případu se vložil tehdejší první náměstek Daniel Volák, který požadoval sepsání stanoviska, jež by obsahovalo i variantu stížnost podat |
Do případu se vložil tehdejší první náměstek Daniel Volák, který požadoval sepsání stanoviska, jež by obsahovalo i variantu stížnost podat. „Dvakrát nám to bylo vráceno s tím, že máme zpracovat variantu podání stížnosti a že si pak vybere paní ministryně. Hovořil jsem o tom i s paní ministryní, které jsem říkal, že to nedoporučuji,“ řekl ČESKÉ POZICI Bednařík.
Úřad už pod taktovkou Válkové v únoru nicméně stížnost z Nejvyššího soudu stáhl. A stíhání Tykače tak mohlo pokračovat. „Díky obnově řízení je to nyní ve fázi vyšetřování, které je v závěrečné fázi. Čekáme ještě na vyhotovení jedné právní pomoci ze zahraničí,“ nastínil ČESKÉ POZICI aktuální vývoj případu Zdeněk Matula, veřejný žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Průšvih za desítky milionů
Řediteli Bednaříkovi prošla pod rukama ještě jedna výbušná záležitost. Loni se na Obvodním soudu pro Prahu 2 ztratily důležité dokumenty, které si vyžádali švýcarští detektivové v rámci vyšetřování vytunelovaných bankovních kont českého podnikatele Petra Macha. V letech 2001 až 2003, kdy tento bývalý majitel fotbalové Sparty seděl ve vězení, se přes jeho účty dle řady indicií točily a praly peníze z české privatizace.
Loni se na Obvodním soudu pro Prahu 2 ztratily důležité dokumenty, které si vyžádali švýcarští detektivové v rámci vyšetřování vytunelovaných bankovních kont Petra Macha |
Soudce Vít Bičák v minulých měsících dvakrát přiznal, že se listiny z inkriminovaného spisu skutečně ztratily. V srpnu se najednou objevily. „Ve všech místnostech byly kontrolovány objemnější spisy, veškeré skříně, byly otevírány všechny krabice, které se v místnostech nacházely. Dále bylo nahlíženo za skříně, topení a stoly,“ informoval Macha v srpnu Bednařík.
Vypadalo to, že situace je zachráněna a české orgány v rámci takzvané mezinárodní právní pomoci trapas ve Švýcarsku zahladí. Jenže omyl. Část ze ztracených dokumentů se sice našla, jak ale Mach při osobní kontrole spisu zjistil, nalezené papíry byly – kulantně řečeno – pozměněné. Někdo, kdo hledané materiály do spisu vložil zpět, totiž vymazal podpisy a čísla účtů. Vyplývá to z důkazů, do kterých měla ČESKÁ POZICE možnost nahlédnout.
Nad rolí šéfa odboru dohledu Bednaříka Mach kroutí hlavou: „Přijde mi neuvěřitelné, že na ministerstvu spravedlnosti může dojít k takovému nepořádku a situaci, kdy ředitel odboru dohledu Bednařík přizná, že spis hledali za topením a za skříní. Je to ostuda a dehonestace zaměstnanců tohoto resortu.“
Nyní zbývá necelý měsíc, během něhož se ministerstvo musí vyjádřit k Machově žádosti o úhradu způsobilé škody. Momentálně činí několik desítek milionů korun. |
Nyní zbývá necelý měsíc, během něhož se ministerstvo musí vyjádřit k Machově žádosti o úhradu způsobilé škody (vzniklé nespoluprací české strany se švýcarskými detektivy). Škoda momentálně činí několik desítek milionů korun. Pokud Válkové resort do ledna peníze neuhradí, Mach podá na stát žalobu. „Doufám, že hnutí ANO splní své předvolební sliby a zařídí, že stát – v mém případě ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková – bude rychle a efektivně řešit případy, ve kterých stát své občany poškozuje. Zabrání se tím prodlužování a prodražování těchto sporů. Pomůže to nejen poškozeným lidem, ale i stát na tom ve výsledku ušetří,“ doufá podnikatel.
Požadované dokumenty, o které v Machově kauze jde, mají dokazovat neoprávněné výběry a manipulaci s Machovým účtem v letech 1996 až 1998 v bance UBS a posléze v Credit Suisse v řádu milionů dolarů. Na tyto „operace“ podle podnikatele navazují machinace na jeho účtech v Credit Suisse v letech 2001 až 2003, kdy byl ve vězení. Manipulování s dokumenty v Machově spisu zavání podezřením, že materiály zmizely proto, aby se vyšetřování v Curychu zadrhlo, a tím se zabránilo odkrytí, kdo na švýcarských účtech s penězi manipuloval. Existují indicie, že skrze Machův účet někdo prohnal a vypral špinavé peníze z privatizace MUS.
Já nic, to úřednice
Kauza Petra Macha se Bednaříkovi stala osudnou. Jednu z odpovědí totiž nestačil sladit s představou prvního náměstka Pelikána. Přešlap sice Bednařík připustil, podle něj však za to může úřednice ministerstva spravedlnosti. Ta sice inkriminovaný dopis na Pelikánův sekretariát předala, zároveň však jeho kopii odeslala Machovi.
„Objektivně to chyba odboru, kterému jsem šéfoval, byla. To připouštím. Řekl jsem to tak i panu náměstkovi a paní ministryni,“ říká Bednařík. Odmítá však, že by se nesnažil zjistit, kde ztracené dokumenty jsou. Vylučuje také to, že by kvůli dopisu mohl Mach žádat český stát o náhradu. „Na základě toho dopisu se nemůže ničeho domáhat. Ročně se ztratí zhruba 40 spisů. Pokud by to nebyl pan Mach, tak se to nikdo nedozví,“ myslí si Bednařík.
REAKCE PAVLA BEDNAŘÍKAPovažuji za nezbytné reagovat na články, uveřejněné v Lidových novinách dne 4. 12. 2014 a dne 6. 12. 2014, neboť jsou nepravdivé, zavádějící a dehonestující. V článcích Případy (skoro)soudce Bednaříka, Válková se při výběru soudce přehmátla a První hlava je mi kladen za vinu nesprávný postup v kauzách panů Macha a Tykače, který měl být zřejmě veden blíže neobjasněnými postranními úmysly. Vzhledem k tomu, že popis mého údajného postupu v těchto věcech je redaktory LN podán natolik nesrozumitelným a zavádějícím způsobem, pokládám za nutné uvést okolnosti těchto případů na pravou míru. Pokud jde o ztracené přílohy ze soudního spisu pana Macha, musím se proti vzneseným nařčeným ohradit a vyložit průběh celé kauzy. Především zdůrazňuji, že předmětný soudní spis ani jeho přílohy se nikdy nenacházely na Ministerstvu spravedlnosti a že předmětná příloha tohoto spisu se ztratila na Obvodním soudu pro Prahu 2 v roce 2012. Já jsem z pozice ředitele odboru dohledu poté, co jsem se o věci dozvěděl, ve snaze přílohu najít a zjistit okolnosti její ztráty, pověřil jak daný soud, tak i vlastní oddělení, aby na daném soudě učinily prověrky k objasnění těchto okolností. Dne 22. 1. 2014 obdrželo ministerstvo odložené trestní oznámení pana Macha ve věci odcizené přílohy soudního spisu, a sice šlo o obsáhlé znalecké posudky, VHS/CD s nahrávkami televizních pořadů a „černé desky s fotografiemi“. Jako ředitel odboru dohledu jsem standardně pověřil Obvodní soud pro Prahu 2, aby věc prošetřil. Se zprávou obvodního soudu jsem se nespokojil a uložil jsem mu provést podrobnou prověrku ve snaze o dohledání přílohy spisu a o zjištění důvodů její ztráty. Zároveň jsem stručně informoval pana Macha o tom, že se věc šetří. Odbor dohledu následně obdržel zprávu o prověrce a přijatých opatřeních předsedy obvodního soudu. Vzhledem k tomu, že příloha nebyla dohledána, rozhodl jsem se vyslat prověrkovou skupinu, aby provedla kontrolu kanceláří, spisovny a postupu při nakládání se spisy na obvodním soudě. Ani při této prověrce nebyla předmětná příloha dohledána. O tom byla informována I. náměstkyně JUDr. Marvanová. Jelikož jsem danou věc považoval za závažnou, nařídil jsem zcela mimořádně ještě jednu prověrku, při níž se zaměstnanci ministerstva pokusili opakovaně dohledat ztracenou přílohu. Obvodnímu soudu bylo následně uloženo, aby v souladu s vnitřním a kancelářským řádem přílohu bezodkladně zrekonstruoval, což učinil. Vzhledem k tomu, že si pan Mach stěžoval na nečinnost ministerstva v dané věci, zadal jsem v srpnu 2014 vypracování návrhu dopisu, ve kterém byl, i s ohledem na jeho předchozí stížnosti na bagatelizaci věci, velmi podrobně popsán průběh prověrek, včetně citace části zprávy z prověrky, obsahující i onu tolik citovanou a „úsměvnou“ větu, že „bylo nahlíženo za skříně, topení a stoly“. Ač zní citovaná věta triviálně, osvětluje praktický způsob hledání spisu na soudu. Považuji za naprosto nezbytné zdůraznit, že tato věta se týkala hledání spisu na soudu, nikoliv na ministerstvu, jak může čtenářům nesprávně vyplývat z článků LN. Zároveň podotýkám, že u žádné prověrky jsem nebyl osobně přítomen, pouze jsem dával pokyny k jejich provedení. Rovněž z článků nesprávně vyplývá, že příloha spisu byla po druhé prověrce v srpnu 2014 nalezena. Nebylo tomu tak. Uvedený návrh dopisu byl s ohledem na významnost kauzy předložen I. náměstkovi JUDr. Pelikánovi, přestože zcela standardně v obdobných záležitostech odepisuje ředitel odboru nebo jeho podřízený bez předchozí aprobace vedení. I. náměstek požadoval dopis zestručnit a podat ve věci trestní oznámení. K jeho pokynu byly vypuštěny označené pasáže z návrhu dopisu. Vzhledem k tomu, že během prověrek nebyly zjištěny žádné jiné okolnosti, než zjistila Policie ČR, která trestní oznámení v této věci již dříve odložila, nedoporučil jsem podání dalšího trestního oznámení a ani jsem neměl za to, že by předseda obvodního soudu spáchal kárný delikt. Navzdory mému výslovnému pokynu, aby upravený dopis byl vypraven až po aprobaci ze strany I. náměstka, došlo k jeho přímému odeslání v důsledku administrativního pochybení zapříčiněného přetížením dlouhodobě personálně poddimenzovaného sekretariátu odboru dohledu. Za uvedené administrativní pochybení jsem přijal objektivní odpovědnost, přestože jsem jej nezapříčinil. O všech těchto záležitostech byla podrobně zpravena ministryně prof. Válková i I. náměstek. Je tedy s podivem, že ani jeden z nich nechce okolnosti tohoto případu v souvislosti s mou osobou komentovat. Rovněž podotýkám, že do doby mého odvolání, tj. k 31. 8. 2014, nedošla na ministerstvo žádná informace o tom, že by měla být předmětná příloha spisu pana Macha nalezena. Od 1. 9. 2014 jsem pro překážky v práci na straně zaměstnavatele nemohl na ministerstvu již působit, a proto nejsem obeznámen s dalším vývojem ve věci. Citované články jsou koncipovány tak, jako bych snad měl mít zájem na ztrátě či pozměnění přílohy spisu pana Macha. V článku se v souvislosti s mým jménem konstatuje, že „na ministerstvu spravedlnosti dlouhodobě krouží figury, které se snaží sprovodit ze světa důležité důkazy“. Proti tomuto nařčení se tvrdě ohrazuji. Obsah článků vychází z naprosto zkreslených informací a je veden snahou mě očernit a najít „obětního beránka“ v kauze, která hýbe médii. Druhou zmiňovanou kauzou v souvislosti s mým jménem je případ podání stížnosti pro porušení zákona (dále jen „stížnost“) ve prospěch obviněného Tykače ministryní Mgr. Benešovou. Tento případ a důvody podání stížnosti byly opakovaně probírány v médiích. Přesto zdůrazňuji, že v prosinci 2013 byly odborem dohledu posuzovány dva podněty k podání stížnosti ve věci obviněného Tykače, a to jeden v jeho prospěch ze strany jeho advokáta a jeden v jeho neprospěch ze strany státního zástupce. Zatímco podnětu státního zástupce k podání stížnosti v neprospěch obviněného Tykače doporučil odbor dohledu vyhovět, tak podnětu k podání stížnosti v jeho prospěch navrhl odbor dohledu nevyhovět. Přestože referentka Mgr. Skalická zjistila ze spisu procesní pochybení soudu (neprovedení opomenutého důkazu), o čemž informovala mne a svého vedoucího JUDr. Balzera, shodli jsme se, že takové procesní pochybení zřejmě nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí, o čemž jsme informovali vedení ministerstva. Věc však byla odboru dohledu vrácena s tím, že má být vypracována i varianta podání stížnosti ve prospěch pana Tykače tak, aby si o dané otázce mohla rozhodnout sama ministryně. Odbor dohledu následně vypracoval druhou velmi podrobnou informaci, v níž opětovně nedoporučil podání stížnosti. Nato I. náměstek JUDr. Volák vydal písemný pokyn, v němž uvedl, že trvá na vypracování varianty s návrhem na podání stížnosti. K tomuto pokynu vypracovala Mgr. Skalická návrh stížnosti a já osobně jsem vypracoval třetí průvodní informaci, ve které jsem popsal obě varianty a s odkazem na předchozí informace uvedl, že se i nadále přikláním k tomu, aby stížnost nebyla podána. Rovněž jsem o právních otázkách podání či nepodání stížnosti hovořil přímo s ministryní, která se po svém uvážení rozhodla stížnost ve prospěch pana Tykače podat. K tomu jsem uvedl, že z hlediska právní čistoty je posouzení dané otázky ze strany Nejvyššího soudu vhodné a odstraní veškeré pochybnosti. Všechny tyto skutečnosti jsou zachyceny v ministerském spise včetně ručně psaných pokynů uvedených především na druhé průvodní informaci. Se všemi těmito skutečnostmi se ministryně prof. Válková po nástupu do své funkce seznámila a o mé roli v dané věci se mnou a s JUDr. Balzerem podrobně hovořila začátkem února 2014. Jsem pevně přesvědčen, že jsem v dané věci nepochybil, neboť jsem ministryni Mgr. Benešovou o všech důsledcích podání či nepodání stížnosti informoval a konečné rozhodnutí ve věci bylo jejím zákonem daným oprávněním. Ostatně, kdo jiný než bývalá nejvyšší státní zástupkyně, je dostatečně odborně povolána k posouzení dané záležitosti, dostalo-li se jí všech výše uvedených informací, jak to bylo v tomto případě. Dávání tohoto případu do souvislosti s mým odvoláním z funkce ředitele odboru dohledu či se stažením návrhu na mé jmenování soudcem je z mého pohledu zjevně účelové, neboť ministryně prof. Válková od svého nástupu do funkce byla o všem informována, a pokud by měla pochybnosti o správnosti mého postupu v dané kauze, jistě by z toho vyvodila patřičné důsledky již tehdy. Způsob vydání a obsah uvedených článků svědčí o snaze naprosto zkreslit průběh jednotlivých kauz a očernit moji osobu. K tomuto účelu bylo dezinterpretováno i vyjádření prezidentky Soudcovské unie. Vydání citovaných článků v LN na mne působí jako „zástěrka“ pro „zdůvodnění“ toho, že ministryně spravedlnosti přistoupila k naprosto bezprecedentnímu kroku, a sice k neodůvodněnému stažení kandidáta na jmenování do funkce soudce, ačkoli byl tento kandidát řádně navržen předsedou krajského soudu a splnil veškeré zákonné předpoklady. Tím uzmula pravomoc prezidentu republiky, který je oprávněn navrženého kandidáta na soudce s patřičným odůvodněním nejmenovat, případně vládě ČR, která jeho rozhodnutí kontrasignuje. Ústava ČR i zákon o soudech a soudcích totiž stanoví pravomoc jmenovat či nejmenovat soudce pouze prezidentu republiky, s kontrasignací vlády ČR, nikoli však ministru spravedlnosti. |
