Ministr vnitra Jan Kubice získal během úterní schůzky od policejního prezidenta Petra Lessyho nový, v pořadí už třetí návrh změn na policejním prezidiu. Lessy v něm již nepočítá se sloučením kriminálky a uniformované policie pod jediného náměstka, k čemuž měl resort vnitra výhrady.
Kubice se zatím k předloze nevyjádřil. Jeho mluvčí Pavel Novák ČESKÉ POZICI pouze řekl, že schůzka byla krátká a podklady od policejního prezidenta musejí nejprve prostudovat úředníci vnitra. Teprve poté prý ministr zaujme k návrhům vlastní stanovisko.
Jak tedy vypadá aktuální návrh změn, který počítá se třemi náměstky?
- První náměstek má mít na starosti veřejný pořádek a bezpečnost, tedy uniformovanou část policie.
- Druhý by měl odpovídat za trestní řízení a nově také za problematiku informatiky.
- Třetí náměstek by měl řídit ekonomiku policie a evropské strukturální fondy.
„Obdobně by to mělo fungovat na krajích. Vzhledem k tomu, že se zruší úsek náměstka pro lidské zdroje a podporu výkonu Pavla Osvalda, řadu věcí si stáhnu pod sebe. Řízením lidských zdrojů pověřím ředitele, který bude spadat přímo pode mě,“ řekl ČESKÉ POZICI Lessy. Do své pravomoci chce získat také útvar rychlého nasazení (URNA). „Věřím, že jsme dospěli ke shodě a že jde o konečnou variantu,“ dodal policejní prezident.
Po krátkém smíru další kolo boje
Vztahy mezi Lessym a Kubicem jsou dlouhodobě narušeny. Koncem loňského roku vyústil spor o redukci velících struktur na policejním prezidiu ve výzvu Kubiceho, aby policejní prezident rezignoval. Po krátkém smíru na přelomu roku však rozehráli oba muži nové kolo přetlačované. Týkalo se návrhu, jejž Lessy v polovině prosince prezentoval coby kompromis, který vychází vstříc přáním ministra vnitra.
Kubice však měl k materiálu opět výhrady a Lessy byl donucen vypracovat již zmíněný třetí návrh změn. Jeho základní parametry předal Kubicemu v úterý, zároveň však od ministra převzal informaci o zahájení kázeňského řízení proti své osobě kvůli loňským výrokům na adresu šéfů zlínské policie. Zdroje ČESKÉ POZICE z politiky naznačují, že se do věcného sporu promítají odlišné zájmy ODS a Věcí veřejných. Obě strany chrějí prosadit své lidi do vedení policie.
Staré spory
Na první pohled se zdá, že aktuálním návrhem Lessy ustoupil tlaku ministerstva vnitra, které nesouhlasilo s dřívějším rozdělením pravomocí mezi náměstky. V minulé verzi totiž Lessy počítal s tím, že by všichni uniformovaní i neuniformovaní policisté (kriminálka) spadali pod náměstka pro základní policejní činnosti a zrušila by se funkce náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování. Druhý náměstek měl zajišťovat podporu výkonných složek – například nasazování odposlechů, ochranu svědků, fungování kriminalistického ústavu a dohled nad zbraněmi. Třetí náměstek měl odpovídat za ekonomiku. Funkce čtvrtého náměstka pro lidské zdroje měla být zrušena a jeho pravomoci převedeny pod náměstka pro speciální činnosti.
Proti tomuto návrhu z prosince se však postavili úředníci ministerstva vnitra. Negativní stanovisko k němu vydal i personální odbor a odbor bezpečnostní politiky. Podle lidí z vedení resortu by vytvořením funkce náměstka pro základní policejní činnosti vznikl jakýsi „malý“ policejní prezident, jenž by kumuloval mnoho pravomocí. „Zatímco jeden náměstek by se hroutil pod návalem práce, zbývající dva by měli násobně méně pravomocí,“ řekl ČESKÉ POZICI zdroj z ministerstva vnitra, který si nepřál být jmenován.
Toto rozdělení pravomocí se nelíbilo ani krajským ředitelům. Neodpovídalo prý zavedené struktuře náměstků v regionech. „V každodenní praxi lidé z kriminálky komunikují s odborníky z kriminalistického ústavu či s experty na nasazování odposlechů. Pokud by došlo k rozdělení jejich práce pod dva odlišné náměstky, mohlo by to věci zkomplikovat,“ řekl ČESKÉ POZICI Oldřich Tomášek, bývalý policejní prezident, nynější karlovarský policejní ředitel a šéf expertní komise. Ta pro Kubiceho připravila koncepci úspor, kterou však Lessy odmítl.
Střet o změny v policejním prezidiu může představovat pouze pokračování sporu o obsazení klíčových pozic v čele policieNěkolik zdrojů z ministerstva vnitra, policie i politiky ČESKÉ POZICI potvrdilo, že střet o změny v policejním prezidiu představuje pouze pokračování sporu o obsazení klíčových pozic v čele policie. Podle několika důvěryhodných zdrojů se ODS nesmířila se skutečností, že se stal policejním šéfem Lessy, jenž byl do funkce jmenován na doporučení komise, kterou jmenoval exministr vnitra a předseda Věcí veřejných Radek John.
V politických kuloárech opakovaně zaznívá, že současný náměstek policejního prezidenta pro lidské zdroje Pavel Osvald získal funkci za to, že v Johnově komisi hlasoval pro Lessyho. Věci veřejné i Lessy tuto verzi v minulosti popírali. Právě místo náměstka Osvalda je nicméně trvale trnem v oku Kubiceho, kterého do ministerského křesla nominovala ODS. Objevily se dokonce spekulace, že Osvald měl v dříve navržené struktuře zastávat post náměstka pro základní policejní činnosti.
Hraje se o vliv politiků na policii
Nejrazantnějším kritikem Lessyho počínání byl exministr vnitra Ivan Langer (ODS). „Plukovník Lessy svými návrhy uvedl policii v chaos. Někoho tak neschopného policie v novodobé historii ve svém čele zřejmě neměla,“ uvedl pro ČESKOU POZICI na adresu Lessyho počátkem týdne Langer. Na otázku, zda si myslí, že by měl policejní šéf odstoupit, odpověděl vyhýbavě: „To je věc ministra vnitra a premiéra.“
Na stranu Lessyho se naopak postavil člen sněmovního výboru pro bezpečnost a exministr vnitra František Bublan (ČSSD). Kritiku Lessyho spojuje se snahu ODS získat v policii větší vliv. „Lessy se za každou cenu snaží vyjít ministrovi vstříc. Kubiceho to ale nezajímá. Chce se totiž Lessyho zbavit. Podléhá tlaku Ivana Langera, který chce, aby si ODS do pozice policejního prezidenta dosadila někoho jiného,“ řekl ČESKÉ POZICI Bublan.
Související články:
