Na twitterovém účtu středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) se nedávno rozproudila diskuse o knize Jak zachránit západní civilizaci amerického konzervativce Bena Shapira, když se pochlubila postem, že ji objevila na sedadle svého řidiče. Pod příspěvkem se živě diskutovalo a řidičova četba byla probírána i na jiných twitterových účtech. Diskutující řidiče kritizovali i se ho zastávali. Někteří Shapira líčili jako fašistického zloducha, jemuž by se slušní lidé měli vyhnout, přičemž se jejich argumenty opíraly o Wikipedii.
Shapiro je v českém prostředí v podstatě neznámý, patří však k nejvlivnějším současným konzervativcům, zejména poté, co zemřel britský filozof Roger Scruton (1944–2020). Je i hvězdou americké konzervativní scény a jeho knihy se staly bestsellery, nejnovější How to Destroy America in Three Easy Steps (Jak zničit Ameriku třemi jednoduchými kroky) má na Amazonu více než pět tisíc recenzí a pětihvězdičkové hodnocení. Shapirovy teze proto patří k všeobecnému vzdělání každého, kdo se zajímá o současné ideologické boje.
Jeruzalém a Athény
Shapiro se narodil v levicové Kalifornii v roce 1984, je tedy mileniál. Nepatří mezi „staré bílé muže“ útočící na současný progresivismus, ani není nahnědlý fašista, neboť vyznává ortodoxní judaismus. V nedávných amerických prezidentských volbách sice volil Donalda Trumpa, ale není jeho typickým voličem. Není ani nemajetný – úspěšný byznysmen –, ani nevzdělaný – vystudoval Kalifornskou univerzitu v Los Angeles a Harvardovu univerzitu. Útočí však na něho krajní pravice i progresivistická levice, ta především.
Ben Shapiro používá Jeruzalém jako metaforu pro náboženský rozměr lidské existence, Athény pro kritické myšlení a vědu, přičemž z napětí těchto dvou myšlenkových proudů i jejich symbiózy se zrodila západní civilizace, zejména USA, jež otcové-zakladatelé koncipovali jako dědice židovsko-křesťanských hodnot a antiky. Dle něho z nich Ústava USA vychází. |
Shapiro v úvodu popisuje, jak se v uplynulých letech změnila atmosféra v americké společnosti, zejména na univerzitách, kde přednáší. Setkává se s protesty, proto ho doprovází policie, která ho střeží. Při jeho přednášce studenti na Univerzitě v Berkeley skandovali „svoboda projevu je násilí“. Ve studiu televizní stanice CNN ho poté, co odmítl uznat transgenderového muže za ženu, diskutující chytil za zátylek a vyhrožoval mu, že ho pošle domů sanitkou.
Shapiro je představitelem konzervativního myšlení podobně jako kanadský klinický psycholog Jordan Peterson, přičemž především kritizuje současné rozdělení americké společnosti a politickou cenzuru ve jménu ochrany menšin a levicové ideologie. A ptá se, co je příčinou tohoto rozdělení. Podle něho není rasové (diskriminace je nejnižší v historii) ani třídní (v minulosti byly rozdíly větší). A domnívá se, že je do značné míry způsobeno ztrátou sdílených hodnot, na čemž jsou USA, potažmo celá západní civilizace, založené.
Shapiro tyto hodnoty ukazuje na Jeruzalému a Athénách. Jako ortodoxní žid má zázemí v teologii a v jejím vlivu na filozofii i společnost, což jeho oponentům často chybí. Jeruzalém používá jako metaforu pro náboženský rozměr lidské existence, Athény pro kritické myšlení a vědu, přičemž z napětí těchto dvou myšlenkových proudů i jejich symbiózy se zrodila západní civilizace, zejména USA, jež otcové-zakladatelé koncipovali jako dědice židovsko-křesťanských hodnot a antiky. Dle něho z nich Ústava USA vychází.
Vytlačení klasické vzdělanosti
Shapiro upozorňuje, že se tyto hodnoty vytrácejí z veřejného prostoru i ze studijních osnov. V minulosti bylo v USA klasické vzdělání samozřejmé. Postupně ho však univerzity přestaly vyžadovat a často i nabízet. To je vidět zejména v humanitních vědách, kde se větší popularitě těší například představitelé Frankfurtské školy a postmodernismu leckdy ovlivněného neomarxismem než klasičtí autoři. Současný student humanitních oborů proto může nabýt pocitu, že tyto vědy vznikly nedávno.
Shapiro se dostává do role učitele a musí svým názorovým oponentům vysvětlovat, co prosazuje, z čeho vychází a uvést je do základního teoretického rámce. Klasická vzdělanost byla postupně vytlačena z intelektuálního prostředí, proto je obtížné základní teze nejen obhajovat, ale i vyvracet – diskutující je často neznají. |
Neuvědomuje si, že ideový základ dnešního myšlení byl položen mnohem dříve a že novověcí filozofové stáli na „ramenech obrů“, a myšlenkové směry dobře znali. Současný student se s dřívějšími filozofy a teologickými mysliteli téměř nesetká. Propast je natolik hluboká, že často nezná ani židovsko-křesťanský filozofický rámec, který ovlivnil západní společnost. Studenti proto ztrácejí povědomí o myšlenkových základech Západu, v horším případě jsou vedeni k jejich dekonstrukci.
Shapiro se dostává do role učitele a musí svým názorovým oponentům vysvětlovat, co prosazuje, z čeho vychází a uvést je do základního teoretického rámce. Například americkému filozofovi Sammu Harrisovi, kritikovi biblických mravů, sdělil, že nezpochybňuje jeho vzdělání v etice, ale že si neuvědomuje, z čeho vychází. Klasická vzdělanost byla postupně vytlačena z intelektuálního prostředí, proto je obtížné základní teze nejen obhajovat, ale i vyvracet – diskutující je často neznají.
Shapiro vidí důvod stále rozdělenějších USA v tom, že současná americká společnost ztratila základní rámec, jejž v minulosti tvořilo dědictví jeruzalémské teologie a antické filozofie. Řečeno jinak, rozpadá se společná znalost světa, v němž Američané žijí. Podle Shapira se jim především vytrácí náboženský smysl života, který byl většinou křesťanský.
Teorie o spravedlivějším světě
Shapiro uvádí, že v roce 1954 se devět z deseti Američanů považovalo za křesťany, přičemž bible formovala americkou kulturou, a že bývalý prezident USA Barack Obama často citoval výrok amerického baptistického kazatele Martina Luthera Kinga (1929–1968), který si nechal vyšít i na koberec v Oválné pracovně: „Oblouk morálního vesmíru je široký, ale ohýbá se ke spravedlnosti.“ Shapiro podotýká, že v původním kontextu má výrok náboženský rozměr:
„Zlo má někdy tak mocný vliv, že se dokáže usadit i v císařově paláci a že kdysi odsoudilo Ježíše k smrti na kříži. Kristus ale vstal z mrtvých, rozštěpil dějinný čas a od té doby se i život císaře označuje letopočtem od narození Páně. Ano, oblouk morálního vesmíru je široký, ale ohýbá se ke spravedlnosti.“ Základní křesťanské hodnoty vyjadřuje Ježíš v Markově evangeliu v odpovědi na hlavní přikázání:
Dle Shapira se dědictví Athén a Jeruzaléma ze současné americké společnosti vytrácí, přičemž progresivistická levice mu vyhlásila válku a snaží se ho nahradit svými teoriemi o spravedlivějším světě |
„Nejdůležitější je: ‚Slyš, Izraeli – Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné přikázání není důležitější než tato dvě.“ Na prvním místě je tedy náboženský rozměr spojený se zlatým pravidlem – nečiň druhému to, co nechceš, aby činil tobě.
I tato dvě přikázání mohou být odlišně interpretovaná a způsobit neshody, společně s racionálním antickým myšlením a důrazem na vzdělání však tvoří základ protestantské morálky, na níž byly USA vybudované, a poskytují základní hodnotový rámec, v němž se Američané pohybovali. Dle Shapira se dědictví Athén a Jeruzaléma ze současné americké společnosti vytrácí, přičemž progresivistická levice mu vyhlásila válku a snaží se ho nahradit svými teoriemi o spravedlivějším světě.
Na závěr Shapiro zmiňuje varovné signály. Americkým zdravotnickým školám a lékařským fakultám bylo doporučeno, aby po uchazečích z etnických menšin nevyžadovaly přijímací zkoušky. Profesor biologie Bret Weinstein na Evergreen State College dostal výpověď, protože odmítl opustit areál univerzity v den, kdy dle černošských studentů nesmějí přednášet běloši. To vyvolává v zemi s komunistickou zkušeností nepříjemné déjà vu. Aspoň že středočeská hejtmanka svého řidiče za četbu Shapira nevyhodila.
Jak zachránit západní civilizaciThe Right Side of History, Broadside Books 2019 AUTOR: Ben Shapiro VYDAL: Leda 2020 ROZSAH: 312 stran |