Privatizace Škodaexportu: vzít zbytky majetku a chtít odškodné

Trosky kdysi slavného strojírenského impéria jménem Škodaexport jsou již několik let předmětem sporu mezi státem a zahraničními vlastníky. Jde o stamiliony až miliardy. A přetahovaná vyvrcholí rozhodnutím mezinárodní arbitráže, jíž kvůli padlé firmě stát čelí.

LN nyní zjistily, že hned po prodeji Škodaexportu z firmy odtekly peníze rovnající se bezmála kupní ceně. Teprve po těchto transakcích se rozjely pře o to, zda má stát zbankrotovaný podnik převzít zpět a peníze inkasované za privatizaci vrátit kupcům.

Vezměme to popořádku. Vláda Mirka Topolánka se rozhodla v roce 2007 kdysi slavný podnik Škodaexport, přes nějž socialistické Československo vyváželo do světa energetické celky nebo třeba trolejbusy, zprivatizovat.

V minulosti to už stát jednou neúspěšně udělal v 90. letech, potom firmu na přelomu tisíciletí miliardami sanoval a opět převzal pod svá křídla. V roce 2008 se vítězem tendru na koupi firmy, jejímž zlatým vejcem měly být projekty na stavbu elektráren v Pákistánu, stala společnost ČEX z průmyslového impéria ČKD miliardáře Petra Speychala. Státu zaplatila 210 milionů korun.

Ještě v témže roce přišla ovšem žaloba na stát – firma ČEX požadovala 90procentní slevu z ceny a náhradu bezmála miliardy korun za to, že stát při prodeji lhal a prodal krachující schránku, již údajně slibné pákistánské projekty naopak ženou do insolvence.

Později žalobu změnila a domáhala se plné kupní ceny s tím, že vrátí státu akcie padlého podniku.

Co se dělo mezitím, odhalují dokumenty z insolvenčního řízení firmy Škodaexport, která hned po prodeji změnila jméno na ČKD Export a o rok později na PA Export. Do něj podnik spadl hned v roce 2009. O tři roky později insolvenční správce Václav Kulhavý převádí za korunu se souhlasem věřitelů pohledávky za bývalými členy statutárních orgánů na společnost SKEX, která už předtím odkoupila zdravou část podniku za 274 milionů.

Pozoruhodná pohledávka

Celkem tyto pohledávky činily 430 milionů. Pozoruhodná je ovšem zejména jedna, která jde přímo za Petrem Speychalem jako bývalým šéfem představenstva Škodaexportu. Ten totiž uzavřel sérii poradenských smluv s londýnskými společnostmi Europe Technical Associates a Ashfield Financial Investment v celkové výši 116 milionů korun. Jaké přesně poradenství poskytovaly, není zřejmé; peníze ovšem ze Škodaexportu odešly.

Podobných kroků k „odčerpání“ peněz z firmy bylo podle informací LN více a celkem daly dohromady minimálně kupní cenu, kterou inkasoval stát. Patří mezi ně třeba licenční smlouva na využívání jména ČKD, když se Škodaexport přejmenoval na ČKD Export, nebo prodej ochranné známky Škodaexport doslova za pár tisíc korun. Kvůli tomu byla mimochodem v balíku prodávaném Kulhavým pohledávka za Speychalem ve výši 158 milionů kvůli poškození firmy tímto prodejem.

Spory o tyto pohledávky ovšem vyšuměly do ztracena. K soudu je dával sám Kulhavý. Ten byl ovšem jako insolvenční správce osvobozen od soudních poplatků. Po jejich převodu na SKEX, který je už mimochodem také v insolvenci, bylo ale třeba zaplatit asi milion korun, k čemuž nikdy nedošlo.

Jen na okraj, česká policie se podezřením z tunelování Škodaexportu v roce 2009 zabývala, a to na podnět Finančního analytického útvaru ministerstva financí. Podezřelé byly transakce, při nichž byly na dno vyčerpávány účty firmy a peníze převáděny do jediné banky. Vzhledem k tomu, že i účet příjemce patřil Škodaexportu, policie případ odložila.

Že místo snahy podnikat a rozvíjet firmu z ní noví majitelé jen brali poslední zbytky majetku, by mohlo pomoci státu v běžící arbitráži, kterou proti němu vede britská společnost WNC Factoring. Ta vystupuje jako vlastník firmy BA MU Export (dřívější ČEX), která zase drží akcie PA Exportu, tedy pohrobka kdysi státního strojírenského impéria.

Získat jakékoliv informace z arbitráže je nemožné. Její účastníci zarytě mlčí. „Arbitráž je v rané fázi řízení,“ uvedla pouze Michaela Tesařová, mluvčí resortu financí, který arbitráže řeší.

V tuto chvíli alespoň zdánlivě ve sporu tahá za delší konec stát. V dubnu totiž Vrchní soud v Praze pravomocně zamítl žalobu BA MU Exportu na zneplatnění privatizační smlouvy z roku 2008 a vrácení kupní ceny a také úroků z úvěru, který si firma na nákup Škodaexportu musela vzít. Celkem šlo o 230 milionů.

Jaký je důvod, proč se cítila firma BA MU Export poškozena? Stát prý v privatizaci zamlčel skutečný, a to velmi neutěšený stav Škodaexportu. Za největší průšvih byly v žalobě označeny elektrárenské projekty v Pákistánu, které ostatně v roce 2009 dovedly Škodaexport (tou dobou již dvakrát přejmenovaný) k insolvenci. Pákistánské projekty Balloki a Muridke byly dědictvím z doby, kdy firmu řídil stát. A ten prý při privatizaci zamlčel, že vykazují ztráty v řádu desítek milionů dolarů, které mohou způsobit úpadek firmy.

Městský soud její nároky v roce 2011 zamítl. Podle něj firma měla dost možností se se skutečným stavem finančního zdraví kupovaného podniku seznámit. Navíc se v rozsudku pozastavil nad tím, jak byly změněny požadované částky odškodného, když původně chtěla firma 90procentní slevu a miliardové odškodné, což by mohlo svědčit o účelovosti žaloby. S jeho názory se plně ztotožnil vrchní soud.

Nitky vedou k majiteli hokejové Sparty

Kvůli v podstatě stejným pochybením podala mezinárodní žalobu na stát společnost WNC Factoring, která je majitelkou ČEX, respektive BA MU Exportu od roku 2009. Pro úplnost: na konci roku 2007 se společnost WNC Factoring stala majitelem firmy ČKD Asset, která je centrem holdingu firem ČKD. Získala ji právě od miliardáře Speychala, který zůstal ve firmě v řídicí pozici. Speychal to později pro týdeník Euro vysvětloval tím, že na své plány na rozšiřování impéria potřeboval kapitál a ten získal právě od britských investorů.

Dnes už je podnikatel zase jediným vládcem ČKD. WNC, údajně znechucena „podrazem“ při privatizaci Škodaexportu, vyčlenila právě problematickou firmu přímo pod sebe a fungující ČKD prodala jiné britské firmě Hanbury Finance Limited.

Tu pak ovládl v roce 2012 zase Speychal, který je veřejně známý především jako majitel hokejové Sparty. Ten za žalobami na stát oficiálně nestojí. LN ale již v únoru popsaly, že nitky z arbitráže přes offshorové propletence firem k němu vedou. Sám Speychal tehdy zjištění redakce nekomentoval.